TEORIE DNEŠKA: M. Druhý o O. Krejčím/219

Maxim Druhý:

Mně se článek pana prof. Krejčího líbil a za velmi velmi užitečné považuji právě zdůraznění potřeby upravit definici člověka na základě moderních poznatků tak, aby lépe odpovídala skutečnosti.

Snad jen místo odkazu na Freuda by podle mne bylo vhodnější připomenout vědní obory, které se lidským chováním zabývají.

Ať už prof. Krejčí pochopil přírodně historické pojetí dějin nebo ne, je nutno si uvědomit, že má pravdu - pokud nám jde o co nejvěrnější popis skutečnosti, musí před metafyzikou vždy dostat přednost věda - tedy i Darwin před Hegelem.

Známý neuropatolog a autor několika knih MUDr. František Koukolík v úvodu knihy "Zvíře politické" s podtitulem "Eseje o lidské nátuře" to vyjádřil takto: "Jestliže vás některá kapitola překvapí a zaujme, případně rozzlobí a přiměje k uvažování, dosáhla cíl, pro který vznikla. Tím je zejména pochopení, že se na skutečnou povahu světa a lidí dá přijít poctivými experimenty, teoretizovat bychom měli až po nich, spekulovat, filozofovat co nejméně."

To ostatně není nic nového, na to přišla filosofie už dlouho dlouho předtím sama:

"Když vezmeme do ruky kterýkoli svazek, například z bohosloví nebo školské metafyziky, položme si otázku: Obsahuje abstraktní úvahy o kvantitě nebo čísle? Ne. Obsahuje zkušenostní úvahy o faktických okolnostech a jsoucím? Ne. Budiž tedy předán plameni, neboť nemůže obsahovat nic než sofistiku a klam." (viz David Hume: "Zkoumání o lidském rozumu", Svoboda Praha, 1996, str. 224)

Myšlenky prof. Krejčího o potřebě opravit obraz člověka ostatně nejsou nijak nové, např.

v roce 2016 vydalo nakladatelství Filosofia útlou knížku filosofa Petera Singera "Darwinovská levice", kde poukazuje na totéž. Potřebu nových základů Singer v úvodu dokládá Marxovými poznámkami k Bakuninovu "Státu a anarchii" a dále pokračuje:

"Marxův omyl v chápání lidské přirozenosti nebyl jen malou chybou. O třicet let dříve, v jedné z proslavených "Tezí o Feuerbachovi" (VI) Marx píše: "lidská podstata není nějaké abstraktum vlastní jednotlivému individuu. Ve své skutečnosti je to souhrn společenských vztahů."

Z tohoto přesvědčení vyplývá, že pokud by bylo možné změnit "soubor společenských vztahů", pak lze také zcela změnit lidskou přirozenost. Tento výrok vystihuje samu podstatu marxismu a v širším smyslu podstatu celého marxistického myšlení. Ve svém důsledku ovlivňuje podstatnou část myšlení celé levice."

Vy píšete, že Marx "plně přebírá Darwinův přínos". To ale není jisté. Není totiž jasné, zda Marx s Engelsem vůbec Darwina pochopili správně. Jak uvádí Singer, Engels ve svém textu "Podíl práce na polidštění opice" se sice odvolává na Darwina, popisuje ale dědění získaných vlastností. A to není Darwin, to je Lamarck.

Je nutno si uvědomit, že např. role emocí u člověka je mnohem větší, než naznačujete. Toho si byl dokonale vědom už výše uvedený David Hume. Abych nemusel nic hledat a vymýšlet, tak z wikipedie: "Tvrdil, že "rozum je otrokem vášní"". Podle něj jsou rozum i mínění rozumu (víry) motivačně neutrální. Motivační síla vznikne z vášní – tužeb, lásek, citů a jiných pocitů mysli. V jeho obrazu hraje rozum plně reprezentační a informační funkce, přičemž informace nemůže motivovat, aniž by je spojil s vášněmi."

