Trochu teorie: "Lidi, ještě máte rozum..."/17

V rámci prezentace podkladů k našemu teoretickému semináři o umělé inteligenci a mnohosvětovosti jsem uveřejnil pasáž ze své filozofické knížky napsané v roce 1992 a vydané v roce 1994 nazvané "Lidi, ještě máte rozum...". Z několika stran jsem dostal požadavek, abych ji uveřejnil celou. Elektronickou verzi nemám. Občas se vyskytuje v antikvariátech a stojí víc, než v době, kdy jsem ji napsal (potěšilo mě to).

Napadlo mě, že ji oskenuji a uveřejním po částech s komentářem, ve kterém se pokusím reagovat na to, co již zestárlo, co je aktuální a kde bych něco doplnil, což tímto činím. Knížka má 80 stran, budu uveřejňovat po 4, takže to nebude ani tak dlouho trvat.

"Lidi, ještě máte rozum..." – 17. část

K sedmnácté části:

Poučen životními zkušenostmi bych vědomé zaměření na obohacení prožitkového bohatství z hlediska praktických doporučení viděl spíše v oblasti relaxace. Zde je méně "rizikové".

O rizicích spojením s "odcizením" v případě odborné či společenské angažovanosti jsem tehdy napsal řadu podnětných věcí. Jsou ovšem ještě další rizika, o kterých jsem nevěděl. Například fenomén, který nazývám "zapouzdřením" a který vzniká ze snahy spojit řešení problému "vztažení" aktivit, od kterých očekávám určité společenské postavení, se slouhovstvím moci používající dvojí metr. O tom podrobněji v dalším pokračování.

Oblast relaxace je důležitá k celkové duševní rovnováze, přičemž zde mohu volit aktivity, které:

- Přispívají k uchování mého zdraví.

- Jsou spojeny se socializovatelnými zážitky (mohu je sdílet s jinými, mohu je převyprávět apod.).

- Lze je volit v souladu s příjmovými možnostmi (nemusí být spojeny s prestižní spotřebou), dokonce mohou být i zdrojem příjmu.

- Mohou mít specifické zaměření v souladu s dosavadními zálibami.

- Měly by být spojeny s výraznými zážitky.

- Měly by umožnit občas i větší vypětí, orientaci na dosahování "osobních rekordů".

Nabízí se rekreační sport, turistika, cykloturistika, jachting, ale i zahrádkaření či pěstování nějaké plodiny, práce v dílně v oblasti vhodných artefaktů atd. To vše v různých variantách (například osobně spojuji turistiku s houbařením či objevováním míst, kde jsem ještě nebyl.)

V uvedených případech lze sebepozorováním vysledovat, jak dochází k posilování a syntéze prožitků jejich přenosem na zprostředkující situace, činnosti a prostředky činností, jaký efekt má vztažení aktivit k tomu, co je dlouhodobě prospěšné, a koneckonců až k hledání smyslu žití a bytí.

A teprve když se takto seznámíme s vlastní psychikou, jak funguje a jak reaguje, lze zkušenosti přenést do oblasti odborné a společenské angažovanosti.

(Pokračování)