TEORIE DNEŠKA: Ke konferenci LK 2019/171

Diskusní materil k přípravě konference Lidský kapitál a investice do vzdělání:

Existuji dva významné vztahy:

1. Mezi pojetím ekonomické reality prizmatem ekonomie produktivní spotřeby a možností formulovat otázku, co brání tomu, aby se problém férového rozdělení bohatství řešit jako problém optimálního rozdělení vody.

K tomu:

V hlavním ekonomickém proudu se na člověka díváme jako na spotřebitele, který maximalizuje svůj užitek ve smyslu souhrnu pozitivních prožitků, proto vazba na budoucí příjem je zprostředkovaná. V pohledu prizmatem ekonomie produktivní spotřeby člověk maximalizuje současnou hodnotu svého příjmu, tudíž optimalizuje výnos z investičních prostředků a investičních příležitostí, kterými disponuje. Proto vzniká otázka, co mu brání v tom, aby se vzdal části svých méně výnosných investičních příležitostí ve prospěch realizaci více výnosných investičních příležitostí, kterými disponuje druhý, a zvýšil tím výnosnost svých vlastních investičních prostředků na úroveň jejich ceny, tj. mezního výnosu z poslední investované jednotky investičních prostředků v celém systému.

V této souvislosti je nutné upozornit na důležitý moment. Existují investiční příležitosti, které jsou z hlediska individuálního přenosné a které přenosné nejsou. Možnost investovat do výrobního projektu spojeného s realizací nějaké inovace je přenosná, jeden ji může od druhého koupit. Podobně přenosná je i možnost investovat na finančních trzích. Jediné investiční příležitosti, které jsou nepřenosné, jsou spojeny s lidským a sociálním kapitálem člověka. Jednak jsou to investice do rozvoje, uchování a uplatnění jeho schopností, jednak jsou to investice do společenské pozice člověka, do začlenění a do pozice v sociálních sítích. Zde je třeba zaznamenat určitou souvislost mezi investičními příležitostmi spojenými s uplatněním lidského kapitálu a investicemi do sociálního kapitálu, tj. investicemi do společenské pozice. Uvedený vztah má celou řadu aspektů, přechodný stádií apod. K jeho analýze je nutné používat metody specifické pro ekonomii produktivní spotřeby.

2. Mezi pojetím ekonomické reality prizmatem ekonomie produktivní spotřeby a pojetím reforem zaměřených na zvýšení role odvětví produktivních služeb.

K tomu:

Vzhledem k tomu, že hlavní proud ekonomie v intencích neoklasického pojetí maximalizace užitku vidí příjmové efekty z nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu jen jako prostředek maximalizace užitku (jako souhrnu prožitků), nedoceňuje efekty produktivních služeb. To se dlouhodobě projevilo mj. tím, že reformy jsou chápány jen jako úspory (mnohdy na nesprávném místě) a že tím u části veřejnosti vznikla averze nejen vůči takto pojatým reformám, ale vůči reformám vůbec. Ekonomie produktivní spotřeby naopak vidí hledání cest ke zvýšení efektů odvětví produktivních služeb na základě vytvoření příjmových motivací jednotlivých subjektů jako jedno z hlavních vyústění teorie, přičemž za podmínku příjmových efektů považuje dobrovolně uzavírané kontrakty (směnné vztahy) mezi zúčastněnými subjekty. Tyto kontrakty mají formu kooperativní hry (jedná se vždy o určité typové řešení Nashova vyjednávacího problému), kdy kontraktem vzniká dodatečný efekt, který se stává zčásti příjmem jak toho, kdo příslušné služby poskytuje, tak toho, komu jsou poskytovány, případně se tyto efekty podle zadaných pravidel dělí mezi více subjektů.

Závěr plynoucí z 1. a 2.: Mezi řešením otázky férového rozdělení společenského bohatství obdobným způsobem, jakým lze řešit problém optimálního a férového rozdělení zásoby vody, a reformami spojenými s růstem role odvětví produktivních služeb je velmi úzká vzájemná souvislost.

K tomu:

V této souvislosti je třeba si uvědomit, že výše řečené souvisí se zásadní proměnou paradigmatu, v rámci kterého chápeme ekonomickou realitu a její společenské souvislosti. Podobně jako i v jiných historických proměnách základního paradigmatu naráží proměna tohoto paradigmatu na dva typy bariér:

- Setrvačnost pohledu (metodologický aspekt): Velká část nejen laické, ale i odborné veřejnosti má problém uvažovat "ex box", přesáhnout mantinely zažitého pohledu, nenalézá krásu a vznešenost v tom, že se na realitu může podívat novým způsobem, který otevírá další horizonty, ale považuje to, co přesahuje setrvačný pohled za něco nepřátelského, cizího, rušivého.

- Zájmový podtext (politický aspekt): Změna v oblasti společenské reality je vždy spojena s tím, že se střetají zájmy těch, kterým vyhovuje stávající stav, kterým stávající stav poskytuje určité výhod, a těmi, které stávající stav poškozuje, znevýhodňuje, ohrožuje apod., případně, kterým změna stavu může přinést zlepšení jejich situace, resp. předpokládají, že si polepší.

Existuje přitom souvislost mezi setrvačností pohledu a zájmovým aspektem: Alternativ změny stavu existuje více a lidé se v odhadech důsledků změn dopouštějí chyb. Proto se dochází ke vzájemnému prolínání setrvačného pohledu a zájmového kontextu.