Ještě k dobré teorii/014: O interdiscilinaritě I.

Ve svých 90+ podává doc. Vladislav Pavlát neobyčejně svěží intelektuální výkony. Předvedl to i svým příspěvkem na 22. ročník konference Lidský kapitál a investice do vzdělání, který byl zaměřen na problematiku Bohatství a chudoba jako problém a jeho řešení (Ekonomie produktivní spotřeby jako přesah hlavního proudu ekonomické teorie a klíč k perspektivnímu řešení problémů bohatství a chudoby). Uveřejňuji na pokračování jeho příspěvek, protože obsahuje nejen využitelná doporučení, ale i shrnutí dlouhodobých zkušeností z týmového výzkumu. Do první části dávám anotaci i seznam literatury, aby si případný pramen ke sdělením v jednotlivých pokračováýních mohl zájemce dohledat.

O interdisciplinárním přístupu ve vědě a ve vysokoškolské výuce – 1. část

Vladislav Pavlát

Anotace

Pojem "interdisciplinarita" v řadě jazyků je v humanitních vědách užíván ve smyslu "interdisciplinární výzkum". Naproti tomu v oblasti universitního vzdělávání je většinou používáno pojmu "interdisciplinární vzdělávání." Mezi "bariéry" (překážky) omezující možnosti aplikace interdisciplinárního přístupu v oblasti vědy a výzkumu (a v dalších oblastech) mj. patří: (a) úskalí volby orientace vědeckého výzkumu; (b) odlišná míra interdisciplinarity v různých oborech; (c) obtížnost kvantitativního měření stupně interdisciplinarity včetně pochybnosti o vypovídací schopnosti existujících indexů interdisciplinarity. V druhé části stati jsou obsaženy návrhy na modernizaci vysokoškolské výuky zavedením výuky podložené aplikací interdisciplinárního přístupu a zaváděním moderní informační techniky a technologie.

Abstract

The purpose of the article is to analyze the current understanding of the interdisciplinary approach and the possibilities of its application in the humanities, and to assess the obstacles that stand in the way of its application, The term "interdisciplinarity" in a number of languages is used in the humanities as "interdisciplinary research".The term "interdisciplinary education" is used mostly in the field of university education.Among the "barriers" limiting the possibilities of applying the interdisciplinary approach in the field of science and research (and in other areas), among others, are: (a) the pitfalls of choosing the orientation of scientific research; (b) different degrees of interdisciplinarity in different fields; (c) the difficulty of quantifying the level of interdisciplinarity, including doubts about the ability to interpret existing interdisciplinarity indices. The second part of the paper contains suggestions for the modernization of university education by introducing teaching based on application of interdisciplinary approach and introduction of modern information technology and technology.

Použitá literatura

ADAMS,J., LOACH,T.,SZOMSZOR. Do we know what we are measuring? Digital Research Reports Interdisciplinary research: methodologies for identification and assessment, November 2016. ISBN 978-0-9929477-8-1. Staženo z: https://mrc.ukri.org/documents/pdf/interdisciplinarity-research-commentary/

Cassi L,et al. (2017) Analysing Institutions Interdisciplinarity by Extensive Use of Rao-Stirling Diversity Index. PLoS ONE 12(1): e0170296. Staženo z: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0170296

Committee on Facilitating Interdisciplinary Research, Committee on Science, Engineering, and Public Policy (2004). Facilitating interdisciplinary research. National Academies. Washington: National Academy Press, p. 2. Staženo z: https://www.nap.edu/catalog/11153/facilitating-interdisciplinary-research

ČERNÝ, V. Interdisciplinární charakter společenských věd# (Diskuse k článku Kornai, János: Obory společenských věd:odluka nebo spolupráce? Politická ekonomie, 2008, roč. 56, č. 1, s. 5-11.) Staženo z: https://www.vse.cz/polek/cislo.php?cislo=1&rocnik=2008

DLOUHÁ, J., MOLDAN, B, (2007) Inter-, multi-, trans-disciplinarita – vymezení pojmů. Staženo z: https://envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/113/121

INTERDIS. Interdisciplinarita.(2018) Staženo z: nb.vse.cz/kfil/win/atlas1/interes.htm

KLEIN, Julie Thompson (1990). Interdisciplinarity: History, Theory, and Practice. Detroit: Wayne State University Press (1990). Staženo z:https://philpapers.org/rec/KLEIHT

