Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
TEORIE DNEŠKA: Penzijní rébus a jeho řešení 1/232
Podle ohlášeného záměru zařazuji do seriálu o dobré teorii.
Z penzí se stal evergreen. Jakkoli se znovu a znovu ukazuje, že řešením nemohou být ani parametrické úpravy, zejména pokud jde o paušální prodloužení doby odchodu do důchodu, ani privatizace veřejného průběžného systému vyvedením prostředků do fondového, znovu a znovu nám "mistři slepých uliček" tato řešení předkládají. Naposledy např. zde:
Přitom řešení existuje. Poctivé, sociální a solidární, ekonomicky efektivní. Bylo prezentováno na semináři ve Sněmovně 25. března tohoto roku, který za reprezentativní účasti odborníků pořádala SPD, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/6729-25-3-dulezity-seminar-o-penzich-ve-snemovne.html
Určitě se o tom, že se pro reformu penzijního systému dělá málo, bude zase mluvit ve Sněmovně při pokusu o odvolání Babiše zítra 25. června. Tak ať víme, jaké je řešení. Následující materiál vychází z druhé ZPRÁVY O DLOUHODOBÉ UDRŽITELNOSTI VEŘEJNÝCH FINANCĺ a je prvním hrubým pokusem o kvantifikaci efektů zavedení nadstavby průběžného systému penzijního pojištění, která by účinně motivovala k dobrovolnému a tudíž selektivnímu prodloužení doby produktivního uplatnění.
Úvodní poznámka
Následující text přebírá výsledky druhé ZPRÁVY O DLOUHODOBÉ UDRŽITELNOSTI VEŘEJNÝCH FINANCĺ, kterou Národní rozpočtová rada uveřejnila na začátku června, viz celé znění Zprávy:
Navazuji tak na svůj dřívější komentář k této zprávě, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/6929-ke-zprave-narodni-rozpoctove-rady-reseni-existuje.html
V našem týmu máme zpracován projekt postgraduální nadstavby průběžného systému penzijního systému penzijního pojištění, který vytváří účinné motivace k prodloužení doby produktivního uplatnění. Do této nadstavby by bylo možné vstoupit dobrovolně. To, co člověk do této nadstavby odvede po dosažení penzijního věku (65 let) v podobě nepobíraní starobní penze a odvodů z příjmu, se dle pojistné matematiky mění v jeho doživotní rentu.
Zde je návrh prezentován v pěti pokračováních:
https://radimvalencik.pise.cz/5862-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-1.html
https://radimvalencik.pise.cz/5863-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-2.html
https://radimvalencik.pise.cz/5864-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-3.html
https://radimvalencik.pise.cz/5865-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-4.html
https://radimvalencik.pise.cz/5866-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-5.html
Podle našeho odhadu by během přibližně 10 let po nastartování mohl systém vést k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění o 10 % osob více z celkového počtu těch, které dosáhly 65 let, než doposud, a to o dobu 5 až 10 let při pozvolném rozvolňování pracovních aktivit.
Během dalších 10 let (tj. 20 let po nastartování) by se mohlo jednat již o 20 % osob z uvedeného základu více s horizontem uplatnění kolem 75 let.
K podrobnějšímu zdůvodnění obou odhadů ukážeme později návrh konkrétních opatření, která na zvýšení motivační role průběžného penzijního systému formou zavedení postagraduální nadstavby navazovala.
Nutno zdůraznit, že by se jednalo zejména o osoby v prvních dvou příjmových kvintilech, tj. osoby, které pobírají vyšší mzdy a odvádějí tudíž vyšší dané z příjmů a ze své vyšší spotřeby (DPH a spotřební daně).
Nyní k některým důležitým datům ze Zprávy NRR a toho, jak by se situace změnila zavedením postgraduální nadstavby průběžného penzijního systému.
1) Hrubá korekce toho, jak může vypadat poměr mezi zaměstnanými a pobírajícími starobní důchod
Verze dle Zprávy NRR:
Paušální prodloužení doby produktivního uplatnění je slepá ulička, jak ukázala propočty NRR. Kromě toho by toto řešení prakticky eliminovalo možný motivační efekt postgraduální nadstavby k dobrovolnému a tudíž i selektivnímu prodloužení doby produktivního uplatnění.
Fialově korekce původního grafu ve Zpravě NRR:
2) Zvýšení daňových příjmů v důsledků prodloužení doby produktivního uplatnění
O kolik osob oproti stávajícímu stavu pracujících důchodců by se musel zavedením motivující postgraduální nadstavby zvýšit počet produktivně činných osob ve věku 65+ (s tím, že by se jednalo převážně o první dva příjmové kvintily a že by si po dobu několika let tyto osoby udržely vyšší příjmem, který by se pak snižoval postupným rozvolňováním)?
Zkusme provést odhad.
Daně z příjmu fyzických osob k HDP v uvedených obdobích tvoří přibližně 4,7 % příjmů sektoru veřejných institucí.
Dle Zprávy NRR:
Pokud zvýšíme o např. o 1/5 oproti současnému stavu počet produktivně činných osob ve věku 65+, zvýšíme o 1/15 daň z příjmů odváděnou do sektoru veřejných institucí.
(Zde je nutné uvažovat to, že osoby ve věku 65+ mohou mít nižší příjem, ve vyšším věku je pak nutné počítat s postupným rozvolňováním jejich výdělečných aktivit, současně však systém motivuje zejména osoby s vyšším výdělkem tj. ze dvou prvních příjmových kvintilů.)
Příjmy do sektoru veřejných institucí se zvýší ještě více než dvounásobně v důsledku zvýšení příjmů z výdělečné činnosti a následně pak po plném odchodu do důchodu i v důsledku vyššího důchodu vypláceného z postgraduální nadstavby. Daňové příjmy tak zvýšíme o 1/7 ze základu 4,7 %, tj. o cca 0,7 %, přičemž tato částka se bude postupně zvyšovat v důsledku komplexu opatření vedoucích k prodlužování období dobrovolného produktivního uplatnění.
(Pokračování)