TEORIE DNEŠKA: Novák - K otázce bohatství/204

Během několika mála uplynulých dnů jsem byl doslova zaplaven materiály na téma bohatství a chudoby. Většinou velmi kvalitními a s cennými myšlenkami. Upravuji je a postupně uveřejňuji. Uveřejním i další, které na toto výživné téma přijdou. Každého, kdo chce vstoupit do diskuse, však snažně prosím o to, aby si přečetl a promyslel následující:

https://radimvalencik.pise.cz/6868-teorie-dneska-proc-jsou-bohati-a-chudi-6-194.html

Teprve tam se totiž přemýšlivý čtenář dozví, v čem je V SOUČASNÉ DOBĚ půvab otázky, proč jsou někteří bohatí a někteří chudí. Podobně jako v případě, kdy otázka, proč je ve dne světlo a v noci tma, se zdá nesmyslně primitivní až do doby, než si uvědomíme, že Vesmír může být nekonečný a může v něm být nekonečně mnoho hvězd.

Příspěvek od mého studenta Ondřeje Nováka. Navazuje na článek téhož autora uveřejněný 20. května.

K otázce "Proč jsou bohatí a chudí?"

Ondřej Novák

V době sílící globalizace se otvírají otázky související s faktem, že lidé jsou rozděleni na velmi bohaté a velmi chudé. Kladu si otázku, proč k této situaci dochází. Při pokusu o odpověď na tuto otázku musím vybírat z velkého množství  informací z médií, internetu, televize a svých vlastních zkušeností. Jsem konfrontován s různými pohledy, které jsou často protichůdné, a budu tedy vybírat ty nejdůležitější.

Kladu si otázku, kde je počátek tohoto rozdělení na bohaté a chudé... Je výsledkem posledních desetiletí, století, nebo dokonce tisíciletí?

Historie ukazuje, že bohatství do raného středověku bylo spíše v Číně, naproti tomu Evropa byla zmítána válečnými útrapami a Nový svět čekal na své objevení. Jak je možné, že se chudá Evropa stala vůdčí sílou technického pokroku a následně bohatla? Myslím, že to bylo v důsledku expanze přímořských států (Portugalsko, Španělsko, Nizozemí, Anglie), která vedla k objevení nových zdrojů financování svých potřeb. Přitom se projevila agresivita Evropanů, kteří i přes velká rizika byli ochotni objevovat a dobývat svět. Začíná etapa kolonialismu, která dramaticky mění vývojové etapy jednotlivých států. Původní dobyvatelé z Portugalska, Španělska, Holandska nevyužili však své příležitosti, jak pochybně nabyté bohatství využít pro svůj dlouhodobý hospodářský a technický rozvoj.

Naproti tomu např. Angličané našli cestu jak získané bohatství přeměnit do technického pokroku, který začali spravovat pokrokovějším způsobem.

Jinak řečeno, s bohatstvím (ne vždy poctivě nabytým) uměli lépe hospodařit pomocí nově zřízených institucí. Současně se začali učit lépe využívat nerostné bohatství, čelit nepříznivému klimatu a organizačně řídit zemi. 

Mám za to, že v tomto období také hraje důležitou roli potlačování vědeckého a technického pokroku katolickou církví, na rozdíl od protestantských církví. S tímto určitě souvisí rozvoj technické vzdělanosti evropských zemí a později i Severní Ameriky.

Stále zůstává otázka, jak se nabyté bohatství rozdělovalo mezi jednotlivé vrstvy dané společnosti. Vzhledem k novým příležitostem nebylo dosaženo rovných příležitostí pro jednotlivce a je tedy evidentní, že rozdělení bohatství bylo vůči jednotlivým sociálním vrstvám nespravedlivé.

Z pohledu začátku 21. století stále není vyřešena otázka dostatečné vyspělosti společenských institucí, které by zajistily rovnost příležitostí k uplatnění ve společnosti a vycházely z kulturní a morální zralosti jednotlivých obyvatel.

(Pokračování dalšími příspěvky na téma bohatství a chudoby)