K dobré teorii/081: K umělé inteligenci III.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji v logice věci článek o umělé inteligenci s dopady na pochopení současnosti uveřejněný před: 

Tak se k poměrně nevinnému článku o umělé inteligence rozjela dost bouřlivá diskuse:

Mudrák:

Zvlášť doporučujem kapitoly 12 a 13 a Tagmarkovho "Matematického vesmíru", kde je snáď najlepšie definovaná problematika AI a ľudského myslenia predpokladaný vývoj

Maxim Druhý:

Max Tegmark samozřejmě možnost překonání člověka umělou inteligencí (Tegmark používá termín AGI - artificial general intelligence) nijak nezpochybňuje. Možnostem a rizikům s tím spojeným věnuje také svou novější knihu, která se jmenuje Life 3.0 (Penguin Books 2018).

Český překlad k dispozici není, ale knihu lze zakoupit i v některých knihkupectvích, která prodávají cizojazyčnou literaturu, popřípadě objednat i na některých českých e-shopech, i když už se asi pomalu doprodává.

Knihu lze vřele doporučit, neboť Tegmark umí věci výborně vysvětlit, a to na základě dobře definovaných pojmů. Je tedy naděje, že dokonce i pan docent snad konečně pochopí, cože je to ta neuronová síť. Že to nepobral z mého chabého pokusu o vysvětlení, bych ještě chápal, ale že se zřejmě vůbec neobtěžoval dozvědět se o tomto klíčovém konceptu něco alespoň např. na wikipedii, to už se omluvit nedá. No jo vlastně ... podle pana docenta není nutné něco znát, stačí přece "kriticky myslet". (Na hrubý pytel hrubá záplata.)

Zpět k Tegmarkově knize:

"Life 3.0" se kniha jmenuje proto, že:

Tegmark rozděluje vývoj života na tři stadia, kde je:

Život 1.0 (biologické stadium): "hardware" i "software" "živých" objektů se vyvíjí biologickou evolucí;

Život 2.0 (kulturní stadium): "hardware" se i nadále vyvíjí evolučně, zatímco "software" se adaptuje, vyvíjí a mění v průběhu života organizmu a učením se může přenášet na další generaci;

Život 3.0 pak může průběžně vyvíjet a zdokonalovat jak svůj "software", tak i "hardware".

K tomu připojuji poznámku, že takto řečeno se stadium "Life 3.0" jeví jako přirozeně pokračování vývoje života ve vesmíru. A pro nás může být zajímavé, že s podobným konceptem přišel i Egon Bondy už v roce 1970 v eseji "Juliiny otázky", kde jde vlastně ještě o něco dále a vysloveně předpokládá, že ve vesmíru se objevivší inteligence jako nová kvalita se ke svému dalšímu rozvoji musí zbavit biologického substrátu, neboť takto stále zůstává koneckonců jen trávicí trubicí s navěšeným pohlavním ústrojím a touto skutečností je limitována její racionalita i etika.

Na ukázku připojuji několik citátů z Tegmarkovy knihy:

Str. 40, 42: "However, physicists know that a brain consists of quarks and electrons arranged to act as a powerfull computer, and that there's no law of physics preventing us from building even more intelligent quarks blobs."

Str. 81: "Memory, computation, learning and intelligence have an abstract, intangible and ethereal feel to them because they're substrate-independent: able to take on a life of their own that doesn't depend on or reflect the details of their underlying material substrate."

Str.126: "So, who's right: those who say automated jobs will be replaced by better ones or those who say most humans will end up unemployable ? If AI progress continued unabated, then both sides might be right: one in short term and the other in the long term."

Atd.

A jen tak na okraj: Tegmark je také spoluzakladatelem organizace "Future of Life Institute", která si klade za cíl minimalizovat rizika, spojená s moderními technologiemi, v první řadě s rozvojem pokročilé umělé inteligence. Viz https://futureoflife.org/

Ad "Počítač takto postupovat neumí a neumí ani rozpoznat "zajímavý" teorém..."

Ono by to chtělo seznámit se s dnešním stavem v oboru umělé inteligence a se způsoby, jakými se dosahuje výsledků při rozpoznávání obrazů nebo strojovém překladu. Klíčovým pojmem je zde neuronová síť.

Ad "Lidé vnímají přítomné bytí jako nenulový okamžik..."

Předpokládaná znalost sebe sama je iluzorní a stala stala se důvodem mnoha chybných přístupů ke skutečnosti. Reakcí na to byl například vznik behaviorismu. Viz výborná kniha olomouckého filosofa Filipa Tvrdého "Nesnáze introspekce". Od téhož autora doporučuji i jeho předchozí knihu "Turingův test", která se zabývá filosofickými aspekty umělé inteligence.

Radim Valencik:

Děkuji za kvalitní komentář. I o tom bude řeč na našem semináři.

Maxim První:

Úvahy o neuronových sítích vedou ke stejnému umylu jako paralelizace u superpočítačů (rozdělení úlohy na množství paralelních procesorů a softwarových vláken). Rozdělení úlohy v superpočítači nebo v neuronové síti nelze spojit do té vysněné umělé superinteligence...

M.Tegmark je úplně vedle, to R.Penrose je větší borec, o pomýleném A.Ensteinovi a S.Hawkingovi nemá cenu se zmiňovat .. Howgh..

Radim Valencik:

Teda, kluci, Vy to rozjíždíte! A to se už pár lidí přihlásilo, že přijde na ten seminář. Ten nápad M dvojky převzatý od Tegmarka o třech vývojových etapách vzniku a šíření inteligence je dobrý. Taky jsem s ním kdysi pracoval. Ale paralelní zpracování dat i neuronové sítě, to je pořád ten lineární (sekvenční) Turingův proces, který není schopen vytvořit "Dasein" a fenomén PŘEDSTAVIVOSTI. Ale o tom to toho 19. 2. bude.

Aktuální interpretace týkající se strategie vzdělání jsou ještě důležitější.

Maxim Druhý:

Neuronová síť představuje oproti vykonávání předem připraveného programu zásadně odlišný způsob získávání výsledků.

Ve smyslu uvedené citace z Tegmarka ze str. 81 je nutno von Neumannův počítač chápat jen jako substrát, který proces realizuje. A zde je nutno si uvědomit, že samotná struktura takového procesu, jak píše Tegmark, je na substrátu nezávislá a může být realizována z fyzikálního hlediska i zcela odlišnými způsoby.

Ona ta představivost není nějaká návštěva z jiného světa, ale je to jen výsledek činnosti propojených neuronů v našem mozku.

Mohu Vám tedy jen znovu doporučit, abyste se s tímto seznámil. Tegmarkova kniha k tomu může velmi dobře posloužit.

Z hlediska diskutovaného tématu paralelizace sama o sobě zajímavá není - může zpracování jen urychlit, nějakou novou kvalitu ale nepřináší.

Radim Valenčík:

Ve Wikipedii sice o tom nepíšou, ale tzv. (umělé) neuronové sítě běží jako sekvenční (turingův) proces na jakémkoli počítači. Člověk myslí jinak.

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/7539-komentare.html

A ještě pozvánka na ten seminář:

Semináře jsou určeny všem zájemcům z řad pracovníků, studentů, absolventů VŠFS a dalších institucí, které se zabývají odbornou činností.

Po skončení semináře neformální pokračování v příjemném prostředí.

(Pokračování dalším tématem)
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/7542-nahradi-umela-inteligence-lidskou-diskuse.html