TEORIE DNEŠKA: Pavlát - K otázce bohatství/198

Během několika mála uplynulých dnů jsem byl doslova zaplaven materiály na téma bohatství a chudoby. Většinou velmi kvalitními a s cennými myšlenkami. Upravuji je a postupně uveřejňuji. Uveřejním i další, které na toto výživné téma přijdou. Každého, kdo chce vstoupit do diskuse, však snažně prosím o to, aby si přečetl a promyslel následující:

https://radimvalencik.pise.cz/6868-teorie-dneska-proc-jsou-bohati-a-chudi-6-194.html

Teprve tam se totiž přemýšlivý čtenář dozví, v čem je V SOUČASNÉ DOBĚ půvab otázky, proč jsou někteří bohatí a někteří chudí. Podobně jako v případě, kdy otázka, proč je ve dne světlo a v noci tma, se zdá nesmyslně primitivní až do doby, než si uvědomíme, že Vesmír může být nekonečný a může v něm být nekonečně mnoho hvězd.

Začínám velmi inspirativní úvahou do. Vladislava Pavláta, doyena našeho týmu.

NĚKOLIK VĚT O BOHATSTVĺ A CHUDOBĚ

(jak jsem je dnes postupně "doloval" v hlavě)

Vladislav Pavlát

1.

Nesprávně položená otázka = na takto obecně položenou otázku lze odpovědět jen špatně nebo vůbec ne!

2. Položená otázka je mimo čas a prostor – těžko lze dobře odpovědět.

3. Měla by otázka znít:proč někteří bohatnou a jiní chudnou?

4. Ptáme se na příčiny plynoucí z nějakého daného stavu nebo z nějakého procesu?

5. Máme-li na mysli kapitalistickou společnost, o jaký kapitalismus jde? Ranný, merkantilistický, kapitalismus průmyslové revoluce 18. a 19. století, kapitalismus X-dalších průmyslových revolucí ....?

6. Konkrétní odpovědi pro různá období vývoje společnosti a pro různé země se budou nutně lišit. Kdyby existovaly všechny konkrétní poznatky, šly by zobecnit, ale zobecnění by nic moc nepřineslo.

7. Otázka "Proč?" úzce souvisí s otázkou vlastnictví a se samotným pojetím vlastnictví (smí se vlastnit cokoliv nebo je něco zakázáno vlastnit?). Za kapitalismu nelze mít otroky (podle prastarého pojetí), ale lze držet lidi (nutit je pracovat nebo je i jinak využívat) v otrockých podmínkách.

8. Lze "něco" vlastnit a z pouhého titulu vlastnictví bohatnout? Ano. (Šlechtic – těží ze šlechtického titulu; i on ale může zchudnout. Vynálezce – majitel patentu; majitel "autorského práva". Oba mohou ve "svobodné společnosti" svobodně bohatnout nebo chudnout.

9. Je paradoxní, že pouze z pouhého titulu vlastnictví lze nejen zchudnout, ale i být usmrcen. (Veškeré revoluce, občanské války apod.)

10. Není nutno přímo "vlastnit", ale jen něčím (co může vlastnit někdo jiný) disponovat a z možnosti (práva?) disponovat – bohatnout (a to buď "šikovně legálně" podle práva, nebo "nešikovně" nelegálně.

11. Stačí vyznávat nějakou náboženskou víru a na základě ní lze bohatnout, chudnout, být zabit, (včas) emigrovat...

12. Stačí být člověkem určité "rasy" a na základě ní lze bohatnout, chudnout, být zabit, (včas) emigrovat...

13. Stačí být příslušníkem určitého národa nebo etnické skupiny a na základě toho lze bohatnout, chudnout, být zabit, (včas) emigrovat...

14. Stačí být členem určité politické strany a na základě toho lze bohatnout, chudnout, být zabit, (včas) emigrovat...

15. Také stupeň vzdělání otevírá brány k bohatství (ale nikoli nutně – viz některé z předchozích vět).

16. I nevzdělanost (míra nevzdělanosti) může být "příčinou" nabytí nebo nenabytí bohatství.

17. Pojmy "bohatství" i "chudoba" jsou ošidné - při dobré vůli je lze definovat jakkoliv, kdykoliv, ale nikdy ne (právě teď) kdekoliv.

18. Co "věda" nebo "vědní disciplína", to odlišné chápání, vysvětlování a prosazování obsahu, rozsahu a vztahů mezi protikladnými pojmy "bohatství" a "chudoba."

19. Lékařské vědy: příčinou obou "stavů" je genetická výbava daného jedince + stupeň "zdravého života" (podle lékařského mainstreamu nebo módy v dané době)

20. Psychologie: psychické vlastnosti daného jedince, tj. portfolio jeho dobrých/špatných vlastností; oblíbené jsou např. dvojice chytrý x hloupý; pracovitý x líný; poslušný x neposlušný + dále ad libitum. První slovo označuje kladnou vlastnost (z výchovných důvodů) vedoucí k bohatství. Teoreticky by se "lenoch" neměl dopracovat k bohatství, leč v praxi to může být i jinak. Někdy (např. při kombinaci blbý, líný, ale poslušný) dotyčný jedinec nemusí být chudý. Optimista prý má větší šanci zbohatnout než pesimista. Nejlépe prý (to je ze života?) na tom jsou realisté, pragmatici a cynici (často totiž jsou "splachovací").

