TEORIE DNEŠKA: Maxim - Ještě k nadhodnotě/211

Uveřejňuji příspěvek Maxima Druhého k problematice nadhodnoty se svými vloženými poznámkami. Příspěvek obsahuje řadu podnětů, ke vložení poznámek mě přiměla skutečnost, že M. Druhý v několika svých tvrzeních překroutil to, co jsem uvedl. Svoje vsuvky odlišuji barevně.

Velmi stručně a bez nároku na přesnost

Maxim Druhý
Dle marxistické teorie pracovní hodnoty (viz Kapitál, I. díl) se hodnota výrobku rovná c+v+m, kde "c" je konstantní kapitál, "v" je variabilní kapitál a "m" je nadhodnota.
Dále se tvrdí (Kapitál, III. díl), že v rozvinutém kapitalismu volné soutěže, kde se kapitál může volně přesouvat mezi odvětvími, dochází k modifikaci hodnoty na tzv. "výrobní cenu" a k s tím související modifikaci nadhodnoty na zisk, u kterého dojde k vyrovnání na všeobecnou míru zisku.

K tomu ode mě (RV):

Ano, toto je teorie nadhodnoty. Děkuji za její stručnou rekapitulaci.

Marxistická teorie pracovní hodnoty může být v nějakém smyslu správná nebo chybná, je ale nutno si uvědomit, že případná přitažlivost jakékoli teorie nebo služba jejich zastánců "silám zla" NENÍ argumentem proti správnosti teorie - tak jako např. tvrzení o socioekonomických rozdílech mezi různými skupinami obyvatel nelze vyvrátit poukazem na jeho možné zneužití "silami zla". Stejně tak není argumentem proti čemukoli tvrzení, že údajně vede k "lenosti ducha". To není nic jiného než neopodstatněné shazování názorových odpůrců, které (s prominutím) vypovídá spíše o tom, kdo se k takovým formulacím uchyluje.

K tomu ode mě (RV):

Toto je argumentační podraz. Jak si každý může přečíst v článku, píšu, že nikoli teorie nadhodnoty jako taková, ale její nekritické ctívání jako mýtu, lpění na ní apod. je zneužíváno silami zla a je projevem lenosti ducha.

Dle nedávno zde připomenutého pana doktora Hellera je teorie pracovní hodnoty "klíčový bod, se kterým autentický marxismus stojí a padá". Viz např.:

https://nestalinsky-marxismus.webnode.cz/news/josef-heller-frantisek-neuzil-kdo-nepochopil-marx ovu-teorii-pracovni-hodnoty-a-nadhodnoty-/

K tomu ode mě (RV):

Uvedený článek znám. Ještě lepší je navazující článek F. Neužila

https://forum.klubspolved.cz/Neuzil_O_teorii_Bortkiewicze.docx

Oba jsem redigoval a uveřejnil (dokonce jako první) v časopisu Marathon s pozitivním komentářem. Zvláště doporučuji vynikající analýzu role kognitárního (jedné z forem lidského) kapitálu v reprodukčních schématech, kterou F. Neužil dává na s. 21 až 26. Konstrukce nadhodnoty se dá jakžtakž udržet, ovšem jen potud, pokud nepromítneme vliv inovací do změny parametrů v reprodukčních schématech (např. fenomén "morálního zastarávání kapitálu"). Proto přijímání teorie nadhodnoty jako uctívaného mýtu, o kterém nepřemýšlíme, ale jen s ním spojujeme určitou představu, že znárodnění vyřeší všechny problémy, považuji za velmi nebezpečné. Vede to k lenosti ducha, ohlupování a sebeohlupování, k tomu, že se člověk stává manipulovatelným.

Ad 4 ""Vzniká v podmínkách dynamické proměny reprodukčních schémat v důsledku inovací"
Dle teorie nadhodnota nevzniká nějak primárně v důsledku inovací, vzniká, jak již řečeno na začátku, při kapitalistickém způsobu podnikání založeném na nákupu pracovní síly (c+v+m). Stejně tak bylo výše uvedeno, že modifikovanou formou nadhodnoty je zisk (z filosofického hlediska bychom zisk tedy možná mohli nazvat jako projev podstaty v našem reálném světě jevů).
Otázka, kdo si nadhodnotu přivlastňuje a o co s ní dělá je tedy v podstatě otázkou, kdo si přivlastňuje zisk a co s ním dělá.

