K dobré teorii/083: K umělé inteligenci V.

Začínám uveřejňovat podkladové materiály k našemu teoretickému semináři (pozvánka je na konci příspěvku):

V kolika světech žijeme? - 1. část

(Na téma knížky M. Tegmarka "Matematický vesmír" – o různých typech mnohosvětovosti a souvislosti struktury vesmíru s problémem odlišnosti lidské a umělé inteligence)

Materiály pocházejí z podkladů pro přípravu prezentace, nejsou uceleným textem, zájemce v nich najde důležité obrázky z Tegmarkovy knížky, užitečné odkazy a moje poznámky.

Jak se téma dostalo na pořad našeho semináře?

Praktický význam tématu

Jak souvisí umělá inteligence a mnohosvětovost?

Představa o neomezenosti vývoje, o nevyčerpatelných možnostech kvalitativního vzestupu naší společnosti (celé civilizace) je důležitá mj. i z hlediska odpovědi na otázku toho, k čemu vztáhnout naše bytí a žití.

Když máme možnost naše přítomné bytí (činnosti, které vykonáváme, prostředky, které si k výkonu činností obstaráváme, situace, v nichž se ocitáme, resp. v nichž se snažíme ocitnout) k něčemu vztáhnout, přináší nám to přirozené zesílení pozitivních prožitků, potěšení, toho, co subjektivně vnímáme jako naplnění pocitu štěstí). Představa neomezeného vývoje a naší aktivní účasti v něm spojená s rozvojem našich vlastních schopností (obsahující mj. i s poznáváním tajemství světa, ve kterém žijeme) je toho důležitým předpokladem.

Jaký je ten náš svět?

(očima Tegmarka, kterého doplním drobnými poznámkami)

Předesílám: Náš svět je mnohosvětový mnohem více, než si většina z nás uvědomuje. Sám Tegmark rozlišuje čtyři typy mnohosvětovosti, kdy tři jsou patrně velmi pravděpodobně reálné, zdůvodnění čtvrtého je ve stádiu zpracování hypotézy.

1. Kosmologická mnohosvětovost

Výše uvedené je standardní výklad úvodu do problematiky dvou typů kosmologické mnohosvětovosti. Tegmark však již zde jde o hodný kus dál, než se běžně tento problém interpretuje:

Generování světa z "ničeho", resp. "téměř ničeho"

Tady Tegmarka maličko doplním:

1. Dříve se inflační fáze velkého třesku interpretovala jako "epizoda" tohoto procesu. Tegmarkův pohled je jiný. Dříve než vznikl náš vesmír (či jakýkoli jiný vesmír) běží jako prazáklad světa inflační fáze obrovskou rychlostí. Inflační proces se občas "zadrhne" a výsledkem toho je vznik některého z vesmírů, jakým je například ten náš.

2. Jak Tegmark dále ukazuje, jsou jednotlivé takto vzniklé vesmíry od sebe velmi dobře odděleny nepřekročitelností rychlosti světla, takže mezi sebou nemohou být v jakémkoli kontaktu. (To je první typ mnohosvětovosti, té "obyčejné", nejméně zajímavé.) Názorně to vyjadřuje Tegmark takto:

3. Návazně na to dává ucelený kosmologický pohled, ve kterém (dle mého názoru) dostatečně neuvažuje problém výrazné diverzity kosmologické mnohosvětovosti druhého typu (podrobněji dále):

Všimněte si, že všechny světy jsou stejného typu (např. již proto, že v nich vznikají galaxie).

Zde je podle mě nutné vzít v úvahu problém "jemného vyladění". Tady je nejlepší odkaz na internetu, který jsem k tomu našel:

https://www.rozumnavira.cz/veda/155-jemne-vyladeni-vesmiru-ve-slovech-fyziku-a-kosmologu

Podle mého názoru 99,999...(?) procent takto vznikajících světů je chaotických, nikdy v nich nevznikne nic, co by umožnilo reprezentovat (zobrazit, reprodukovat) celý vesmír v jeho vlastní části. Nemůže v nich tedy vzniknout ani analog života, natož lidského myšlení. Tyto světy jsou prostě neobyvatelné.

Neobyvatelných světů je patrně mnohem více než neobyvatelných slunečních soustav v našem vesmíru.

Právě z toho hlediska se stává zřejmým, proč je na počátku všeho (všeho ve smyslu toho, co zatím známe či tušíme) inflační fáze generující obrovské množství světů, které jsou od sebe "dobře oddělené". Je tomu tak ze dvou důvodů:

1. Aby alespoň v některých z těchto světů vznikly podmínky pro "sebepoznání" světa prostřednictvím jeho části. (K podrobnější interpretaci tohoto pojmu se vrátím.)

2. Aby nechaotický svět byl dobře oddělen od chaotického, protože pokud by nebyl, stal by se sám stal chaotickým.

Jak moudře to příroda (či něco či někdo jiný?) zařídila (zařídil)!

(Osobně dávám přednost přirozenému výkladu, v němž i to, co je před inflačním základem vesmírů, je rovněž přirozené povahy.)

Pokud chce někdo něco více vědět o této problematice ("antropickém principu" či "jemném vyladění světa" v kosmologickém smyslu), doporučuji některé z mnoha knih (včetně těch, které jsou přeloženy do češtiny) J. Barrowa. Zde je o něm více:

https://cs.wikipedia.org/wiki/John_D._Barrow

Jeho knihy např:

Pí na nebesích

Konstanty

Teorie všeho

Teorie ničeho

Teprve teď se ovšem dostaneme k té mnohosvětovosti, která je z našeho hlediska nejdůležitější.

A ještě pozvánka na ten seminář:

Semináře jsou určeny všem zájemcům z řad pracovníků, studentů, absolventů VŠFS a dalších institucí, které se zabývají odbornou činností.

Po skončení semináře neformální pokračování v příjemném prostředí.

(Pokračování)