21. Sociologie: protože "dav" se chová odlišně od jiné (sociologicky definované) skupiny lidí, neracionální jednání davu ex teoria nemůže vést ke vzniku "bohatství" (leda výjimečně). Podle toho, jak jsou definovány "skupiny lidí" (třídy, rasy, národy, kmeny, klany, sekty, podnikatelé, zaměstnanci atd.), lze se empirickým bádáním (rozborem skupinového chování dané kategorie) dopracovat k určení jejich vztahu k "bohatství/ chudobě" a vyvodit z toho doporučení pro vládnoucí skupinu v dané sociálně ekonomické formaci, v určité době a zemi. Což se dosti běžně leckde děje.

22. Právo/Právní vědy: přestože deklarují snahu po spravedlnosti, nemohou nic změnit na slepotě spravedlnosti. Jejich modus operandi odpovídá dávnému Fiat justicia, pereat mundus.(Ceterum autem censeo, že - mimo jiné - í na tento postoj zanikl starověký Řím. Je obecně známo, že právo má sloužit vládnoucí třídě (tj. vládnoucí menšině prohlášené prostřednictvím demokratických voleb za většinu), pokud to není ještě horší (přes figurky dosazené pomocí různých "mejdanů").

23. Ekonomické vědy: (ve zvulgarizovaném pojetí) platí zásada, že stačí vydělávat více než utrácet (poživační podnikatelé-sybarité prý jsou výjimkou!) dodržovat zákony (ale umět využívat jejich nedokonalosti – hlavně u daní), mít správné "znakomstvo i svjaz" při získávání státních a jiných zakázek, subvencí apod. a dobré vztahy s úřady (hlavně s finančními, ale i různými jinými, podle potřeby).

24. Statistika: Bohatství lze definovat různým způsobem, členit podle různých hledisek, a v souladu s existujícími teoriemi o bohatství. Podmínkou je existence věrohodných, srovnatelných, spolehlivých atd. údajů za dostatečně (?) dlouhé období.

25. Již sama možnost členit bohatství např. na hmotné a nehmotné, poskytuje takřka nekonečné možnosti při jeho kvantifikaci. Jak vyčíslit velikost tzv. národního důchodu (jako součásti "bohatství"). Jak ocenit např. tzv. nehmotná práva? Lze hodnověrně zjistit "hodnotu finančních derivátů"? Má jejich "hodnota" být součástí "bohatství" nebo nikoliv? Jak nakládat s objemy "šedé ekonomiky" nebo s objemy umělých měn?

26. Lze vůbec hodnověrně porovnávat "bohatství" různých států v měnovém přepočtu? V podstatě jde o přijetí určitých fikcí, aby vůbec bylo možné něco ("transparentně") spočítat.

27. Určitou "cestou z bryndy" (v dnešní hantýrce "way out") jsou mezinárodní standardy (technické, finanční – IFRS apod.), pokud je "mezinárodní společenství" dosti silné, aby si vynutilo jejich všeobecné uznávání a aplikaci v případě měření, výpočtů, propočtů, odhadů, prognóz a vizí, která patří k dnešnímu vědeckému instrumentáriu.

28. K úplnému znění práce našeho známého "čecho-amerického" ekonoma jsem se bohužel nedostal, ač bylo někdy vloni zaznamenáno naší pilnou ČTK, která neopomněla uvést, že se světové nůžky mezi bohatými a chudými dále rozevírají (což tak nějak připomíná hit minulého století o absolutním a relativním zbídačování proletariátu). V ČR originál zmíněné studie nebyl publikován (asi proto, že by si to čtenáři promítli do našich poměrů), bohužel jsem jej v americké bibliografii dosud nenašel.

29. Ač chovám pokornou úctu k modelům a všem ostatním významným novým vědeckým metodám, nástrojům i poznatkům, v této oblasti jsem amatérem. Na adresu nových kvalitativních i kvantitativních poznatků bych mohl tak nanejvýš ocitovat známou Kozinovu větu: "Hin se hukáže". (Kdo neumí chodsky: "Se uvidí"!)

30. Uzavírám tento pracně vydolovaný, leč těžko vědecky (kvantitativně) prokazatelný "soubor vět" jediným možným způsobem: tj. jedním starým známým lidovým příslovím, že "ČERT KADĺ JEN NA VELKOU HROMADU". Je to podivuhodný příklad výsledku lidového bádání, o jehož (relativní) pravdivosti dodnes málokdo pochybuje.

Léta Páně 2019, v podvečer 20. května

K tomu: Velmi oceňuji tuto hutné a všestranné tematizování problému.

(Pokračování ohlasy na téma bohatství a chudoby)