Příspěvek L. Knihové a doyena 22. ročníku naší konference Lidský kapitál a investice do vzdělání patřil mezi nejvíce diskutované, a to zejména z hlediska celé řady podnětů, které přináší. Je významný mj. i z hlediska dalšího zkoumání vztahu mezi vznikem a vývoje tvůrčích mezigeneračních týmu a prezentovaným zkoumáním edukačních služeb.

Ladislava Knihová a Vladislav Pavlát

Záměrem autorů je představit odborné veřejnosti projekt IGA VŠFS "Transfer poznatků: metodika a hodnocení edukačních služeb vybraných českých MSP v podmínkách konkurenčního trhu", jehož jsou řešiteli a který vstupuje do své závěrečné fáze. Jedná se o studentský projekt, do jehož řešení byli zapojeni i tři studenti magisterského studia. Záměrem projektu bylo analyzovat a interpretovat aktuální situaci v oblasti firemních vzdělávacích programů u vybraných subjektů v kategorii MSP z hlediska transferu poznatků do firemní praxe. Výchozí premisou byla skutečnost, že transfer znalostí a dovedností jako procesu, který následuje po formálním vzdělávání, má významný vliv na hodnotu, kterou tím organizace získává. Transfer znalostí je také součástí širšího firemního systému a je nutné jej vždy posuzovat v kontextu s ním. I když existuje řada evaluačních nástrojů z dílny zahraničních odborníků, lze důvodně předpokládat, že skutečný transfer znalostí je měřen jen velmi sporadicky.  Interpretace zjištěných dat z hlediska metodologie a hodnocení edukačních služeb má ambici stát se základem návrhu proaktivního řízení procesu transferu znalostí
v moderně pojatém firemním vzdělávání.

Evaluace firemního vzdělávání obvykleprobíhá pouze na úrovni kvantifikace uspořádaných vzdělávacích seminářů a kurzůa je běžnou firemní praxí získávat od zaměstnanců (absolventů firemních tréninků) zpětnou vazbu týkající se obsahu tréningu či kvality lektora a tuto následně vyhodnocovat. Skutečný transfer znalostí do firemní praxe je však měřen velmi sporadicky. Zde autoři spatřují neuralgický bod celého procesu poskytovaných edukačních služeb, neboť vysoká úroveň excelentního transferu znalostí a dovedností do praktické činnosti firem má významný vliv na prestižní postavení firmy v konkurenčním prostředí a na přidanou hodnotu, kterou tím organizace získává jak pro sebe, tak potažmo i pro své zákazníky. Naopak, nevýrazné výsledky edukačních služeb v rámci firemního vzdělávání jsou pak mrháním nemalých finančních prostředků.

Výzkumné práce v rámci poskytovaných interních edukačních služeb byly zaměřeny na monitoring a měření transferu poznatků ve firmách (MSP) ve všech jeho fázích od fáze přípravné, tj. připravenost účastníků firemního tréningu na získávání nových znalostí a dovedností, motivaci, soulad s kariérními cíli, apod., přes návrh aktivit spojených s vlastním transferem poznatků, tj. metody, nástroje a vzdělávací formáty, stanovení vzdělávacích cílů, vyhodnocení, až po otázky týkající se podpory celého systému vzdělávání ze strany organizace, tj. manažerská podpora, úzká spojitost vzdělávání s konkrétní pracovní pozicí, apod.

Při návrhu vlastního řešení pro získání relevantních dat z aktuálních firemní praxe autoři zvolili smíšený výzkum a v jeho rámci zpracovali dotazníkové šetření a kriticky vyhodnotili získaná data. U prvního šetření byly respondenty zaměstnanci firem (viz DisCo 2018 níže). U druhého, rozsáhlejšího šetření respondenty byly firmy tzv. Czech Top 100, tj. žebříček firem podle jejich obratu, který je každoročně zpracováván. Pro účely získání relevantních dat byli osloveni přímo vedoucí oddělení Human Resources. Návratnost dotazníků v rámci druhého dotazníkového šetření dosáhla 35 %; respondentům byla dána možnost vlastních komentářů v rámci otevřených otázek, což výrazným způsobem obohatilo zpětnou vazbu a přineslo podrobnější vhled do celé problematiky.

Otázky transfer znalostí ve firemním vzdělávání představují velmi rozsáhlou problematiku a v průběhu řešení projektu bylo nutné specifikovat priority, jejichž řešení spadá do kategorie významných úkolů
a na kterých autoři projektu společně se studenty pracovali, a dále identifikovat oblasti, které jsou vhodnými náměty pro další výzkum a které budou předloženy akademické obci k posouzení
a nabídnuty k řešení.

1. Cíle a přínos projektu

V rámci přípravných prací na projektu byla předmětem rozsáhlé diskuse otázka cílů a přínosu projektu. Byla stanovena kritéria, která zohledňují současný technologický pokrok z hlediska možností zavádění inovací do oblasti firemního vzdělávání s cílem jejich smysluplného využití. Dalším důležitým rozšířením původního záměru bylo detailnější zjištění formátů firemního vzdělávání, které jsou používány aktuálně a jaký je výhled vzdělávacích oddělení firem v této souvislosti do budoucnosti. 

