Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
TEORIE DNEŠKA: Ze studentské sekce LK/185
Konečně se mi podařilo v editování sborníku z 21. ročník mezinárodní vědecké konference na téma Lidský kapitál a investice do vzdělání: Výzkum, výuka, publikování, proběhl 23. listopadu 2018 v prostorách Vysoké školy finanční a správní za účasti příslušníků čtyř generací.Postupně uveřejním dosud nepublikované příspěvky ze studentské sekce. Zařadili jsme všechny příspěvky, které obsahovaly nějakou "jiskřící" myšlenku, protože ve svém souhrnu dávají více i méně vyzrálé příspěvky velmi cenný pohled na to, jak problémy, kterým se konference věnovala, vidí studenti.
K penzijnímu systému
Martan Petr
V následujícím příspěvku bych se rád zaměřil na téma týkající se penzijního systému. Osobně si myslím, že je to jedna z nejdůležitějších oblastí, kterému by se současná vláda měla věnovat. Většina dnešní populace je srozumitelná s tím, že současný systém nemá šanci dlouhodobého trvání.
Otázkou je jak s tím dál, jaké jsou vlastně možnosti? Pokud bychom vycházeli z podmínky, aby první pilíř byl alespoň v rovnováze, je určitou povinností upravit na straně jedné vstupující příjmy. Měly by se týkat jak zaměstnanců, tak OSVČ či státních zaměstnanců. Na straně výdajů by se mělo týkat určitě nepopulárních opatření jako je zvyšování hranice důchodového věku, či samotnou výši jednotlivých důchodů, která je vyplácená konkrétním příjemcům.
0pt;font-family:"Times New Roman",serif">Pokud vyjdeme z konkrétních čísel, za rok 2018 vyplatil stát na starobních důchodech částku okolo 360 miliard. Je obecně známo, že česká populace stárne, kdy se počet lidí ve fázi zaslouženého odpočinku zvyšuje a naopak lidí v aktivním věku značně ubývá. V současné době vláda Andreje Babiše zahájila práci odborné komise na uvedené téma. Představa její revoluce je na dvou bodech. A to, kdo vychová více dětí, bude oceněn; a druhý bod je pouhé konstatování většině populace známé skutečnosti, že každý si musí spořit na vlastní pěst.
Inspirací těchto bodů týkajících se uvedeného tématu byl návrh důchodové reformy z roku 2004 nynějšího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, předchozího předsedy vlády. V uvedené reformě je spočítáno, že systém by měl být udržitelný, pokud se lidé nebudou spoléhat jenom na stát. Budoucí příjem ve stáří, by měl plynout z vkladů jak od zaměstnavatele, tak zaměstnance i státu.
Smyslem uvedeného systému, kterým se chce částečně řídit i současná, vláda jsou tři pilíře. Dva povinné a třetí dobrovolný. Jeho základem by měl být rovný důchod, dle počtu dětí spolu s povinným spořením. Výše jednotlivých úložek každého, by byla dobrovolná, na ní by byly závislé příjmy po ukončení pracovní aktivity. Do prvního pilíře by přispívali všichni ať již zaměstnanci, OSVČ či státní zaměstnanci, kdy nárok na dávku by měli ti, co vychovali alespoň jedno dítě, kdy maximální výše odpovídající jedné polovině průměrné mzdy, by náležela těm rodičům, kteří vychovali tři a více dětí. Druhý pilíř by stál na odvodech, těch, kteří nemají děti, či kteří již děti vychovali, v něm by se odrážela samotná výše výdělků, kdy by samotná výše byla krácena těm, co zrovna děti vychovávají. Samotná výplata z tohoto pilíře by plně odrážela částku, kolik do ní který jednotlivec ukládal. Účast v následujícím třetím pilíři by byla dobrovolná, stejně jako je to dnes. Pokud se pokusíme návrh této reformy nějak shrnout, tak by byl určitým přínosem pro Ty, co zrovna vychovávají děti, ale otázkou je zda by řešil to nejdůležitější a to zda by byl uvedený systém soběstačný? Zda na jedné straně peníze které budou vybrány, budou dostatečný zdrojem pro výplatu jednotlivých penzí?
