TEORIE DNEŠKA: K programu KSČM/Diskuse/4/183

V rámci seriálu o dobré teorii stojí za zaznamenání diskuse ke dříve zveřejněným materiálům o programu KSČM.Z poměrně obsáhlého vyjádření Maxima Druhého, které z důvodu korektnosti uveřejňuji celé, uvádím druhou hlavní myšlenku, na kterou budu reagovat (včera jsem uveřejnil celý text jeho vyjádření a reagoval na první hlavní myšlenku):

Maxim Druhý:
...nerozumím, proč očekáváte, že by se tyto hypotézy mohly promítnout zrovna do programu KSČM, pro kterou jsou z principiálních důvodů určité Vaše přístupy sotva přijatelné. 
...nebylo by asi účelné se k tomuto zde již vícekrát probíranému tématu vracet zrovna v souvislosti s návrhem programu KSČM. 

K výše uvedenému několik poznámek:

1. Verze programu KSČM, na kterou jsem reagoval svými poznámkami, je jediným programovým materiálem, na který jsem v současné době v rámci celého politického spektra narazil. Rád uvítám upozornění na jiný pokus o systematické vypořádání se s otázkou pochopení toho, o co v současné době jde. Ze strany jiných politických subjektů jsem se zatím místo snahy a programové pochopení toho, o co jde, setkal jen se sliby a deklaracemi.

2. Vede mě k tomu i osobní vzpomínka, resp. zkušenost. V roce 1991 až 1992 (asi dva roky) jsem dělal poradce Jirkovi Svobodovi a šéfa analytického oddělení KSČM. Protože jsem nikdy do té doby politicky nepůsobil a neměl jsem žádné zkušenosti z toho, jak to v politické oblasti chodí, snažil jsem se obklopit inteligentními lidmi. Tak například v pátek vždy po skončení obvyklé pracovní doby, v 17.00 se u mě sešlo asi tak dvacet osob různého věku, pohlaví, profesí i názorů, abychom probrali, co se během týdne odehrálo, co nás čeká a jak na očekávaný vývoj reagovat. Postupně se z toho vytvořila skvělá parta a s řadou lidí z tohoto spontánně vzniklého týmu se setkávám dodnes. Mezi ty starší a zkušeností patřili lidé, na které dodnes s úctou a pokorou vzpomínám – Honza Smíšek, doktor Vavrejn, Tibor Vaško, pan Roman Raczynský a další. Všechny nás spojovalo systematické kritické myšlení. To, které vyrostlo z Descartovy skepse a současně úcty k rozumu, z Humovy skepse, pokud jde o věrohodnost poznání založeného jen na empirii, z Kantova hledání pevného základu lidského poznání, z Hegelovy kritiky Kanta a pojetí poznání jako rozvíjejícího se systému interagujícího s realitou, Marxova pochopení vývoje dějin jako přírodně historického procesu, ze živých myšlenek těch současných osobností, které nepodlehly podstmodernistickému relativismu a uchovaly si schopnost systematického kritického myšlení. Pokud se program KSČM odkazuje na Marxe, měl by se na něj odkazovat zejména jako na jednoho z nejvýznamnějších reprezentantů systematického kritického myšlení. Vím, že i v současné KSČM (jako členové či blízcí sympatizanti) jsou ti, kteří rozumí tomu, o co z tohoto hlediska jde.

3. Podstatná část té verze programu, kterou jsem se zabýval, je založena na určitém historickém omylu, který redukuje podstatu společenské změny, o kterou jde, na změnu vlastnických vztahů a chápe ji jako přechod od "kapitalismu k socialismu". Může se stát, že KSČM uvízne v tomto omylu a nepřekročí svůj stín, že si neuvědomí, jak složitá je realizace vlastnických vztahů třeba i v případě vlastnění samotné KSČM (jako strany s určitou společenskou pozicí). Může se stát, že se KSČM nenechá znepokojovat a trápit otázkou, kdo jsou vlastně dnes, v globálních i lokálních podmínkách, nositelé pozitivních změn, které by vyúsťovaly ve vyřešení současné hádanky dějin. Ale také se může stát, že díky svému základu, reflexi historických zkušeností z peripetií vlastního vývoje a některým dalším faktorům se KSČM jako politická strana může v pochopení reality dostat nejdále. Například v případě politických stran, které se snaží natlačit na parketu slouhovství globální moci (nejperverznější podoby Deep State v dosavadní historii), konkrétně ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP, STAN šance na kvalifikovanou reflexi reality z hlediska programového pochopení toho, o co jde, téměř žádná není. V případě ANO či SPD určitá naděje existuje, ale jsem dost skeptický.