Naše perspektiva: Tvůrčí mezigenerační týmy/2

Pokud si chceme udělat konkrétní představu o tom, jak řešit současné problémy aktuálně i v dlouhodobé perspektivě, neobejdeme se bez pochopení mnohostranné role tvůrčích mezigenračních týmů (TMT). Na pokračování uveřejňuji vybrané pasáže závěrečné zprávy z nízkonákladového výzkumu na téma Analýza Průmyslu 4.0 a význam tvůrčích týmů s důrazem na interdisciplinární a mezigenerační spolupráce, kterého jsem měl příležitost se zúčastnit jako člen týmu, který vedla téměř o dvě generace mladší kolegyně Ing. Lenka Říhová, Ph.D. Podrobnější úvod k této sérii viz:

https://radimvalencik.pise.cz/7315-nase-perspektiva-tvurci-mezigeneracni-tymy-1.html

K tomuto dílu ještě dodám další podrobnosti o výzkumu v této oblasti. Na malý výchozí projekt, o kterém referuji, navazují další, které již realizujeme či připravujeme. Velmi významné je získat co největší přehled o tom, co a jak funguje. Proto velmi uvítám každý podnět zdola. Pokud někdo víte o jakémkoli tvůrčím týmu, který by bylo možné zahrnout do vytváření jejich celkového přehledu (jejich zmapování), velmi to uvítám. Stačí upozornit v komentáři. Za trvalejší spolupráci na daném tématu budu zvlášť vděčný.

Nyní již k samotné prezentaci projektu – 2. část:

ÚVOD

Soudobé trendy v podobě demografického vývoje společnosti, spolu s nízkou nezaměstnaností v období konjunktury a transformací předmětu práce, vytváří nové výzvy pro představitele veřejné správy, podniky, ale i zaměstnance. Akcelerace technického pokroku v příštích letech si od pracovníků vynutí intenzivní přístup k celoživotnímu vzdělávání a mezigenerační transfer znalostí a znalostmi kultivovaných zkušeností v rámci odborných pracovních týmů. Zvláště významnou oblastí problematiky je vznik a vývoj pozice lídra týmu.

V době zahájení prací na analýze byla uveřejněna významná zpráva o zahájení přípravy vládní strategie "Česko jako inovační lídr Evropy 2030" (Inovační strategie České republiky 2019 – 2030), která bezprostředně souvisí se zaměřením projektu. Pokud chceme být inovačním lídrem Evropy, budou rozhodujícím nositelem inovační aktivity tvůrčí týmy, zejména v podobě vícegeneračních týmů. Ty budou muset pokrýt oblast rozhodujících i navazujících inovačních aktivit. To ovšem předpokládá nutnost zásadní adaptace na nové podmínky. Proto řešitelský tým při zpracování této analýzy reagoval i na výzvy, které připravovaná strategie přináší.

V současné době neexistují ucelené informace o významných tvůrčích týmech s inovačním potenciálem (které lze označit zjednodušeným označením "tvůrčí týmy"), stejně tak jako není analyzován jejich vznik a vývoj v čase. Aktuálně dále nejsou zabezpečeny standardní formy celoživotního vzdělávání zaměřené na podporu týmové práce a mezigenerační spolupráce.

Celkově je možné tvůrčí týmy definovat jako pracovní týmy (napříč obory i odvětvími), které nemají jasně definovaný postup řešení pracovních úkolů. Od těchto týmů se očekává, že samy přijdou s vhodným postupem práce či řešením problému, a to na základě znalostí, praxe, spolupráce apod.

Je nutné podotknout, že právě týmy, u nichž bude docházet k efektivní mezigenerační a interdisciplinární výměně informací, mají předpoklad pro vznik přínosných inovativních myšlenek, a to jak v případě podnikové, tak i nepodnikové sféry. Přičemž absence poznatků/ucelených informací, a tím i nemožnost uplatnění zjištěné dobré praxe, vede k nenaplnění potenciálu týmů a v důsledku k omezení konkurenceschopnosti podniků a institucí. 

