TEORIE DNEŠKA: Co dělat? 4/248

V logice věci zařazuji do seriálu o dobré teorii:

Poznámky Jana Schneidra, které jsem uveřejnil včera, mě inspirovaly k tomu, abych se pokusil odpovědět na jeho otázku "KDO". Zde je odkaz na podnět J. Schneidra:

https://radimvalencik.pise.cz/6990-j-schneider-nestaci-co-delat-ale-kdo-to-udela.html

Otázka KDO provede ty změny, o které jde, má několik rovin. Uvedu i s odpovědí některé z nich:

1. Osobní rovinu: Ten, kdo se chce aktivně zúčastnit těchto změn, k tomu musí být dostatečně vybaven z hlediska poznání či spíše pochopení toho, o co jde. A musí být motivován nejen k příslušné společenské aktivitě, ale i k neustále přesnějšímu a plnějšímu chápání toho, o co jde. Ten, koho nebaví samotné poznávání toho, o co jde, nemá moc šancí uspět. Osobní rovina má několik aspektů:

1.1. Metodologický aspekt: Nestačí jen chtít, ale je nutné také umět. V daném případě jde o schopnost rozvíjet své poznání jako systém (nabalující se sněhovou kouli poznatků spojenou pojivem logiky vzájemných souvislostí mezi poznatky), přičemž klíčová je schopnost přesahu, tj. neustále si uvědomovat podmíněnost a tudíž i omezenost každého poznatku, umět formulovat a interpretovat alternativu, docházet na základě toho k plnějšímu poznání reality.

1.2. Kritický aspekt: Vědět, vidět a ověřovat si na každodenní zkušenosti to, že akceptování použití dvojího metru vede k omezenosti a postupnému zapouzdřování, které z člověka dělá snadno manipulovatelnou figurku. A to bez ohledu toho, zda se dotyčný přiřazuje k té či oné části rozdělené společnosti.

2. Politickou rovinu: Jakákoli pospolitost lidí, která se chce stát součásti toho, kdo se aktivně zúčastní nápravy stavu, musí mít podobu politického subjektu fungujícího jako strana, strana, která se neustále sjednocuje na programu, který má podobu srozumitelné, perspektivní a realizovatelné vize. Z toho hlediska je potřeba mít určitou představu, jakými cestami se takové subjekt či subjekty mohou v daných podmínkách rodit. V současné době takovýto subjekt není.

3. Teritoriální rovinu: Jakékoli politické síly působí vždy v určitých zemích, proto otázka KDO musí být zodpovězena i z hlediska lokalizace, tj. vymezení země či zemí, z nichž mohou vzejít politické síly s dostatečným potenciálem pro uskutečnění změn. Tyto země k tomu musí být vedeny potřebou emancipace vůči diskriminaci ve vztazích mezi zeměmi.

4. Ekonomickou rovinu: Společenský subjekt, o který jde, musí disponovat ekonomickou silou založenou na jeho spojení s nejefektivnějšími produkčními aktivitami, musí vítězit svojí větší produktivností a prosazovat se svou ekonomickou vahou i dynamikou, zejména inovační (vyprodukovat z méně více a více potřebnějšího). Zde je důležité pochopit současné proměny jako změnu podobnou průmyslové revoluci se všemi jejími společenskými souvislostmi, kdy jde o to, že jako dominantní sektor se rodí nový sektor. V tomto případě jde o odvětví produktivních služeb, služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností lidí. Rodí se na nové technologické základně spojené s vysokou a rostoucí intenzitou inovací. Lidský faktor v ekonomice bude mít podobu tvůrčích mezigeneračních týmů navázaných na absolventské sítě univerzit. (Cesta k tomu ve společnosti nasycované animozitamí a segregované slouhovstvím i bariérami vertikální mobility k tomu nebude jednoduchá.)

5, Globální rovinu: Utváření strukturovaného subjektu změn je bezprostředně spojeno s reakcí na prohlubující se krizi degenerujícího jádra současné globální moci (které o sobě v rovině kryptopolitiky dává vědět jako US Deep State a v rovině ekonomické jako financování údržby globální moci naléváním jediné světové záložní měny do globálního finančního systému, a to bez jakéhokoli krytí i bez jakýchkoli zábran). Současná globální moc je založena globálním špiclování a dosazování do politických reprezentací i institucionálních systémů (včetně zpravodajských, soudních, finančních) většiny zemí (těch, které nejsou ekonomicky sankcionovány za "neposlušnost") vydíratelných slouhů a poskoků. Jádro současné globální moci při své degeneraci vylikvidovalo v několika nejbližší i vzdálenějších slupkách mocenské hierarchie, kterými je obklopeno, jakékoli reformní síly, tj. síly, které by byly schopny pokusit se pokusit o nápravu. (Nejnověji navržená euroreprezantace je toho názorným příkladem.) To urychluje rozklad celého systému současné globální moci, podněcuje globální odpor vůči ní, stále přesnější směřování účinného odporu vůči ní tím, že se tato moc stává čitelnější. V těchto podmínkách se na periferijních slupkách moci budou rodit osobnosti schopné sjednocovat reformní síly kvalifikovaného vzdoru. Protože bude hodně záviset na individuálních kvalitách, věnoval jsem této otázce takovou pozornost hned v prvním bodu.

Všechny roviny se budou vzájemně ovlivňovat, ostatně podobně tomu bylo i v období postupného prosazování změn a zvratů, v rámci kterých proběhla průmyslová revoluce. Jakékoli zjednodušené chápání současné složité reality (včetně náhražky poctivé analýzy jednoduchými recepty či konspiračními teoriemi) vede k neúčinnosti vzdoru, dokonce i k jeho zneužitelnosti. Právě nekvalifikovaný vzdor a jeho zneužívání propůjčuje stále ještě dostatečnou sílu jádru současné globální moci k páchání zla o ohrožování samotnéhopřežití naší civilizace.

P. S.: J. Schneider má plnou pravdu, že jedním z dějů, které jsou z výše uvedeného hlediska nejvýznamnější, je ztráta schopnosti dolaru financovat z globální emisní daně jakoukoli lumpárnu, tj. že krize jádra současné globální moci se velmi zřetelně projevuje v krizi dolaru jako "jediné správné záložní měny".