TEORIE DNEŠKA: K novému číslu Marathonu/179

Do seriálu o dobré teorii zařazuji informaci o tom, že vyšlo letošní 3. číslo časopisu Marathon. Zde je celé ke stažení:

https://valencik.cz/marathon/19/Mar1903.htm

Druhé letošní číslo věnujeme památce PhDr. Josefa Hellera, CSc., který zemřel 12. února loňského roku.

Z hlediska rozboru programu KSČM, který jsem dal v předcházejících části pokračování seriálu o dobré teorii, stojí za přečtení materiál J. Hellera nazvaný "Socialismus a Pražské jaro", viz:

https://valencik.cz/marathon/19/Mar1903.htm#_Toc5690533

Tady je titulní stránka s obsahem čísla:

Filozofie, ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, historiografie

MARATHON

3/2019

číslo 157

_________________________________________

Teoretický časopis věnovaný otázkám postavení

člověka ve světě, ve společnosti, v současném dění

Obsah

1. Úvodní poznámka

2. Hlavní materiály

Vzpomínka na Pepu Hellera (František Neužil)

Masaryk o marxismu aneb "Pane profesore, za pět" (Josef Heller)

K diskusím o třídně sociální struktuře socialismu (Josef Heller)

Socialismus a Pražské jaro (Josef Heller)

K teoretickému odkazu Josefa Hellera (Radim Valenčík)

K tomu ještě ukázka z materiála J. Hellera "Socialismus a Pražské jaro":

"Jestliže však položíme těžiště na materialistické pojetí dějin a připustíme do úvah i víceliniové pojetí, vzniká otázka: Nejde i v případě prvního pokusu o socialismus a systému, který vznikl, pouze o protosocialismus – o jeden z možných prototypů, v nichž živelný dějinný tok usměrněný statisticky platnými zákony společenského pokroku prověřuje různé možnosti překonání kapitalismu a soukromého vlastnictví vůbec? Z této otázky logicky vyplývá i další otázka směřující blíže k předmětu tohoto textu: Bylo Pražské jaro jako masový pohyb společnosti odrážející hluboké vnitřní, konec konců ekonomicko-vlastnické rozpory a zájmy tříd, snahou o prohloubení socialistické tendence v rámci skutečného socialismu jako první fáze komunistické formace.? Nebylo jen vyvřením rozporů pouhého prototypu socialismu – protosocialismu, vedlejší a nereformovatelné větve dějinného vývoje, představující svého druhu svébytnou společensko-ekonomickou formaci – jako kdysi otrokářství nebo asijský výrobní způsob byly svým způsobem prototypy společnosti založené na dokonalém rozvinutí soukromého vlastnictví výrobních prostředků (kapitalismu) a jako takové zanikly bez šance na další vývoj?"