Radimvalencik | TEORIE DNEŠKA: K mýtu o nadhodnotě/207

Jak jsem již avizoval, zařazuji tento dříve publikovaný článek do seriálu o dobré teorii.

Když jsem začal připravovat sérii článků o příčinách přetrvávání problémů ve vztahu mezi bohatými a chudými, netušil jsem, jak razantně do diskuse vstoupí zastánci "teorie nadhodnoty". Píši záměrně v uvozovkách, protože se jedná ve skutečnosti o mýtus nadhodnoty, který přetrvává mnohem víc, než jsem tušil. Bohužel hraje velmi destrukční roli a je jednou z hlavních příčin toho, proč problém bohatství a chudoby přetrvává. Uctívání mýtu nadhodnoty se stalo jednou z hlavních příčin úpadku levicových stran, jejich dlouhodobé a v některých případech neléčitelné krize, jednou z příčin zablokování rozumného uvažování těch, kteří cítí potřebu větší míry sociální spravedlnosti a náprav stavu.

V tomto pokračování:

1. Uvedu příklady toho, jak je v rámci mýtu o nadhodnotě uvažováno.

2. Objasním, proč je tento mýtus tak přitažlivý.

3. Ukážu, jak se nositelé tohoto mýtu stali koaličními partnery největšího zla.

4. A těm, kteří to nevydýchají a naštvou se na mě, položím v závěru zásadní otázku.

(Jsem zvědav, zda se na ni pokusí odpovědět, osobně tipuji, že z ní utečou.)

Ad 1: Nejdříve připomenu, jak je v rámci mýtu o nadhodnotě uvažováno:

Maxim První:

Pane Valenčíku, ve Vašich společných úvahách v souvislosti s bohatstvím se jako Marx určitě dostanete k dnes diskutabilní "nadhodnotě". Evokující otázku: A kam se rozptyluje a mizí ta nadhodnota jako to světlo v noci a zůstává tma - chudoba? V analogii s Vesmírem... co se rozpíná? Co kolabuje? Prostředí materiálního bohatství produkuje duchovní chudobu, prostředí duchovního bohatství přehlíží materiální bohatství a ctí materiální chudobu .., další analogie s něčím ...

Josef Novák:

Líbí se mi, že se "myslitel tisícíletí" Karl Marx se svojí (T)teorií nadhodnoty, která je jen promyšleným rozvinutím zkušenosti generací a generací, že "bohatí jsou ti, kteří okradli a okrádají chudé", stal podle dnešních "spin-doktorů" a manipulátorů (zde nejen karelmayer) "myšlenkovým lenochem". Aneb, jak praví přísloví: "Drzé čelo je víc než poplužní dvůr".
Opravdu si, pánové, myslíte, že tohle vám většina populace bude polykat i s navijákem navždy? No tak jen si dál fanděte.

Pokud jde o příčiny, proč je mýtus nadhodnoty v současné ekonomice neudržitelný, vyjádřil jsem se k tomu již několikrát: Výše uvedené i se svými poznámkami cituji z této stránky:

radimvalencik.pise.cz/...

Ad 2.: Proč je tento mýtus tak přitažlivý?

Protože z něj nepřímo vyplývá následující: Dělník dostává jen odměnu za práci a celou nadhodnotu si přivlastní kapitalista. Když nějakým způsobem (za příhodných podmínek, po dobrém nebo po zlém, pomalu, demokraticky, formou spoluúčasti apod.) znárodníme kapitál, budeme si moci tučnou kořist (nadhodnotu) mezi sebe rozdělit, všechna hrůza kapitalismu skončí a budeme konečně šťastní.

Ad 3: Jak se nositelé tohoto mýtu stali koaličními partnery největšího zla.

Výše uvedené je nesmysl z mnoha hledisek – a ti, co se na mě teď zlobí, se o tom za chvíli přesvědčí sami. Škodlivost tohoto názoru však spočívá zejména v tom, že vede k lenosti ducha. Místo snahy o pochopení skutečných příčin současných problémů (což je dřina) vede ke snění o tom, že jednou to půjde tak, "jak říkal Marx". Marx by ovšem ty, kteří ignorují reálný vývoj a dokonce i myšlenkový vývoj jeho samotného, tj. Marxe, nakopal do zadku. Snílci, kteří spoléhají na to, že se jednou vše vyřeší znárodněním (rozuměj – přerozdělením nadhodnoty pocházející z vykořisťování) jsou ve skutečnosti koaličními spojenci těch, kteří blokují právě ty reformy, které jsou zaměřené na eliminování skutečného zla: Pozičního investování, které brání vytvoření rovných příležitostí pro nabývání, uchování a uplatnění svobodného a plného rozvoje schopností člověka, kdy takový rozvoj jednoho člověka je podmínkou rozvoje všech, jak o něm snil právě Karel Marx. K tomu viz následující (v některém z dalších pokračování se k tomu vrátím s dalším rozvinutím této naprosto zásadní problematiky):

radimvalencik.pise.cz/...

radimvalencik.pise.cz/...

Ad 4: Zásadní otázka:

Nyní otázka těm, co věří v mýtus nadhodnoty. Dejme tomu, že někde tam hluboce v rovině podstaty, jak se někdy argumentuje, nadhodnota skutečně vzniká. Vzniká v podmínkách dynamické proměny reprodukčních schémat v důsledku inovací, vzniká tak, že jsme schopni objasnit, jakou roli v tomto procesu hraje jednoduchá a složitá práce, jaký díl připadne té složité a jaký té jednoduché, vzniká tak, že jsme schopni rozlišit podíl fixního fyzického a fixního lidského kapitálu na jejím vzniku, vzniká tak, že jsme schopni najít způsob jejího rozdělení mezi aktéry inovací (tvůrce nápadů, realizátora, investora).... A teď moje otázka:

Kdo konkrétně si tuto nadhodnotu v současné ekonomice přivlastňuje a co s ní dělá?

Tady požaduji jednoznačnou, jasnou a dostatečnou odpověď. Kdo je ten kapitalista, kdo je ten uživatel nadhodnoty? Jinak se budu oprávněně domnívat, že lenost ducha nositelů mýtu o nadhodnotě je nevyléčitelná.

Poznámka:

Uveřejňuji dnes, do seriálu o příčinách přetrvání problému bohatství a chudoby zařazuji záměrně až za několik dní konkrétně 6. května, abych dal prostor těm, kteří se k této otázce chtějí vyjádřit. Jejich názor po té neprodleně (hned další den) uveřejním.

(Pokračování reakcemi na tento článek)