Osobně si myslím, že tento navrhovaný systém nebude dostatečný a nová penzijní reforma, by měla být založena tak, aby bylo co nejvíce v následujících letech soběstačná.
Osobně bych se přikláněl k systému, kde by se jednalo o tzv. osobní účty, kdy každý jednotlivec by si šetřil své prostředky odváděné na sociální pojištění, včetně svých osobních vkladů a věděl přesně, jak si na tom stojí a kolik kdy v jakém čase je na jeho účtu finančních prostředků. Tyto prostředky by byly samozřejmě vázány na důchodový věk a následné jejich rozdělení by bylo dle tzv. úmrtnostních tabulek ČSÚ, tak aby na předpokládanou dobu dožití, v tom kterém čase byly vypláceny. A tak samozřejmě by byly jednotlivci, kteří by v čase vybrali více, než vložili, vzhledem k delšímu věku dožití, oproti těm co by dříve zemřeli. Ale myslím, že tahle forma systému by byla spravedlivá.
V případě státních zaměstnanců, by se jednalo také o odvody, tak jako jsou dnes na sociální pojištění a i u nich by byla možnost si samostatně do systému přispívat libovolně zvolenou částkou. Měl by být i nějakým způsobem stanoven strop pro výplatu důchodů, což v současné době není a to si myslím, že bude jeden z hlavních problémů v dalším období.
Zmínil bych se zde zejména o státních zaměstnancích a to v oblasti Policie ČR a Armády ČR. V současné době jak jsou nastaveny tzv. výsluhy, je pouze otázkou času, kdy tam plynoucí finanční částky budou značným problémem jejich plnění. V současné době je odchodné a tzv. výsluha těchto lidí příliš velkoryse nastavena. Po odsloužení 20-25 let mohou výše uvedení příslušníci odcházet do výsluhy, kdy se jedná o lidi ve věku kolem 50 let, někdy i méně a jejich výsluha činí 43 % předchozího hrubého výdělku. Vzhledem k tomu, že na některých postech jsou v současné době platy vč. prémií více jak 80.000,-Kč, není výjimkou, že se již objevují výsluhy, které se dovršením penzijního věku mění v penzi a jsou okolo 40.000,-Kč měsíčně. A pokud vezmeme v úvahu, že jsou tyhle částky vypláceny po celou dobu následného života, je asi zbytečné počítat finanční toky, neboť je zcela jasné, že většina těchto lidí ze systému bude brát několikrát více prostředků, než tam kdy ve svém aktivním věku vložila.
Tady si myslím, že je velký problém, který bude třeba časem řešit. Na jednu stranu nelze zásluhy těmto osobám upřít, někdy při výkonu povolání se mohly nacházet i v ohrožení vlastního života, ale už samotným značným bonusem pro ně je vyplácení této renty od věku např. 50 let. Určitě by mělo dojít ke změně této částky, tak aby nějak kopírovala výši průměrných důchodů, které v současné době jsou v ČR necelých 12.000,-Kč.
"Průměrný starobní důchod za letošní rok 2018 je zatím nemožné stanovit, neboť poslední údaj pocházející od České správy sociálního zabezpečení pochází z 31. prosince 2017. K tomu datu činil průměrný důchod v České republice 11 850 korun."
Přijde mi, že i v oblasti státní správy, co se týká státních zaměstnanců, jsou nastaveny příliš rozdílné platy a z nich pak i vycházející hodnoty důchodů. Stačí jenom zmínit platy soudců či státních zástupců, které značně převyšují částky 100.000,-Kč. Pokud je porovnáme s platy např. učitelů či lékařů, tak jejich platy se dostanou někam mezi třetinu až polovinu výše uvedených. Z toho budou vycházet i v budoucnu samotné důchody. Myslím, že i tady by mělo dojít k nějakému vyrovnání, neboť těžko si bude někdo obhajovat to, že skupina těch co má značně vyšší platy vykonává tak rozdílnou práci. Ve všech uvedených případech jsou tyto práce vykonávány především vysokoškolsky vzdělanými lidmi, kteří se při své činnosti musí neustále zvyšovat kvalifikaci. Problém je spíše v tom, že určitá skupina lidí má blíž k prosazení mzdových nároků, tak aby odpovídaly skupinám, které zastupují a jejich představám.