KORNAI, J. (2008): Obory společenských věd: odluka nebo spolupráce? Politická ekonomie, 2008, roč. 56, č. 1, s. 5-11. Staženo z: https://www.vse.cz/polek/cislo.php?cislo=1&rocnik=2008

LEYDESDORFF, L. "Betweenness Centrality” as an Indicator of the "Interdisciplinarity” of Scientific Journals. Journal of the American Society for Information Science & Technology. (s.d.) Staženo z: https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/0911/0911.2719.pdf

LEYDESDORFF, L.Caveats for the Use of Citation Indicators in Research and Journal Evaluations.JOURNAL OF THE AMERICAN SOCIETY FOR INFORMATION SCIENCE AND TECHNOLOGY, 59(2):278–287, 2008. Staženo z: https://arxiv.org/abs/0911.1440

LEYDESDORFF,L., WAGNER,C.S. Interdisciplinarity as Diversity in Citation Patterns among Journals: Rao-Stirling Diversity, Relative Variety and the Gini coefficient. Journal of Infometrics, forthcoming 2019. Staženo z: https://www.leydesdorff.net/list.htm

LOUŽEK,M. Rozšiřování EU z pohledu teorie veřejné volby. 1. vydání. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2004, 105 stran, ISBN 80-86729-12-5

LOUŽEK, M. Dokáže teorie veřejné volby vysvětlit rozšiřování Evropské unie?

Mezinárodní vztahy., roč. 40, č.2 Staženo z:

Vol 40 No 2 (2005)

MERRIAM WEBSTER DICTIONARY (2018).Interdisciplinarity. Staženo z: https://www.merriam-webster.com/dictionary/interdisciplinarity

MORAN, Joe. Introduction to interdisciplinarity. Routledge N.Y. and London. ISBN 0-203-46053-7.

MURAWSKA, K. Interdisciplinarity: Dilemmas within the Theory, Methodology and Practice. Riga, University of Latvia Press, 2011, p. 232.

Národní pedagogická knihovna J.A. Komenského. Měsíční přehledy literatury. Staženo z: https://www.npmk.cz/knihovna

PSTRUŽINA, K. Atlas filosofie vědy. E-LOGOS, 1999. ISSN 1211-0442.

SCHNEIDER, J. Je možná interdisciplinarita voblasti společenských věd? Mezinárodní vztahy, roč. 2006, č.1. ISSN 2570-9429 (Online). Staženo z: https://mv.iir.cz/article/view/207

SCHUMMER, J. Multidisciplinarity, interdisciplinarity, and patterns of research collaboration in nanoscience and nanotechnology (2004). Scientometrics, and Kluwer Academic Publishers, Dordrecht Vol. 59, No. 3 (2004) 425465. Staženo z: https://www.google.com/search?q=SCHUMMER%2C+J.+Multidisciplinarity%2C+interdisciplinarity%2C+and+patterns+of+research+collaboration+in+nanoscience+and+nanotechnology+(2004).&rlz=1C1AWUC_enCZ793CZ796&oq=SCHUMMER%2C+J.+Multidisciplinarity%2C+interdisciplinarity%2C+and+patterns+of+research+collaboration+in+nanoscience+and+nanotechnology+(2004).&aqs=chrome..69i57.13312j0j8&sourceid=chrome&ie=UTF-8

THE OXFORD HANDBOOK OF INTERDISCIPLINARITY. 2nd edition. Ed. Frodeman, R., Klein, J.., Pacheco, R.C. Oxford, 2017. 656 p. ISBN 9780198733522.

UNESCO MediumTermStrat 2014-2021. Staženo z: https://www.databaze-strategie.cz/cz/unesco/strategie/unesco-strednedoba-strategie-2014-2021

UNIVERSITY COLLEGE LONDON. (2018)More about interdisciplinarity.