1.1  Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je vypracovat návrh proaktivního řízení procesu transferu znalostí
v moderně pojatém firemní vzdělávání, které klade zásadní důraz na excelentní kvalitu výstupů a důsledné propojení vzdělávacího obsahu s potřebami firemní praxe. Extenzivní literární rešerše a aktuální poznatky z firemní praxe jsou odrazovým můstkem pro zpracování (1) odborných recenzovaných článků a (2) metodického materiálu pro zjišťování kvality transferu znalostí ve firemním vzdělávání, včetně doporučení vhodných vzdělávacích metod a moderních vzdělávacích formátů a příkladů dobré praxe.

1.2  Přínos projektu

Při posuzování přínosu projektu byla především zohledněna otázka příkladů inovativního řešení, které nabízí aktuální praxe v oblasti firemního vzdělávání, a postoj ředitelů HR k zavádění moderních vzdělávacích formátů (především pak otázka vzdělávacího video formátu). Autoři spatřují hlavní přínos projektu ve dvou rovinách: (1) zavedení účinnější metodiky zjišťování kvality a efektivnosti transferu poznatků do firemní praxe, a (2) diseminace výsledků projektu co nejširšímu okruhu potenciálních zájemců z malých
a středních podniků, kteří mohou relativně rychle a flexibilně reagovat při zavádění nových formátů vzdělávání do praxe, přičemž je možné využít zkušeností z korporátní praxe a jejich přizpůsobení a transferu do oblasti MSP;

1.3  Diseminace výsledků projektu

Otázka diseminace výsledků projektu byla odsouhlasena na samém začátku projektu. O tyto výsledky projevila zájem Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků (AMSP) pro svou členskou základnu čítající více než 4 000 malých a středních podniků. Dále AMSP přislíbila propagaci výstupního metodického materiálu v rámci Roku digitální podnikání, což je vlastní projekt této asociace. Tento záměr byl znovu diskutován v rámci zasedání Univerzitní platformy Roku digitálního podnikání, jehož se osobně zúčastnila spoluřešitelka projektu v listopadu 2019. O výsledky projektu projevili zájem i někteří další přítomní představitelé univerzit.

2. Metodologie

Jedná se o typ jednorázového aplikovaného výzkumu s využitím metody explorační sondy
a jejích nástrojů (online dotazníkové šetření) s následným vyhodnocením a interpretací dat. Dotazníkové šetření bylo připraveno a proběhlo v online aplikaci SurveyMonkey, a to včetně motivace respondentů a pre-testu dotazníku. Motivace respondentů byla založena na nabídce zprostředkovat výsledky projektu pro HR oddělení firem, které se aktivně zúčastnily dotazníkového šetření. Firmy o tuto zpětnou vazbu projevily zájem.

3. Specifikace výstupů projektu

Výstupy projektu byly postupně představeny na několika mezinárodních konferencích. Stručnou charakteristiku realizovaných výstupů přinášejí následující podkapitoly. V každé z nich je zdůrazněn některý z významných parametrů.

3.1  Mezinárodní konference DisCo 2018 – představení projektu

Poprvé byl projekt představen na mezinárodní konferenci distančního vzdělávání DisCo 2018, kterou společně pořádala Západočeská univerzita a Centru pro studium vysokého školství. Záštitu nad konferencí převzala společnost Microsoft, která poskytla moderní zázemí
a veškerou součinnost při konání tohoto mezinárodního setkání odborníků z několika zemí. Autoři - řešitelé projektu zde vystoupili v hlavním jednání s příspěvkem nazvaným "Transfer poznatků: Příliš vzdálený most?"/ "Learning Transfer: A Bridge Too Far?". V první části tohoto příspěvku autoři zkoumali transfer poznatků ve vztahu k ekonomickým výsledkům a otázkám udržitelnosti řízení HR. Druhá kapitola pak přinesla přehled inovativních vzdělávacích metod a jejich využití ve firemním vzdělávání. Respondenti představovali zástupce z následujících tří kategorií podniků: (1) mikro podnik – 21,43%, (2) malá firma (32,14 % a (3) střední firma (46,43%). Dotazníkové šetření potvrdilo informaci, že 79,31 % dotazovaných poskytuje firemní školení, dále že 1/3 firem nezjišťuje zpětnou vazbu týkající se školení u absolventů firemního vzdělávání a 1/3 dotazovaných potvrdilo, že dle jejich názoru je firemní školení relevantní jejich vzdělávacím potřebám. Ohledně vzdělávacích metod a formátů, 62,07 % dotazovaných preferuje kombinovanou formu vzdělávání, tj. kombinace vzdělávání formou prezenčního tréninku s lektorem a e-learningu. Následující graf přináší odpověď respondentů na otázku "Jaký typ školení preferujete?".

Zdroj: vlastní zpracování v rámci realizovaného průzkumného šetření

(Pokračování)