TEORIE DNEŠKA: Kde to vázne?/206

5. červen 2019 | 01.00 |

blog ›

V několika tezích se vrátím k otázce, proč jsou někteří bohatí a někteří chudí, navazuji přitom na:

https://radimvalencik.pise.cz/6868-teorie-dneska-proc-jsou-bohati-a-chudi-6-194.html

Proč v současných podmínkách někteří zůstávají bohatí a někteří chudí? Odpověď na tuto otázku není triviální a ani se nelze odvolat na nesčetné množství nejrůznějších příčin. Lze ji (jak jsem ukázal ve výše uvedeném článku) přeformulovat takto: Proč vývoj finančních trhů nevede (dostatečně zřetelně) k tomu, aby se investiční příležitosti, kterými disponují jednotlivci (a to včetně investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu) využívaly podle míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, kdo je vlastníkem investičních prostředků a kdo je vlastníkem investičních příležitostí? (Otázka, jako ta, proč v současné době zůstávají někteří bohatí a někteří chudí) je velmi obdobná té, která ovlivnila vývoj astronomie a kosmologie po dobu 400 let, zformulována byla v roce 1576 a řešena až ve druhé polovině šedesátých let: "Proč je v noci tma?".)

Pokud využiji některé poznatky z námětů, které jsem postupně uveřejňoval, existuji dvě vysvětlení, která se nabízejí jako dostatečná:

1. Je to dáno tím, že nedokážeme dostatečně vyhodnotit a ocenit výnos z investičních příležitostí, zejména a právě těch, které jsou spojeny s nabýváním, uchováním a uplatněním lidských schopností.

0pt;font-family:"Times New Roman",serif">2. Při investování do rozvoje, uchování a uplatnění lidského kapitálu nejsou vytvořeny dostatečně rozvinuté podmínky pro kontrakty rozdělení výnosů mezi zúčastněné strany.

Podívejme se na oba typy příčin podrobněji:

Nejdříve se budu věnovat první z možných příčin, kterou můžeme dále rozvinout:

1.1. Investiční příležitosti je nejen obtížné ocenit z hlediska jejich výnosů, ale tyto investiční příležitosti vidí různí aktéři různě. Například své vlastní investiční příležitosti v oblasti rozvoje svých schopností vidíme zpravidla lépe a jinak, než pokud jde o investiční příležitosti spojené s rozvojem schopností někoho jiného.

1.2. Investiční příležitosti spojené s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností se vyjevují (stávají identifikovatelnými a vyhodnotitelnými) postupně. Využití jedněch investičních příležitostí (spojených například se základním vzděláním) vede k tomu, že se začínají vyjevovat další investiční příležitosti spojené s dalším vzděláním či výcvikem.

Z nich vyplývá i role příčiny druhé:

Pokud lze obtížně vyhodnotit výnosy z investičních příležitostí spojené s rozvojem, uchováním a uplatněním lidských schopností, je obtížné vytvořit podmínky pro uzavírání kontraktů v dané oblasti. K tomu musíme navíc připočítat to, že kontrakty v dané oblasti by si vyžádaly vytvoření poměrně náročných institucionálních podmínek.

Pokud se vrátíme k našemu srovnání otázky a chudoby s otázkou, proč je v noci tma, jsou výše uvedená vysvětlení obdobná těm, která v případě noční tmy argumentují tím, že mezi námi a vzdálenými hvězdami jsou nečistoty, které světlo pohlcují, a že světlo jdoucí k nám od vzdálených hvězd stárne, následně se pak stává nezaznamenatelným pro naše oko.

V našem případě se vysvětlení spočívající v souběhu obtížně zjistitelných výnosů a obtížně proveditelných kontraktů v oblasti nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností stává nedostatečným, jakmile si uvědomíme možnost provedení reforem, které by byly schopny:

- Motivovat k nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností poskytovatele finančních prostředků i toho, komu jsou poskytovány.

- Vytvořit zpětnou vazbu mezi ekonomickými efekty takto dosahovanými a poskytovateli služeb v oblasti nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu.

Bylo by možné učinit například financování vysokých škol více závislé na uplatnění absolventů ve střednědobém (10-15letém) období (například porovnáním matriky studentů/absolventů) s tím, kolik tito absolventi odvádějí do systémů sociálního pojištění. Nebo by bylo možné zavést motivující nadstavbu průběžného systému penzijního pojištění, do které by člověk mohl dobrovolně vstoupit po dosažení důchodového věku a která by transformovala to, co do ní člověk odvede, v dodatečný doživotní příspěvek k penzi (aby to bylo výhodné pro něj) a současně posilovala solidaritu mezi těmi, kteří mohou a chtějí být ve vyšším věku produktivně činní, a těmi, kteří z různých důvodů tuto schopnost ztrácejí (což by stabilizovalo systém průběžného penzijního pojištění).

K tomu:

Podobně jako v astronomii hrají roli přesná pozorování, i v návaznosti na výše uvedené bylo možné a je možné u nás i jinde ve světě sledovat diskuse právě k těm reformám, které se snaží napomoci vytvořit podmínky pro využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním lidských schopností.

Ta, která se týkala vytvoření motivací pro zvýšení kvality vysokoškolských služeb, probíhala v létech 2001-2006 v souvislosti s přípravou Zákona o změně financování na vysokých školách (předložen P. Matějů a projednán v Poslanecké sněmovně v únoru 2002) a zpracováním Bílé knihy vysokoškolského vzdělání (rovněž pod vedením P. Matějů). Velmi poučná z hlediska toho, jak funguje averze k reformám, jejichž cílem je vytvořit rovnost příležitostí pro nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu a omezit roli pozičního investování.