Staženo z: https://www.ucl.ac.uk/basc/prospective/faq/interdisciplinarity

WANG, Q., SCHNEIDER J.W. Consistency of interdisciplinarity measures. Staženo z: arXiv:1810.00577 [cs.DL] (or arXiv:1810.00577v1 [cs.DL]

WIKIDATA (2018). Staženo z: https://wikidata.org/wiki/Wikidata:Introduction

WIKIPEDIA.DE.(2018). Interdisziplinaritaet. Staženo z:

https://de.wikipedia.org/w/index.php?search=Interdisziplinarit%C3%A4t&title=Spezial%3ASuche&profile=advanced&fulltext=1&advancedSearch-current=%7B%22namespaces%22%3A%5B0%5D%7D&ns0=1

Zimmerman, K. Marek Loužek: Rozšiřování EU z pohledu teorie veřejné volby. Recenze knihy. Mezinárodní vztahy, Ročník 41, č. 1 (2006). Staženo z:

Vol 41 No 1 (2006)

Úvod

Odvolávat se na nezbytnost interdisciplinárního přístupu – ať již ve vědeckém výzkumu nebo ve vzdělávacím procesu – se v posledních letech stává jakousi floskulí, kterou mnozí autoři pokládají za nutné zdůrazňovat. V literatuře je pojetí a měření interdisciplinarity stále velmi frekventovaným tématem. Překvapuje, žeinterdisciplinární metoda dlouho nebyla řazena mezi metody vědecké práce (Pstružina, 1999).

Vzdávat hold interdisciplinárnímu přístupu a skutečně tento poměrně složitý přístup při vědeckém bádání prakticky uplatňovat rozhodně není jedno a totéž.

V tomto článku autor omezuje své úvahy na oblast humanitních věd, zejména oblasti ekonomických věd a dalších oboru s nimi spjatých. Přímo nezabývá se interpretací vztahů mezi řadou dalších pojmů, které souvisí s pojmem interdisciplinarity (tzv. transdisciplinarita, multidisciplinarita, aj.).

Vzhledem k tomu, že se různé vědní obory navzájem ovlivňují – některé více (např. vliv fyziky na některé humanitní vědy) a jiné méně, není na škodu ve vhodných případech hledat případy vzájemného ovlivňování tam, kde to může přispět k hlubšímu chápání interdisciplinárního přístupu a možností jeho aplikace jak ve vědeckém bádání, tak ve vzdělávacím procesu.

Z praktických důvodů je tento článek rozdělen na dvě části: v první části výkladu je pojednáno o interdisciplinárním přístupu ve vědecké práci (s odkazy na použitou vybranou literaturu); v druhé části výkladu je pojednáno o možnostech využití této metody v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

1. K dnešnímu pojetí interdisciplinárního přístupu ve vědě

V současné době je interdisciplinární přístup pokládán za jednu z velmi užitečných metod vědecké práce. V následujícím textu je pojednáno o tom, jak je tato metoda definována, v čem spočívá její užitečnost a na jaké překážky naráží její aplikace v humanitních vědách.

1.1 Výchozí poznámky

Princip vymezení předmětu zkoumání náleží mezi významné zásady nejen ve vědecké práci, ale i při její popularizaci. Při četbě některých volnějších úvah v popularizačních článcích, týkajících se různých oblastí vědy z pera různých autorů v denním tisku a mnoha odborných časopisech, se někdy zdá, že ten či onen autor vlastně ani dobře neví, o čem píše, nevymezí-li správně předmět svého zkoumání.

Začíná-li vymezení předmětu zkoumání hledáním vhodné definice daného jevu nebo procesu, je to určitě zcela legitimní. Avšak i zde lze snadno narazit na různé překážky, neboť dané skutečnosti, které mají být zkoumány, často mívají velmi složitou povahu, komplikovanou vnitřní strukturu, a je nutné je zkoumat z různých hledisek. Kromě toho bývají zkoumány za různýmúčelem, takže každou definici je užitečné prozkoumat také z hlediska jejího účelu a tím se uchránit před přejímáním definic omezeného významu (např. definic, zformulovaných i jen pro určitou stať, aby autor zdůraznil svůj názor, lišící se od názorů jiných autorů).

Situaci komplikuje dále i to, že např. jeden a týž jev nebo proces lze definovat na různém stupni obecnosti, k čemuž obvykle směřují tzv. slovníkové definice. Určitým paradoxem se zdá být i to, že čím je určitá definice obecnější, tím méně je vhodná pro pochopení zvláštních případů; obdobně z abstraktní definice někdy bývá obtížné pochopit, na jaké konkrétní jevy a procesy se vztahuje. Výše uvedené skutečnosti se mohou na první pohled zdát i banální, avšak nerespektováním uznávaných zásad vědeckého bádání se daný badatel může zbytečně vystavit kritice (zejména v případech, dotkne-li se vědomě nebo nevědomky nějakého "opevněného zájmu"). Dějiny moderní vědy – od Galilea, Koperníka až po Einsteina a další vědce – jsou toho názorným dokladem.

(Pokračování)