Naše perspektiva: Tvůrčí mezigenerační týmy/5

Pokud si chceme udělat konkrétní představu o tom, jak řešit současné problémy aktuálně i v dlouhodobé perspektivě, neobejdeme se bez pochopení mnohostranné role tvůrčích mezigenračních týmů (TMT). Na pokračování uveřejňuji vybrané pasáže závěrečné zprávy z nízkonákladového výzkumu na téma Analýza Průmyslu 4.0 a význam tvůrčích týmů s důrazem na interdisciplinární a mezigenerační spolupráce, kterého jsem měl příležitost se zúčastnit jako člen týmu, který vedla téměř o dvě generace mladší kolegyně Ing. Lenka Říhová, Ph.D. Podrobnější úvod k této sérii viz:

https://radimvalencik.pise.cz/7315-nase-perspektiva-tvurci-mezigeneracni-tymy-1.html

K tomuto dílu ještě dodám další podrobnosti o výzkumu v této oblasti. Na malý výchozí projekt, o kterém referuji, navazují další, které již realizujeme či připravujeme. Velmi významné je získat co největší přehled o tom, co a jak funguje. Proto velmi uvítám každý podnět zdola. Pokud někdo víte o jakémkoli tvůrčím týmu, který by bylo možné zahrnout do vytváření jejich celkového přehledu (jejich zmapování), velmi to uvítám. Stačí upozornit v komentáři. Za trvalejší spolupráci na daném tématu budu zvlášť vděčný.

Nyní již k samotné prezentaci projektu – 5. část:

2 ŠETŘENĺ MEZI TVŮRČĺMI MEZIGERENAČNĺMI TÝMY (TMT)

V návaznosti na cíl práce, kterým je identifikovat možnosti podpory mezigenerační spolupráce, transferu zkušenosti a příslušným způsobem zaměřených forem celoživotního vzdělávání a v návaznosti na zjištěné informace z rešerše literatury, bylo v rámci šetření mezi tvůrčími mezigeneračními týmy nejdříve určena metoda práce a její postupné kroky, které jsou detailně představeny v následujících podkapitolách.  Po výběru metody práce byla sestavena rámcová osnova pro hloubkový rozhovor a následně proběhlo v období od konce roku 2018 a v průběhu prvních měsíců roku 2019 samotné šetření v jednotlivých týmech.

Pro vytvoření komplexního obrazu fungování a možností podpory tvůrčích mezigeneračních týmů výzkumný tým oslovil i další zainteresované instituce jako například podnikatelský inkubátor KANOV v Karlových Varech.

Kapitola druhá detailně pojednává o všech výše uvedených skutečnostech, přičemž její stěžejní část je věnována zjištěným poznatkům z terénního šetření. 

2.1 Metody práce

Výběr výzkumné metody, respektive nejdříve vědeckých procedur, je důležitým krokem následujícím po vymezení předmětu a cíle. Právě vhodný výběr relevantních metod, stejně tak jako kvalita jejich následné aplikace, zásadně ovlivňuje kvalitu a relevanci vědeckých výsledků.

Stěžejní využitou metodou byl kvalitativní výzkum mezi jednotlivými tvůrčími týmy, respektive hloubkové rozhovory. Volba kvalitativního výzkumu byla především s přihlédnutím na následující skutečnosti:

•          jednotlivé tvůrčí týmy se liší svou strukturou, důvodem založení, ale i stylem a charakterem práce apod., k jednotlivým týmům bylo proto potřeba přistupovat individualizovaně,

•          bylo nutné analyzovat příčiny některých jevů, jejich motivaci a další specifické podněty, jejichž zjištění vyžaduje roli tazatele, který respondenta sérií otázek dovede z daným výstupům,

•          problematika tvůrčích mezigeneračních týmů není širší veřejnosti známa a v případě jiné formy výzkumu (například kvantitativního dotazníkového šetření) by mohlo dojít k minimální zpětné vazbě od těchto týmů, stejně tak jako k nepochopení celého výzkumného záměru,

•          průběžně získávané poznatky byly vyhodnocována a na základě toho byl konkretizován obsah rozhovorů, přitom tak, aby jeho úvodní část byla na této konkretizaci nezávislá (a byla tudíž porovnatelná s předcházejícími záznamy rozhovorů), navazující část rozhovoru se pak odvíjela od nově získaných poznatků a umožnila ověřování konkretizovaných hypotéz.

Právě z výše uvedených důvodů se jevilo jako nezbytně nutné využít roli relevantního tazatele, který pomocí doplňujících otázek dokáže s představiteli tvůrčích týmů (respondenty) najít příčinu jednotlivých jevů, apod. S kvalitativním výzkumem je neodmyslitelně spojeno riziko ovlivnění respondenta právě tazatelem. Toto riziko bylo eliminováno specifickým výběrem tazatelů. Při řízených rozhovorech byli tazateli přímo členové výzkumného týmu, kteří mají s hloubkovými rozhovory mnohaleté zkušenosti.