Zmínil bych zde ještě okrajově skupinu živnostníků. Myslím, si, že zde současná vláda Andreje Babiše vidí také určitý dluh a proto se bude snažit jim odvodové zatížení, včetně evidence a kontrol od příštího roku 2020 ještě více zjednodušit. Jedná se spíše pouze o populistické řešení, a snahu o získání dalších voličských hlasů. V návrhu současné ministryně financí Aleny Schillerové se objevuje, že by se platila tzv. jednotná sazba ve výši cca 4.500,-Kč měsíčně, obsahující jak zdravotní, sociální pojištění tak i daň z příjmu. Pokud si tyto částky nějak rozložíme, dostaneme se, že na zdravotní pojištění připadne něco okolo 2.000,-Kč, na sociální pojištění cca 2.500,-Kč a na daň z příjmu okolo 500,-Kč. Uvedené částky jsou vždy měsíční.
Tento návrh se má týkat skupiny OSVČ s ročním obratem do 1 miliónu Kč, neplátci DPH. Už dnes mi úlevy pro tuhle skupinu lidí přijdou značně neodpovídající realitě. Vezměme si např. zedníka, který si každý měsíc nafakturuje 80.000,-Kč tak aby se vešel do uvedené hranice jednoho miliónu korun, dostaneme se na roční výdělek 960.000,-Kč!! Aby nemusel vést účetnictví, použije současný úžasný paušál, který činí 80% a má ke zdanění pouhých 192.000,-Kč. Z toho 15 % daň a dostaneme se k částce 28.800,-Kč. Odečteme si nárok tzv. slevu na poplatníka - částka 24.840,-Kč a vyjde nám neskutečná daň ve výši 3.960,-Kč za rok. To je na měsíc pouhých 330,-Kč. Pokud si alespoň prozíravě platí penzijní, či životní pojištění, kde má i státní podporu může být daň v podstatě nulová.
Uvažovaný návrh nám trochu státní kasu vylepší, ale s osobami v zaměstnaneckém poměru, které odvádějí z tzv. super hrubé mzdy 15 %, se to nedá vůbec srovnat. Pro ně lepší, tento článek raději nečíst!
Výše uvedené sociální pojištění u této skupiny lidí, je pro výpočet důchodu zcela minimální, ale na to si myslím, že většina lidí, kteří budou uvedeného paušálu využívat ani nepomyslí. Se vstupem do důchodového věku, je bude čekat dosti nemilé, ale reálné překvapení.
I tady si myslím, že i tady má stát dost činnosti k nápravě, tak aby i zde bylo zatížení obdobné, jako je o osob zaměstnaných, příp. osobám v zaměstnaneckém poměru by měl nějak odlehčit. Příliš velký efekt nevidím v uvažované úpravě daní, která by změnila daňové zatížení na 19 % z ne tzv. super hrubé mzdy, ale pouze z hrubé. (v úvahu od 1.1. 2021)
Osobně jsem uvítal a myslím si, že je správné, když současná vláda Andreje Babiše zahájila činnost odborné komise na změně důchodového systému. Jak jsem již uvedl, měl by systém, který nahradí, doplní či pozmění současnou důchodovou reformu být zaměřený zejména do budoucna, tak aby byl výhledově udržitelný a pokud možno soběstačný.
Měl by být založen na základě spravedlnosti a samotného přínosu do něj jednotlivců, kteří se na něm budou podílet. Pokud by se podařilo uvedenou reformu uvést do života někdy v období let 2024-2026 považoval bych to za velký úspěch. Myslím, si, že v té době bude asi nejvyšší čas provést potřebné změny i za cenu nepopulárních rozhodnutí které byly uvedeny např. zvýšení důchodového věku, či zmenšení neúměrných částek, které se v současné době určité skupině populace vyplácejí.
(Pokračování)