ČR 30 plus/4: Můj rozhovor v PL

V rámci seriálu o dobré teorii uveřejňuji několik dříve napsaných a aktualizovaných příspěvků, které připomínají nedávné, trochu vzrušená, dění kolem hodnocení uplynulých let a odpovědi na otázku, kdo může za současný stav.

Na úvod se dovolím podělit o jeden svůj postřeh. Nějak jsme zapomněli, že vše, co u nás děje (ale tak tomu bylo vždy v dějinách naší malé země ve středu Evropy) se děje hodně pod tlakem, resp. pod tlaky zvnějšku. Jde vždy jen o to, které převládají a kterým se poddáváme. Samozřejmě, že dnes u nás "za všechno může Putin". Nelze ovšem nevidět, že nejvýznamnější společenské jevy (diletantské klimatické šílenství, naivní ignorování rizik řízené migrace, stalinizace praktik udržování eurojednoty ve smyslu "kdo není s námi je proti nám", demonstrativní používání dvojího metru při výkladu domácích i zahraničních událostí dominantním mediálním maistreamem apod.) u nás probíhají jako přes kopírák podobně, jako v dalších zemích. A pokud jde o americký trumpovský impeachment, tak se člověk nestačí divit. Ten máš "malý český zemanovský impeachment" se s ním nedá srovnat.

Vybírám několik poučných epizod.

Můj rozhovor v Parlamentních listech

Pátý dříve uveřejněný příspěvek s aktuální poznámkou

Rozhovor v Parlamentních listech o listopadu 89 (8.

listopad 2019)

Z rozhovoru pro Parlamentní listy vybírám aktuální:

Pojem svoboda jsem si vždy dával a dávám do přímé souvislosti s možností svobodně rozvíjet a uplatňovat schopnosti člověka, přitom tak, aby svobodný rozvoj každého byl podmínkou rozvoje všech. Je to podle mě dostatečně přesné vyjádření společenského ideálu, o který stojí za to usilovat. Toto pojetí vždy dávám do přímé souvislosti s neustálým vzděláváním se, kritickým poznáváním reality, posilováním vlastní imunity vůči jakémukoli pokusu o to, nechat se zmanipulovat ze strany kohokoli. Opakem je názor: "nedostuduji, abych se mohl věnovat politice" apod. Je to přiznání toho, že nechci vědět, jak to je, ale pokud z toho budu mít prospěch, tak mě manipulace s mou vlastní osobností nevadí.

Zvládli jsme mnohé. To, že vše proběhlo pokojně. Že jsme byli schopni překonat zvnějška naordinované rozdělení naší země, které oslabilo následnické státy, poškodilo ekonomiku i občany. Vyrovnali jsme se s hlubokými strukturálními přeměnami, možná lépe než Thatcherová v Británii. A to vše přes permanentní drancování naší země. Posiluje náš podnikatelský stav a postupně se vymaňujeme z nutnosti exportovat přes Německo či jiné silnější země a přijít o expertní marži, kdy můžeme pracovat jen ve mzdě a nejsme schopni postavit se na vlastní nohy kvalitního výzkumu. To všechno je projevem toho, že naše země má zdravý a silný základ.

V poslední době jsme však svědky velmi agresivního útoku na to, co se nám daří postupně obnovovat. Jednak proto, že příliš svobodné Česko či spíše příliš svobodné země středounijního prostoru se nehodí do plánu těm, kteří si přisvojili právo rozhodovat o druhých a na úkor druhých, jednak proto, že tradiční Západ se značně proměnil k horšímu, nezvládá řešit své vlastní problémy a snaží se je přenášet na bedra pozičně slabších.

Považuji problém bohatství a chudoby, zejména v kontextu narůstající ekonomické a sociální segregace, ale také omezování vertikální mobility, za stále naléhavější. Všímám si spíše toho, co omezuje naši ekonomickou výkonnost, protože ta je základem solidarity. Budu konkrétní, dnes je část, zejména mladých lidí vtahována do boje proti tzv. diskriminaci, kdy kromě oprávněných požadavků různých menšin je za příčinu diskriminace vydáváno právo na stále absurdnější úchylky či parazitování na dřině druhých. Přesně v logice frankfurtské filozofické školy, která předpokládala, že problém bohatství a chudoby je již odstraněn, návazně hledala nové zdroje "revolučnosti". Je to překrývání skutečných problémů nezaviněné chudoby a svým způsobem bezohlednost vůči lidem, kteří chtějí pracovat a mít rodinu. A patrně ne náhodou titíž lidé, kteří jsou manipulováni do překrývání skutečných problémů souvisejících s bohatstvím a chudobou, jsou následně manipulováni do provokací vůči zemím, kde horko těžko dobýváme exportní možnosti, abychom o ně snadno přišli, a náš těžce získaný odbytový prostor obsadili ti, kteří s částí mladých lidí manipulují.

Celé je zde:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/O-co-jsme-prisli-zvolenim-Havla-Docent-Valencik-pripomina-co-mnozi-prozili-602458

K tomu aktuální poznámka:

Rozhovor byl tentokrát delší než jindy a také jsem si dovolil zabrousit do náročnějších témat. Vidím to totiž takto: Každou změnu k lepšímu lze prosadit jen a jen při současném kulturním a intelektuálním vzestupu těch, kteří změnu prosazují. Primitivismus nikde k ničemu dobrému nepřivedl.

Pokud dnes jsme svědky záměrného pěstování idiocie, omezenosti, nedovzdělanosti, tak jedinou rozumnou odpovědí těch, kteří cítí zodpovědnost za budoucí vývoj, je aktivně a na svém vlastním příkladu projevená úcta ke kultuře v širším smyslu tohoto slova, zejména vzdělání a vědě. A to jako protipól snahy o to, udělat (zejména z mladých lidí) manipulovatelné primitivy.

(Pokračování)