TEORIE DNEŠKA: K diskusi o nadhodnotě/217

Do diskuse o bohatství a chudobě zařazuji několik podnětných příspěvků v pořadi jejich zveřejnění jako komentářů:

Maxim První:

Teorie nadhodnoty je diskutabilní z důvodu nejasné definice a rozdílného chápání pojmu "práce". Je potřeba rozlišit "tvůrčí práci" přinášející skutečnou "nadhodnotu" a naproti tomu pouhou činnost, která je také považována za práci, ale nepřináší nadhodnotu, ale pouze "bezdůvodné obohacení", "neodůvodněný majetkový prospěch" - to jsou právní pojmy. K dopracování zjednodušené Marxovy teorie nadhodnoty je proto potřeba přistoupit s pochopením pojmu tvůrčí práce a netvůrčí práce, za níž lze považovat parazitní činnost v investování a obchodě. V minulosti byla definována činnost přisvojování výsledku práce tvůrčích pracujících jako "vykořisťování", dnes se toto vykořisťování z větší části přesunulo na vykořisťování celé společnosti slabého a hospodářství neregulujícího státu jako "privatizace výnosů a socializace nákladů" v kapitalistickém podnikání.

Michael Kroh:

Kdo si přivlastňuje nadhodnotu? Je třeba rozlišit formálně právní a ekonomické hledisko. Formálně právně si ji přivlastňuje vlastník (vlastníci)výrobních prostředků (podniku služeb, soukromého výzkumu či školy atd.). Je to ta nadhodnota, kterou určily společensky nutné podmínky práce měřené spotřebovaným pracovním časem. Vlastník je ovšem povinen zaplatit daně, příspěvek na sociální zabezpečení atd., čímž si fakticky určitou část nadhodnoty přivlastňuje stát. Dále to mohou být privilegované části zaměstnanců, placených nad rámec hodnoty jejich pracovní síly, v podobě zvláštních odměn, bonusů atd. Část nadhodnoty je určena na investice do výrobního zařízení, případně do výzkumu a vývoje (nad rámec odpisů) atd.

Na rozdíl od doby Marxe je dnes všechno regulováno zákony, vlastník si už nemůže dělat, co chce. Poznámka o nutnosti zahrnout do vzorce hodnoty i nehmotný kapitál je správná. Doba se změnila. Nadhodnota nevzniká jen v inovacích - ale i vývoj je práce a důležité je, kdo si přivlastňuje jeho výsledky (bohužel často i druhá či třetí generace po vynálezci či vlastníkovi, v tom případě je to už renta). Problematika by zasluhovala podrobnější výklad, diskuse je v tomto směru poněkud zploštělá.

Maxim Druhý:
Dobrý den, pane docente. Děkuji za reakci. Reagovat jsem schopen jen částečně, protože těch témat je příliš a není vždy možné odpovědět stručně, v několika větách. Vy píšete o "teorii nadhodnoty". Popravdě řečeno přesně nevím, zda máme na mysli totéž. Od Marxe pochází určitá varianta teorie pracovní hodnoty, která je vyložena v Kapitálu a která byla před převratem předmětem výuky politické ekonomie. V rámci této teorie figuruje veličina s názvem "nadhodnota". Předpokládám, že toto máte na mysli, a že když píšete o "teorii nadhodnoty", máte na mysli marxistickou teorii hodnoty.
Ad "lenost ducha":
Zastávat marxistickou teorii pracovní hodnoty je legitimní a v její prospěch lze racionálně argumentovat. Samozřejmě je legitimní marxistickou teorii hodnoty neuznávat, což je asi Váš případ.
Mám za to, že názoroví oponenti by měli používat věcných argumentů, nikoli nálepkovat ať už sebe navzájem nebo své teorie. Dle wikipedie je mýtus "symbolické vyprávění vyjadřující víru v plnost a celistvost nadčasového řádu". Marxistická teorie hodnoty není mýtus, je založena na argumentech. Chybná samozřejmě být může.
Ad 4:
Nerozumím, v čem vidíte argumentační faul.
V 3. dílu Kapitálu, kapitola 9, je popsán způsob, jakým se dle teorie modifikuje hodnota na "výrobní cenu", přičemž dle teorie dochází k vyrovnání zisků jednotlivých výrobců na všeobecnou míru zisku. To se sice týká kapitalismu volné soutěže, ale i tak by dle marxistické teorie hodnoty mělo dojít k nějaké formě přerozdělení nadhodnoty a v přeměněné podobě by ji měli ve formě zisku inkasovat majitelé firem. Tedy zde skončí "m".
K výroku "V podmínkách inovací je velmi obtížné dát reprodukční schémat vycházející z c+v+m. Nic víc, nic míň netvrdím." se nedokážu vyjádřit, neboť neuvádíte důvody, proč je to obtížné a co inovace tak zásadního mění.
Odvoláváte se na PhDr. Neužila, ten je ale sám zastánce marxistické teorie hodnoty a ve svém textu dokonce odmítá přiznat i notoricky známou chybu v Marxově schématu modifikace nadhodnoty v zisk (viz tzv. "transformační problém"), které si byl vědom i samotný Marx, jak o tom svědčí jeho poznámka v Kapitálu.