Obecně platí, že výchozí stav v oblasti mezigenerační týmové spolupráce má tendenci být minimální až nulový, neboť spontánně se prosazuje především individuální konkurence a exkluze těch, co ještě nebo už "nestačí" – to je však jak z hlediska věcných a finančních výsledků firem, tak i socioekonomického prostředí ve vztahu k zaměstnanosti a dlouhodobému růstu krátkozraké a přinášející řadu obtížně řešitelných rizik.

V praxi působí proti mezigenerační týmové spolupráci některé faktory, které ji oslabují a to například skutečnost, že studenti vysokých škol často nejsou vedeni k týmové práci a mnohdy nemají představu o fungování a přínosu týmové práce. Týká se to zejména absolventů vysokých škol ekonomického zaměření, ale do značné míry pro platí i pro absolventy škol technického zaměření. Praktickým důsledkem je obtížné začleňování absolventů do firemních týmů v manažerské oblasti, v oblasti technické přípravy výroby i v řízení výroby samotné.

Značné možnosti se nabízejí i v oblasti metodologického zázemí interdisciplinární týmové práce a mezigenerační spolupráce v rámci týmové práce. Na základě toho lze podpořit argument, aby pracovní vztahy a role příslušníků různých generací – členů tvůrčích týmů – měly komplementární charakter.

Cíl práce byl vymezen následovně:

Identifikovat možnosti podpory mezigenerační spolupráce, transferu zkušenosti a příslušným způsobem zaměřených forem celoživotního vzdělávání.

K dosažení stanoveného cíle analýzy bude využita metoda analýzy stávajících odborných materiálů, dále sekundární analýzy dat a v neposlední řadě bude využita metoda vlastního kvalitativního šetření (hloubkových rozhovorů) přímo s vytipovanými tvůrčími mezigeneračními týmy.

Konkrétními cíli bude formulování doporučení zaměřených na:

•          rozvoj interdisciplinárních týmů;

•          podporu stability týmů spojenou s mezigenerační spoluprací;

•          podporu toho, aby zaměstnanost členů týmu různých generací měla komplementární charakter (tj. aby nedocházelo k nevhodnému či zbytečnému nahrazování starší generace generací mladší a naopak);

•          motivace starších pracovníků k dostatečnému a včasnému předávání zkušeností z činností, které jsou pro chod firmy nezbytné;

•          překonání některých bariér spojených se začleněním nových pracovníků do tvůrčích týmů;

•          zahájení systematického sledování oblasti vývoje mezigeneračních týmů a výzkumu orientovaného na podporu jejich rozvoje.

Na základě toho budou zformulována i některá doporučení týkající se dosažení obecnějších cílů:

•          předpokladů pro zkvalitnění vysokoškolského vzdělání tak, aby absolventi byli lépe připravení na týmovou mezigenerační spolupráci,

•          předpokladů pro větší motivace k efektivnímu prodloužení doby produktivního uplatnění osob vyššího věku, které jsou pro působení ve vícegeneračních týmech přínosem.

Poznámka:

Požadavek na zahrnutí výše uvedených obecnějších cílů vyplynul z rozhovorů v navštívených a kontaktovaných firmách.

Jako hlavní hypotézu lze uvést:

Týmovost a mezigenerační přenos poznatků vázaných na zkušenosti je podmínkou zvyšování inovačního potenciálu společnosti, reagování na výzvy související s Průmyslem 4.0 a zvyšování konkurenceschopnosti firem a tím i celé ekonomiky.

Na tuto hypotézu navazují dílčí hypotézy:

•          Významnou roli při rozvíjení týmovosti hraje kvalita vysokoškolského vzdělání.

•          Působení vícegeneračních týmů bezprostředně souvisí s efektivností služeb podmiňujících nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností.

Práce je rozdělena do tří částí, přičemž první část obsahuje teoretické vymezení a ukotvení dané problematiky, část druhá představuje realizované šetření a část třetí sumarizuje zjištěné poznatky a formulace doporučení.

(Pokračování)

(Pokračování)