K tomu ode mě (RV):

Další argumentační faul založený na vytržení toho, co říkám z kontextu. Nezbývá, než aby uvedl celou formulaci:

"Nyní otázka těm, co věří v mýtus nadhodnoty. Dejme tomu, že někde tam hluboce v rovině podstaty, jak se někdy argumentuje, nadhodnota skutečně vzniká. Vzniká v podmínkách dynamické proměny reprodukčních schémat v důsledku inovací, vzniká tak, že jsme schopni objasnit, jakou roli v tomto procesu hraje jednoduchá a složitá práce, jaký díl připadne té složité a jaký té jednoduché, vzniká tak, že jsme schopni rozlišit podíl fixního fyzického a fixního lidského kapitálu na jejím vzniku, vzniká tak, že jsme schopni najít způsob jejího rozdělení mezi aktéry inovací (tvůrce nápadů, realizátora, investora).... A teď moje otázka:

Kdo konkrétně si tuto nadhodnotu v současné ekonomice přivlastňuje a co s ní dělá?

Tady požaduji jednoznačnou, jasnou a dostatečnou odpověď. Kdo je ten kapitalista, kdo je ten uživatel nadhodnoty? Jinak se budu oprávněně domnívat, že lenost ducha nositelů mýtu o nadhodnotě je nevyléčitelná."

Kde je za těchto podmínek Vaše m, Maxime? V podmínkách inovací je velmi obtížné dát reprodukční schémat vycházející z c+v+m. Nic víc, nic míň netvrdím.

Pokud někdo tvrdí, že zisk je jevovou formou nadhodnoty, pak oprávněně vzniká otázka: Je zisk projevem jen a jen nadhodnoty (tedy toho, co vzniká ve vztahu nákup-prodej pracovní síly, té pracovní síly, jejíž hodnota je dána hodnotou statků nutných k reprodukci této pracovní síly)? Pokud někdo začne přemýšlet, dostane se velmi rychle k velmi složitým problémům, o kterých píše mj. F. Neužil. Lidé, kteří si s těmito otázkami nedají práci (projev lenosti ducha) a vystačí jen s uctíváním mýtu o nadhodnotě, jsou skutečně snadno zneužitelní.

Dle Vás je "skutečným zlem" poziční investování. K pozičnímu investování se podle mne velmi dobře vyjádřil pan docent Kroh, viz:

https://michaelkroh.pise.cz/40-prinosy-a-problemy-teorie-produktivni-spotreby-iii.html

Dovolím si vypíchnout toto: "Jenže snaha o zachování nebo ještě vylepšení získané pozice je zcela přirozená v hierarchicky uspořádané společnosti. Zahrnuje zcela logicky i "obranu" proti vnějším tlakům a "útokům" ze strany konkurence."
K tomu ode mě (RV):

Ano. Velmi korektní interpretace toho, co se snažím říci a jak argumentuje M. Kroh. Bude na mě, abych vyložil myšlenku pozičního investování tak, aby byla dostatečně jasná a srozumitelná.

Ponechávám stranou otázku, zda je poziční investování skutečně tím největším zlem a poznamenávám k tomu: Očekávat, že lze nějakými "reformami" dosáhnout změny přirozeného lidského chování, je podle mne nereálné - je to stejně idealistické jako čekat, že lidé nebudou mít před svatbou pohlavní styk.

https://radimvalencik.pise.cz/6896-komentare.html#588436

K tomu ode mě (RV):

To, co píšete tučně, je hluboce mylný názor. V podstatě říkáte (opravte mě, pokud to chápete jinak) toto: Člověk se chová přirozeně a jeho chování nemůže být ovlivněno tím, zda jej budeme nějakými reformami motivovat k práci a ke kvalitě práce. Bude pracovat nebo nepracovat nezávisle na tom, zda bude odměňován za práci a její kvalitu, nebo pobírat rentu, aniž by musel pracovat. Ať už je to dělník, úředník, lékař, učitel... Rovněž tak se člověk bude chovat přirozeně a jeho chování nemůžeme ovlivnit tak, aby kradl nebo nekradl, tím, že zavedeme nějaké právní normy. Atd. Atd. – Já v takovém názoru vidím právě tu averzi vůči reformám jako takovým, vidím tu lenost ducha, ke které vede uctívání mýtů a nepoctivé se vyrovnání s argumenty druhých.

(Pokračování dalšími příspěvky)