TEORIE DNEŠKA: K odkazu J. Hellera 4/167

Vloni 12. února zemřel ve věku 70 let PhDr. Josef Heller, CSc. Originální teoretik, který se intenzivně věnoval otázce příčin selhávání socialismu jako systému založenému na společenském vlastnictví a možnosti jeho nápravy. S ročním odstupem se nám podařilo sestavit monotematické číslo časopisu Marthon (3/2019, číslo 157), kde jsme připomněli jeho dílo. V rámci seriálu o významu dobré teorie jsem připomenul to nejdůležitější z jeho díla a na závěr série se nyní pokusím odpovědět na otázku, v čem mohout být myšlenky J. Hellera aktuální a v čem je třeba jít dál.

K teoretickému odkazu Josefa Hellera

Jak aktuální je dílo J. Hellera dnes? Chápu ho jako pozdně djilasovský pokus o nápravu důsledků snahy o změnu společenských poměrů na základě dobytí politické moci. Tudy asi dějin nepůjdou. Změna ekonomické základny doprovázená politickými otřesy bude mnohem více obdobná průmyslové revoluci, z hlediska teoretické reflexe v podání F. Braudla (Dynamika kapitalismu). Nové se bude prosazovat zejména ekonomicky, podle mého názoru v podobě tvůrčích mezigeneračních týmů jako nositelů idejí pokroku ve všech oblastech.

Hellerův apel na problematiku realizace vlastnictví prostřednictvím dílčích vlastnických funkcí, které mohou být různě zneužívány, však zůstane aktuální i po změně prizmatu, kterým se budeme na složitou cestu k novému ekonomicko-politickému systému dívat. A nejen apel, ale i poctivý vklad do analýzy fungování vlastnických vztahů spojených s vyšší mírou zespolečenštění v různých dobových kontextech zůstane aktuální. Mj. i z hlediska vývoje tvůrčích mezigeneračních týmů jako nositelů přeměn ve všech oblastech společenského života (složených nejen i geniálních inovátorů, ale i "svačinářek", resp. těch, kteří zajišťují obstarávací a pečovací služby).

Za základní odlišnosti oproti Hellerovu pojetí a jeho "kognitaritáu" považuji následující:

1. Pro změnu bude důležité vytvoření ideového zázemí, které bude muset sehrát obdobnou "osvíceneckou" roli, jakou pro průmyslovou revoluci sehrálo osvícenectví spojení se zvýšením role vědy na základě nesporných úspěchů přírodních věd. V daném případě půjde zejména o vědu zaměřenou na člověka, na problematiku rozvoje, uchování a uplatňování jeho schopností ve společenském kontextu. O vědu komplexní, která bude drtit falešné představy svou vahou vědeckosti.

2. K tomu, aby se taková věda prosadila, bude nezbytné nejen překonat vše, co dnes poctivou vědu deformuje, či spíše drtí, ale kriticky ve vyrovnat i s dílčím Marxovým pochybením v celkovém "zarámování" svého přístupu do schématu proletářské revluce a změny vlastnických vztahů formou dobytí politické moci. Do schématu, které (snad právě proto, že je mimo pochopení skutečné dynamiky dějin, snad právě proto, že nabízí nejjednodušší řešení) se stalo tím, co bylo a je z Marxe nejvíce přebíráno a co nasměrovává do slepé uličky mnohé z pokusů o řešení současné hádanky dějin.

3. Průkopníci nového budou mít podobu komplementárních tvůrčích týmů, komplementárních z hlediska:

- věku, tj. věkovaných kategorií v nich zastoupených,

- disciplín, na které se budou jejich členové v lokálních podmínkách specializovat,

- mikrodělby práce, na které bude založeno jejich fungování z hlediska inovátorů a obslužných profesí.

4. Nové se bude prosazovat zejména ekonomicky, přičemž větší či menší otřesy v oblasti politické (administrativní, správní, mocenské, institucionální) nadstavby budou reakcí na nemožnost setrvačného vývoje, budou otevírat větší či menší prostor pro nové, v mnohém budou i prosazení nového bránit s větší či menší agresivitou.

5. Pod vlivem postupného chápání toho, o co jde, bude nové sílit a bude mít stále větší podporu v oblasti tvorby a šíření idejí, což bude doprovázeno zrodem osobností, ochotných a schopných nové prosazovat, motivovaných pochopením toho, o co jde.

6. Bude to na dlouhou dobu, ale vše potřebné a nezbytné se zrodí právě včas.

J. Heller doložitelně zárodky mnohého z toho, co bude nutné pochopit, svým dílem poodhalil. V tomto smyslu je jeho dílo (jehož postupný vývoj jsem měl možnost sledovat od jeho disertační práce, kdy jsem byl jako mladík přítomný již jeho malé a pak i velké obhajobě, až k jeho vrcholným pracem z pozdního obodbí) přínosem. Střetají se v něm ovšem přesahy vůči stávajícímu se setrvačností v pochopení rámců společenských přeměn. S tím se nové bude potýkat ještě hodně dlouho. Mj. i v důsledku toho, jakou historickou roli sehrálo dílo K. Marxe, jak bylo průkopnické i komplexní současně, jak se propojilo s institucionálním systémem různého typu společností.