2.1.1    Struktura rozhovorů

Samotná struktura rozhovorů byla sestavena tak, aby obsáhla všech následujících šest oblastí:

1)        Základní deskripce týmu, vymezení činností týmu, postupy práce, formy komunikace:

Cílem první části rozhovoru bylo pochopit fungování týmu, jeho složení a role jednotlivých členů týmu a to včetně doby působení v daném týmu. Například v případě deseti a více členných týmů by se jednalo o poměrně vyčerpávající část, která by sama o sobě obsáhla dokument o několika stranách. Z tohoto důvodu bylo na uvážení tazatele, aby rozsah deskripce fungování týmu přizpůsobil na základně konkrétního případu.

2)        Důvod vzniku mezigeneračního týmu:

Jevilo se jako velmi důležité zaměřit se i na otázku důvodu vzniku mezigeneračního týmu. Klíčovou otázkou bylo, zda tým vznikal cíleně jako mezigenerační či se mezigeneračním stal až postupem času. V této oblasti bylo zároveň zjišťováno, zda týmy vůbec znají pojmy, jako jsou tvůrčí mezigenerační týmy či zda je věková diverzita strategií celé firmy/instituce či organizace (kodex chování k jednotlivým generacím, apod.).

3)        Přístup k jednotlivým členům týmu v oblastech: podpora zdraví a funkčních kapacit pracovníka, motivace – podpora členů týmu, aby se dále rozvíjeli a plnili nové výzvy a budování pocitu pohody v práci (slaďování osobního a pracovního života).

Důležitým aspektem bylo poznání, zda se liší přístup k jednotlivým členům týmů ve výše uvedených oblastech na základě příslušnosti k jednotlivým generacím, případně jak a z jakého důvodu.

4)        Externí a invertní vlivy působící na tým, možnosti podpory týmu:

Cílem těchto otázek bylo zjistit, co podporuje a co naopak oslabuje působení tvůrčích mezigeneračních týmů, a především pohled jednotlivých představitelů tvůrčích týmů na možnosti podpory geneze či fungování a dlouhodobé udržitelnosti daných týmů.

5)        Výhled do budoucna:

V této části byla se zástupci tvůrčích mezigeneračních týmů řešena otázka udržitelnosti týmu a využití vazeb členů týmu v případě týmu s časově omezeným horizontem činnosti.

6)        Vlastní podněty samotných členů tvůrčích mezigeneračních týmů:

S ohledem na jedinečnost každého jednotlivého tvůrčího týmu byl hlavní důraz kladen především na to, co samotné týmy považovaly za důležité. Právě v této části se ukázal velký zájem respondentů (většinou zkušených osob z podnikové sféry) o kvalitu vysokoškolského vzdělání, a to zejména v kritickém smyslu. Návazně pak padla i řada podnětů souvisejících s možností větší motivace zkušenějších pracovníků k prodloužení doby uplatnění.

Struktura hloubkového rozhovoru byla koncipována tak, aby časová náročnost nepřesáhla 120 minut. Plná struktura hloubkového rozhovoru, včetně klíčových otázek je obsažena v příloze tohoto dokumentu.

2.1.2    Výběr výběrového souboru / respondentů

Význam výběrového vzorku spočívá v jeho schopnosti reprezentovat celý zkoumaný celek. Jak již bylo opakovaně řečeno, tvůrčí mezigenerační týmy jsou poměrně specifické, jejich specifika jsou determinována:

•          oblastí působení (odvětvím),

•          délkou působení (časové určení fungování týmu),

•          velikostí (počet členů týmu / velikost podniku či organizace, ve které působí),

•          jejich pozicí a zařazením v organizaci (firmě/instituci či jiné skupině),

•          uzemní působností (týmy mezinárodní, jejichž členové týmu pracují vzdáleně či lokálně apod.),

•          další diverzity členů týmu (pohlaví, etnicita, náboženství, výše dosaženého vzdělání, apod.),

•          a další.

Nebylo tak cílem zadání stanovit reprezentativní vzorek (ve statistickém slova smyslu) všech tvůrčích mezigeneračních týmů v České republice. S ohledem na značný nedostatek informací o těchto týmech by i stanovení základního souboru všech týmů byl úkol nad stanovený časový i finanční rámec analýzy.

Výzkumný tým proto provedl výběr respondentů tak, aby složení respondentů bylo v rámci možností co nejvíce reprezentativní. Zaměřili jsme se na týmy, které již mají delší úspěšnou historii a lze u nich tak předpokládat větší pravděpodobnost získání cenných poznatků o jejich fungování a možnostech jejich podpory.

(Pokračování)