"...Je zisk projevem jen a jen nadhodnoty...": Mám za to, že je-li marxistická teorie hodnoty správná, pak ano.
Bohužel nejsem podrobněji seznámen s "probabilistickou politickou ekonomií", která se snaží o nedeterministický přístup k ekonomickým otázkám a měla by mimo jiné řešit i otázku teorie pracovní hodnoty. Četl jsem, že se jim podařilo pomocí počítačového modelu vycházejícího z teorie pracovní hodnoty dojít k určitým empiricky pozorovaným jevům. Bohužel se na internetu nedá moc najít. Věnuje se tomu pan ing. Gočev, odkaz v jeho starším článku na SOKu nefungoval.
"Člověk se chová přirozeně a jeho chování nemůže být ovlivněno tím, zda jej budeme nějakými reformami motivovat k práci a ke kvalitě práce. ..."
Ne, takhle to není správně, je to zkresleno. Člověk je produktem biologické a kulturní evoluce a stručně řečeno jsou určité způsoby chování pro větší část populace přirozené a jiné přirozené nejsou. Člověka samozřejmě můžete nějak nutit, aby se choval nepřirozeně, ale zdůrazňuji slovo "nutit". Lidé budou mít přirozenou snahu zábrany obcházet. A zde je nutno si připomenout i to, že tendence k přirozenému chování má i ten, kdo by měl dbát nad dodržováním pravidel.
Jak chcete někoho motivovat, aby neinvestoval do své pozice ?
Dále to nebude rozebírat, neboť se chci vyjádřit ještě k jedné věci, a to k článku pana doktora Neužila, na který jste odkázal. Znám ten článek a také vím, že jste ho uveřejnil na pokračování ve svém časopise.

Je to sice trošku off topic, ale k článku PhDr.Neužila se vyjádřím podrobněji. Podle mne neměl být nikdy uveřejněn, protože je zásadním způsobem chybný.
Text je velmi dlouhý, ale primárně má být o článku prof. Bortkiewicze z roku 1907 "Zur Berichtigung der grundlegenden theoretischen Konstruktion von Marx im dritten Band des Kapital".
Pan doktor Neužil se totiž domnívá (stejně smýšlel pan dr. Heller), že prof. Bortkiewicz je hlavní arcilotr, který podkopal Marxovu teorii hodnoty, když upozornil ve svém článku na chybu při modifikaci hodnot na výrobní ceny v 9. kapitole 3.dílu Kapitálu.
Skutečnost je ovšem jiná - prof. Bortkiewicz problém transformace vyřešil, i když jen na velmi jednoduchém modelu prosté reprodukce se 3 odvětvími, tj. marxistické teorii hodnoty v podstatě pomohl.
PhDr.Neužil se snaží v článku prof.Bortkiewicze (profesor statistiky a ekonomie na Berlínské univerzitě v době, kdy tento titul ještě něco i znamenal) nalézt školácké chyby a s nezdolnou sebedůvěrou se mylně domnívá, že se mu to podařilo.
Hlavní linie argumentace PhDr.Neužila jsou tyto:
1) Na str. 29 odkazovaného textu píše: "B. ... předpokládá též, že ve všech třech výrobních odvětvích je stejná organická skladba kapitálu".
Na základě toho pak po mnoha a mnoha stranách textu dochází k závěru, že "Šťastně nalezená a elegantně formulovaná kvadratická rovnice, při jejímž odvozování se tak pěkně daří eliminovat neznámou "y", se nakonec ukazuje být vhodná pouze na "dvě věci", jak praví známé lidové pořekadlo.".
Faktem ovšem je, že předpoklad stejné organické skladby kapitálu je blud způsobený chybným překladem článku do češtiny.
2) Pan doktor Neužil má jednak problémy se středoškolskou matematikou a dále nepochopil, co je to transformační koeficient (označovaný x, y, z) a následně tedy nechápe ani průměrný transformační koeficient za odvětví.
Proto na straně 34 píše: "Naopak: namísto jedné neznámé z máme ve třech rovnicích další tři neznámé z₁, z₂ a z₃..." a vyvozuje z toho, že "...čímž se odhalují hranice aplikovatelnosti matematických metod na zkoumání procesu přetváření hodnot ve výrobní ceny čili zespolečenšťování produktivních kapitálů a jimi vyrobených nadhodnotových mas, zvláště když se tyto metody omezují na postupy klasické algebry.".
Pan doktor Neužil na téma opakovaně publikuje. Argument 1) uznal (jakkoli v dalším svém spisku na téma Bortkiewicz chybu překladu nezmínil), to, co je uvdeneno v bodě 2) nepochopil dodnes.

A ještě něco:Samozřejmě platí, že přeměněnou formou nadhodnoty je zisk před zdaněním, tedy jistě platí to, co popisuje pan doc. Kroh s daněmi a odvody.

(Pokračování diskusí)