Během několika mála uplynulých dnů jsem byl doslova zaplaven materiály na téma bohatství a chudoby. Upravím je a postupně (po zveřejnění tří následujících článků v dalších třech dnech) uveřejním. Ještě před tím se pokusím o určité shrnutí (dnes), posunu problém bohatství a chudoby a kousek či možná dost významný kus dál (zítra), pak uveřejním dva navazující články k problematice penzijní reformy, resp. paradoxu diskusí k penzijní reformě. Tím vytvořím určitý časový prostor, aby na první vlnu diskuse mohla navázat druhá, která bude reagovat na zítřejší článek. Uvidíme, jak to vyjde.
Pokusím se nyní o určité stručné shrnutí odpovědí příspěvků uveřejněních v předcházejících třech dílech série:
1. Otázka, kdo je "bohatý" a kdo "chudý", není jednoduchá mj. vzhledem k tomu, že i člověk s malým příjem může prožít bohatý život.
Příspěvky P. M. aj. M. 2 z 21. 5.
K tomu ode mne: Cenné upřesnění, ale budeme brát bohatství v materiálním, resp.
finančním smyslu.
2. Otázka, proč jsou někteří bohatí a proč jsou někteří chudí, je spojena s více paradoxy. Např. lidé v zemi bohaté na ropu mohou být chudí, protože využívání zdrojů z ropy umožňuje držet lidí v ovládaném postavení. Rovněž případ historie Číny ukazuje, že bohatá země může zchudnout a zeslábnout, pak se zase stát bohatou a mocnou. Rovněž tak je důležitý příklad role průmyslové revoluce při vzestupu Anglie.
Příspěvek O. N. z 20. 5.
K tomu ode mne: Důležité příklady, které je potřeba mít před očima.
3. Když se díváme na vztah bohatých a chudých, je dobré mít před očima příklady lidí, kteří se dokázali z nuzných poměrů pozvednout do významného společenského postavení.
Příspěvek B. Š. z 21. 5. a 22. 5.
K tomu ode mne: Vertikální mobilita je velmi důležitý parametr charakterizují společnost, bohužel je to parametr hodně proměnlivý jak z hlediska zemí, tak historických období.
4. To, proč jsou někteří bohatí a někteří chudí, závisí na společenských poměrech. Na nich závisí i to, jak se vyvíjí vztah mezi rolí schopností a výchozí (zděděné) pozice.
Příspěvek J. M. 1 z 21. a 22. 5.
K tomu ode mne: Ano, ale jde o to pochopit logiku vztahu mezi rolí schopností a rolí pozice, mechanismy, které zde fungují, to, jak se z tohoto hlediska vyvíjejí společenské poměry.
5. V otázce bohatství a chudoby platí, že úspěšnost je často výsledkem spíše hlouposti druhých než vlastních schopností.
Příspěvek L. Ž. z 22. 5.
K tomu ode mne: V neutrálnější podobě lze formulovat jako roli pravidel a jejich dodržování z hlediska omezování zneužívání nejen hlouposti, ale třeba i důvěry či slušnosti druhých. (Možná, že těmi "hloupými" je v současné době celá mainstreamová EU.)
6. Role hlouposti lidí v jejich neúspěšnosti je i z hlediska behaviorální ekonomie velká.
M. B. z 22. 5.
K tomu ode mne: Zajímavé by bylo dát do těsnější či bezprostřední souvislosti s konkrétními příklady bohatnutí bohatých a chudnutí chudých.
7. Příčin je větší množství (poptávka po schopnostech lidí, zdědění či jiné získání majetku, investování do společenské pozice, kriminalita; chudoba je mnohdy výsledkem neschopnosti a hlouposti, významnou roli mají společenské poměry, někteří lidé jsou spokojeni se svými aktivitami a netouží po majetku, člověka rovněž může potkat smůla.
P. W. z 22. 5.
K tomu ode mne: Dobrý přehled, ale chce to vše podložit jednotnou logikou.
Shrnutí
Příspěvky velmi dobře zmapovaly výchozí terén. Postihly většinu aspektů dané problematiky, a to aniž bych se s autory námětů domluvil. V dalším pokračování se pokusím na otázku, Proč jsou někteří bohatí a někteří chudí, vrhnout výrazně nové světlo, resp. podívat se na ni prizmatem teorie, kterou považuji z hlediska odpovědi na otázku i z hlediska jejího praktického využití za velmi perspektivní. Uveřejním hned v dalším pokračování zítra.
(Pokračování významným dílem série)