V rámci seriálu o dobré teorii stojí za zaznamenání diskuse ke dříve zveřejněným materiálům o programu KSČM
Karel Mayer:
Docent Valenčík opět, a proto jeho příspěvky velmi pečlivě sleduji, našel zajímavé téma – program KSČM, strany, která kdysi hrála velmi významnou roli v projektu "budování socialismu". Nemám bohužel k dispozici celý návrh programu (bylo by možné sdělit nějaký odkaz, nebo jde o materiál "tajný", získaný jaksi mimo, neoficiálně?), takže je trochu obtížné se k němu vyjadřovat. Nicméně vezmeme-li myšlenky zde prezentované jako program KSČM za myšlenky obecné, je možné se k nim vyjádřit.
Nechci jít do zbytečných podrobností k jednotlivým programovým bodům, protože docent Valenčík se k nim vyjadřuje naprosto přesně a z mé strany s jeho hodnocením naprosto souhlasím.
Takže obecněji. Komunistická strana si v sobě zákonitě, jako strana striktně principiální, nese odkaz podmínek, za nichž vznikala v letech 1920-1921. V té době panovala představa, že stačí mobilizovat dělnickou třídu (proletariát), svrhnout buržoazii (znárodnit výrobní prostředky) a socialismus je na světě. Dělnickou třídu se dostatečně mobilizovat nepodařilo, a tak se muselo na další příležitost počkat až na léta po druhé světové válce, na podporu Sovětského svazu a jeho společenského zřízení, tedy na léta 1945-1948.
A tentokrát se to podařilo a celých dalších 40 let jsme budovali socialismus. Budovali a budovali, až se dobudovali k Listopadu 89. Pak nastal totální ústup a strana byla v podstatě ráda, že nebyla na vlně antikomunismu zakázána.
Dnes máme za sebou dalších 30 let a z podmínek, za nichž strana téměř před sto lety vznikala již není "kámen na kameni". Ale v hlavách členů strany tyto "kameny" stále jsou a zřejmě musí být, protože jinak by už o komunistickou stranu nešlo. Prostě "komunista" je "bolševik" (to nemyslím nijak pejorativně), je to "leninista", a nikoliv "marxista".
Problém je v tom, že "leninismus" byla slepá vývojová cesta, a "marxismus" je 150 let starý.
Pokud chceme pochopit dnešní dobu a zejména, a to je ještě důležitější, vidět kam tato doba směřuje, co nám budoucnost připraví, na co se musíme zaměřit a připravit, musíme začít pracovat na moderní teorii, která samozřejmě musí navazovat na teorie starší, ale přitom musí být aktuální.
Maxim Druhý mne kdysi ve svém komentáři upozornil na "sociál" od Ilony Švihlíkové a Miroslava Tejkla. Stručný komentář k této nové teorii jsem uveřejnil na svém blogu https://karelmayer.pise.cz/19-globalizace-9-social-a-jak-dal.html
Z komentáře je zřejmé, že se stále řada levicových teoretiků motá v začarovaném kruhu boje s imaginárním kapitalismem (v tomto případě stačí zlikvidovat "příjmovou elitu" a rázem bude na světě ráj) a přitom nevidí, že současná evropská společnost je již někde úplně jinde, že dnešní mladá generace již o žádný třídní boj nestojí, nerozumí mu.
Myslím, že v první fázi by úplně stačilo, kdybychom si vyjasnili, kde jsme a co je před námi. Vyhneme se tím budoucím překvapením a zklamáním, a zejména zbytečnému bloudění.
Docent Valenčík obhajuje své "produktivní služby". Možná, že to je správná cesta. Je však třeba na ní trochu zapracovat, sestoupit z obecné teorie do praktické úrovně a pokusit se popsat "technologii" fungování těchto odvětví. Jde-li o pravdivou teorii a má-li Marx pravdu, musí se již zárodek těchto "produktivních služeb" někde nacházet.
A komunistické straně její program neberme. Má na něj právo a jen budoucnost ukáže, zda dnešní společnost skutečně touží po něčem jiném než po jednoduchých, obsahově prázdných heslech.
(Pokračování)