Trochu teorie: "Lidi, ještě máte rozum..."/12

V rámci prezentace podkladů k našemu teoretickému semináři o umělé inteligenci a mnohosvětovosti jsem uveřejnil pasáž ze své filozofické knížky napsané v roce 1992 a vydané v roce 1994 nazvané "Lidi, ještě máte rozum...". Z několika stran jsem dostal požadavek, abych ji uveřejnil celou. Elektronickou verzi nemám. Občas se vyskytuje v antikvariátech a stojí víc, než v době, kdy jsem ji napsal (potěšilo mě to).

Napadlo mě, že ji oskenuji a uveřejním po částech s komentářem, ve kterém se pokusím reagovat na to, co již zestárlo, co je aktuální a kde bych něco doplnil, což tímto činím. Knížka má 80 stran, budu uveřejňovat po 4, takže to nebude ani tak dlouho trvat.

"Lidi, ještě máte rozum..." – 12. část

K dvanácté části:

Z určitého hlediska je tato část velmi zajímavá. Kritik upozorní na řadu nepřesností nejen z hlediska stávající úrovně poznání, ale i z hlediska tehdejší. Na druhé straně body 1. až 7. (dokončení bodu 6. a bod 7. jsou až v příštím pokračování) se v podstatě potvrdilo. Například ve smyslu vztahu možnosti a skutečnosti podmíněné rolí pozorovatele.

Nutno upozornit na to, že pojetí světa prizmatem kategoriálních struktur coby excitovaných stavů kategoriálního prostoru je efektivní, ale naráží na příliš individualizovanou představu o obsahu a způsobu používání kategorií v hlavách různých lidí. I tak si myslím, že jednou (až společnost bude potřebovat vyšší míru "prokomunikování" poznání v různých oblastech) budou hrát párové kategorie mnohem větší roli a jejich individuální osvojení bude založeno na mnohem větší míře meziindividuálního sdílení jejich obsahu a interpretace.

Myšlenku "zauzlených struktur" (struktur, v nichž je relativizován vztah části-celku, vnitřního-vnějšího, případně i možnosti-skutečnosti či dokonce příčiny-účinku) považuji za nosnou. I náš mozek je takovým zauzlením z hlediska vzájemného vztahu mezi centry jeho jednotlivých funkcí či forem vědomí.

Po všech zkušenostech, které mám, jsem nadále přesvědčen, že "náš" čas a prostor je jen jednou z mnoha možných forem strukturace a restrukturace reality.  

(Pokračování)