Ta, která se týká zvýšení motivační role penzijního systému a vytvořit větší míru solidarity mezi těmi, kteří se mohou a chtějí produktivně uplatnit ve vyšším věku, a těmi kteří tuto schopnost ztrácejí, probíhá nyní a ještě nějakou dobu bude probíhat. Nedávno jsem jí věnoval dva navazující články.

První (z 20. května) jsem nazval "Tápání a objevování šéfky reformy penzí", mj. v něm píšu:

Chceme-li změnit poměr mezi výdělečně činnými (přispívajícími do systému penzijního pojištění) a těmi, kteří již ukončili výdělečnou činnost (a ze systému penzijního pojištění čerpají), je lepší to udělat:

1. Paušálně, tj. všem prodloužit dobu odchodu do důchodu.

2. Diferencovaně, tj. vytvořit účinný systém motivací tak, aby se lidem vyplatilo prodloužení doby produktivního uplatnění.

Zde stojí za to ještě poznamenat, že obě alternativy se vzájemně dost výrazně vylučují, protože paušální prodloužení doby produktivního uplatnění prakticky znemožňuje zavést účinný systém motivací k prodloužení doby produktivního uplatnění.
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/6871-tapani-a-objevovani-sefky-reformy-penzi.html

Druhý (z 22. května) jsem nazval "Paradox diskusí o penzijní reformě". Mj. v něm píšu:

"Ona je to skutečně záhada. Představme si, že komise pro důchodovou reformu přistoupí k úkolu, který má před sebou takto:

Pokud chceme zabezpečit dlouhodobou stabilitu průběžného penzijního systému, musíme zvrátit nepříznivý trend vývoje poměru mezi těmi, kteří z tohoto systému čerpají, a těmi, kteří do něj přispívají. To je možné dvojí cestou. Buď půjdeme "ruskou" cestou, tj. paušálně prodloužíme dobu, po kterou bude člověk nucen pracovat. I když to slušně nazveme "parametrickou úpravou", bude to hodně nepopulární. Navíc tím znemožníme zabudování do systému průběžného penzijního systému motivace, které by vedly člověka k tomu, aby dobrovolně prodloužil dobu svého produktivního uplatnění. Přitom tak, aby to bylo výhodné pro něj, tj. aby se mu důchod zvyšoval, a současně aby to bylo výhodné i pro ty méně šťastné, kteří nejsou v takové kondici a nemají takové kvalifikační předpoklady, aby ve vyšším věku nacházeli uplatnění a byli schopni se výdělečně uplatnit. Odpovídá to i tomu, že pojistnou událostí v systému penzijního pojištění je to, že člověk v důsledku stárnutí ztratí částečně či plně schopnost výdělečného uplatnění, že tedy solidarita zabudovaná do tohoto systému je mezi těmi, kteří mohou a chtějí být i ve vyšším věku výdělečně činní, a těmi, kteří z různých důvodů schopnost být výdělečně činní ztratili. Naše úloha jako komise pro rozumné reformy je: Za prvé navrhnout systém, do kterého budou zabudovány motivace k dobrovolnému prodloužení produktivního uplatnění a současně prvek solidarity ve vztahu k příslušné pojistné události; za druhé promyslet komplex opatření, které by umožnily člověku být co nejdéle výdělečně činným, přitom tak, aby mu práce přinášela uspokojení a aby co nejméně omezoval možnost zaměstnání a profesního růstu mladým lidem. Oba dva úkoly jsou řešitelné a stačí, když budeme chtít a dáme hlavy dohromady, případě využijeme náměty ze strany veřejnosti. Měli bychom to dokázat mj. i proto, že naše komise je tvůrčím mezigeneračním týmem a řada jeho členů působí právě v těch profesích, které umožňují výrazné prodloužení doby výdělečného a přitažlivého uplatnění. To nás zavazuje k tomu, aby našli způsob, jak tuto možnost přiblížit co největšímu okruhu občanů naší země.

...Na čem to vázne? Proč doposud žádná komise pro penzijní reformu takto nepostupovala? Proč se tímto způsobem neuvažuje ve veřejném prostoru? Není zde něco divného?"
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/6874-paradox-diskusi-o-penzijni-reforme.html

Příčina pozorovatelných podivností:

S uvážením možností takových reforem tak otázka stojí spíše takto: Proč se vymýšlejí nejrůznější hovadiny, které demotivují a rozkládají systémy sociálního investování a sociálního pojištění (např. systém financování vzdělání, péče o zdraví, penzí, jak to dostatečně zřetelně vidíme), místo toho, aby se šlo cestou zvyšování jejich efektivnosti i férovosti?

I zde by bylo možné dát poměrně jednoduchou odpověď: Příslušné reformy se nepřipravují, veřejně nediskutují, nestávají součástí volebních a vládních programů prostě proto, že jsou obtížně srozumitelné a nikdo nemá zájem na jejich realizaci.

Ani toto vysvětlení není uspokojující. Lze se totiž ptát: Proč o ně není zájem? Proč o ně není zájem v podmínkách, kdy cítíme komplexní civilizační krizi a kdy by tyto reformy mohly otevřít cestu k tomu, abychom se z ní vymanili? Proč ve společnosti panuje sebevražedná averze k reformám, které by byly východiskem ze slepé uličky současného vývoje? Na to již tak jednoduchá odpověď není. Jejím hledáním se přibližujeme k samotné podstatě otázky: Proč v současné době nejen přetrvává, ale vyhrocuje se problém bohatství a chudoby?

(Pokračování navazujícím tématem)

Zpět na hlavní stranu blogu