Viz též výše zmíněné dílo MUDr. Koukolíka: "Jedním z nich je uvažování zkreslované emocemi. Říká se mu motivované. Motivované uvažování je automatické, neuvědomujeme si, že nás něco nebo někdo vede právě k nějakému než k jinému druhu úsudku. Smyslem motivovaného uvažování je dospět k takovým řešením problémů, která omezí nebo zcela rozpustí nepříjemné emoce, například úzkost a pocit viny. Přísně vzato motivovaná jsou všechna uvažování." (str. 78)

A tak dále. Knihu MUDr. Koukolíka Vám vřele doporučuji, jsou v ní popsány různé experimenty, které měly za cíl sledovat lidské chování, zejména ve vztahu ke společnosti a politice.

Možná byste ta m našel i nějakou tu inspiraci na téma investování do pozice - viz např.str.112:

"Co z experimentu plyne? - Dokázal, že se lidské mozky v této situaci chovají docela stejně jako mozky opic rozlišujících nadřízené a podřízené postavení. Takže stejně jako jiní sociálně žijící primáti máme v mozku systémy rozlišující sociální nadřazenost a podřízenost neboli hierarchii. Jestliže je hierarchie nestabilní, je námaha našich mozků větší, což může být jeden ze základních důvodů, proč se lidé při rozpadu jedné hierarchie snaží co nejrychleji, jak je to možné, stavit novou, ať to stojí, co chce. - Lze si představit, že jde o evoluční mechanismus: hierarchizované sociální skupiny se stabilní hierarchií jsou odolnější vůči tlaku prostředí, například vůči ofenzívě jiných hierarchizovaných skupin."

Ad "Jde o společnosti, v niž svobodný rozvoj každého je podmínkou rozvoje všech.":

Ať už jde o cokoli, na iluzích se to vystavět nedá a v praxi to bude stále různými způsoby zadrhávat, což se dokonale potvrdilo. Vycházet z poznatků moderních neurověd o chování člověka je pro levicové projekty společenských změn nutnost. A mělo by to být základní poučení z předchozích nezdarů.

K tomu ode mě (RV):

Děkuji za náměty. Koukolíka a další zdroje znám (ze "Vzpoury deviantů" rád cituji).

Doufám, že si přečtete pokračování, které jsem napsal krátce před uveřejněním Vašeho příspěvku. Budu velmi rád, když se podíváte na pasáže o emocích v naší monografii, na které se tam odvolávám (na podobné téma pravidelně polemizujeme s. Pavlem Čírtkem). Zde v širším kontextu:

https://radimvalencik.pise.cz/6921-teorie-dneska-o-umele-a-prirozene-inteligenci-215.html

Konkrétně pak zde:

- O člověku, jeho potřebách, prožitcích, smyslu...

https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2014_perspektivy.pdf

(s. 61 až 77)
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/6921-teorie-dneska-o-umele-a-prirozene-inteligenci-215.html

Považuji odhalení všeobecně zprostředkujícího charakteru lidské činnosti za mimořádně důležitý posun pochopení podstaty člověka. V nové době je spojeno s dramatickým osudem sovětského filozofa E. V. Iljenkova, jeho neuvěřitelným experimentem se začleněním slepo-hluchých do lidské komunity a nakonec i jeho tragickou smrtí.

Ano. Za určitých podmínek se člověk může chovat jako omezenec podřizující se stádu. Ostatně pro příklad nemusíme chodit daleko. Jenže člověk má v sobě i schopnost povznést se na křídlech étosu podporovaného racionálním pochopením toho, o co jde. Před blížícím se červencovým svátkem také nemusíme chodit pro příklad daleko. Možná, že právě současná doba k takovému povznesení dává příležitost, resp. vyžaduje si ho jako potenciální pozitivní řešení.

(Pokračování dalším tématem)