TEORIE DNEŠKA: Ze studentské sekce LK/160

Konečně se mi podařilo v editování sborníku z 21. ročník mezinárodní vědecké konference na téma Lidský kapitál a investice do vzdělání: Výzkum, výuka, publikování, proběhl 23. listopadu 2018 v prostorách Vysoké školy finanční a správní za účasti příslušníků čtyř generací.Postupně uveřejním dosud nepublikované příspěvky ze studentské sekce. Zařadili jsme všechny příspěvky, které obsahovaly nějakou "jiskřící" myšlenku, protože ve svém souhrnu dávají více i méně vyzrálé příspěvky velmi cenný pohled na to, jak problémy, kterým se konference věnovala, vidí studenti.

Rizika a omezení Průmyslu 4.0

Z dnešního pohledu spočívají největší omezení ve vzdělávacím systému, právní legislativě, financím a všeobecně malém povědomí o myšlence Průmyslu 4.0. Avšak do budoucna bude hrozbou hlavně bezpečné uchování dat, ochrana před hackerskými útoky, udržení modernizačního trendu a související financování.

Proto bude hrát důležitou roly zabezpečení dat, která budou udávat výrobní procesy, plynulost a kvalitu výroby. Například v podobě šifrování, firewall ochraně serverů nebo automatickému skenování bezpečnostních slabin. Důležité je také mít záložní zdroj energie, protože i když útok nezasáhne samotné IT, může být provoz ohrožen výpadkem elektrické energie.

Vlivem robotizace bude většina manuální práce nahrazena stroji, to sebou ponese masové propouštění. Avšak zároveň bude potřeba velké množství pracovníků obsluhy strojů, je tedy nezbytné doplnit zaměstnancům z dělnických činností počítačové znalosti a již ve školním procesu zahrnovat požadavky do výuky budoucích pracovníků.

Pro většinu firem, které plánují přejít na podobu Průmyslu 4.0, budou také hrát roly náklady. Plná automatizace výroby, podpůrné systémy, čipy a senzory budou vyžadovat rozsáhlé investice. Pokud nebudou firmy finančně připraveny, bude přechod velice komplikovaný a časově náročný.

Nástrahou může být i právní pohled, ve většině zemí je podle práva k řízení stroje zapotřebí člověk, nebo v případě nehody při výrobě bude složité hledat viníka, pokud bude výroba plně autonomní. Stále je ještě mnoho právních procesu, které je potřeba pozměnit nebo najít řešení procesů stávajících.

Řada podniků se do budoucna může potýkat s problematikou jak Průmysl 4.0 zafinancovat. První myšlenkou jak Průmysl 4.0 zafinancovat je začít na blížící se modernizaci šetřit z vlastních zdrojů, případně spoléhat na finanční injekce ve formě různých dotací. Mnohem lepším jak ekonomicky tak i strategicky je financovat potřebou modernizaci z úvěrů k tomu určeným a hlavně emitováním firemních dluhopisů které by požadovaný objem financí přineslo a zároveň by do samotné ekonomiky přesunulo velké množství úspor, které váží především domácnosti a jsou tak nevyužity.

Příklady aplikací v průmyslové praxi

Smart factory – Siemens

Společnost Samsung AG má výrobní areál, který je z pohledu výroby elektroniky nejmodernější na světě. Po spojení se společností DEK začala v tomto areálu vyrábět speciální tiskárny na výrobu plošných spojů. Tato továrna již plně funguje na bázi Smart factory jde o supermoderní autonomní a flexibilní výrobu elektrických prvků. Výrobky z tohoto závodu jsou dodávány do celého světa.

Výrobní linky jsou tu opatřeny řídicími systémy a automaticky programovatelnými roboty, což vede k efektivní výrobě. Podíl automatizované výroby a celkové výrobě činí ¾ tedy zhruba 2 miliardy výrobků. Přínosem je důsledná a transparentní integrace, jak konstrukčních fází ale i výroby a kontroly produkce.

To vede k úspěšnému dodání objednaných komponentů zákazníkovi v čas, s vysokou kvalitou a požadovanými specifikacemi. Klíčovou roly zde hraje kooperace oddělení vývoje, výroby a technické kontroly včetně blízkého partnerství s dodavateli i odběrateli. Díky zmíněným aspektům dokáže výroba reagovat na změny poptávky a konkurovat průmyslové výrobě ve světovém měřítku.

(Siemens, 2019)

Za úspěchem tohoto výrobního areálu stojí například následující prvky:

A)              Precizní management dat – předpokladem úspěchu jsou kvalitní data, ty jsou získávána pomocí senzorů a snímačů a ukládána na servery. Následně jsou na základě dat vytvářeny plány výroby a její optimalizace.

B)              Inteligentní plynulost výroby – celá podoba výroby je propojena a doprovázena velkým množství senzorů, čidel a kontrolních sektorů za účelem monitoringu průběhu výroby a kvality.

O plné efektivity změny svědčí to, že společnosti po přechodu na moderní výrobu chytré továrny nemusela propouštět, stav zaměstnanců zůstal stejný. Stroje sice nahradily pracovníky, ale k personální změně nedošlo. Zaměstnanci se jen přešli na jinou nově vzniklou pracovní pozici. Někteří sedí u počítače a celou směnu dohlížejí na plynulý provoz výroby, jiní se přesunuly do sekcí výzkumu a vývoje. Jedinou pracovní pozicí, která je odváděna manuálně, je kontrola, skenování a zabalení

SAP - Big data

Společnost SAP nabízí pro podniky široké softwarové řešení a díky tomu je jedním z hlavních hráčů na trhu v daném segmentu. Aby měli podniky možnost pracovat s tak objemnými daty, musí pro to mít optimální řešení jako je SAP HANA. Tato cloudová platforma slouží ke zpracování enormního objemu dat na použití analytických nástrojů. Díky metodě In-memory databáze na které HANA operuje, je možné nebývale rychlé zpracování dat a analýz sloužících k činnosti podniku. Tyto data je možno získat jak z vnitřní databáze, jako i z externích zdrojů. Pro průmyslové podniky to přináší větší transparenci informačního řetězce, možnost predikce vývoje a potřeba pracovníků, zákazníků i podniku samotného. Kromě shromažďování
a vyhodnocování požadovaných dat lze skrze HANA provádět i simulace či experimenty v širokém spektru. To vše vede k nebývalému urychlení ale
i systematičnosti a výkonosti kterého jsem byl svědkem a dle mého názoru je HANA jedním z nejlepší nástrojů pro zpracovaní dat, který jsem měl možnost v praxi poznat.

Průmyslu 4.0 a s ním související výrobní činnosti v inteligentních továrnách je klíčová pro další rozvoj průmyslu stejně tak jako nový nezbytný přístup k práci s lidským kapitálem.

Převážně na průmyslově zaměřené společnosti je v současné době kladeno větší množství požadavků, jak ze strany zákazníků, tak i ze strany světových organizací z důvodu tlaku na udržitelnosti zdrojů kam patří i lidský kapitál. Právě otázku udržitelnosti může vyřešit efektivní zavedení systému Průmyslu 4.0 do výroby, ten usiluje o maximalizaci přidané hodnoty s optimalizací výrobních zdrojů. V Českém prostředí se již několik podniku reálně zabývá problematikou Průmyslu 4.0.
Důvodem nízkého množství podniků může být i velké počáteční finanční požadavky na přerod podniku a udržení si zdrojů dle nových požadavků.

Většina firem, které prozatím nemají v plánu přejít na systém Průmyslu 4.0, bud nemají potřebné finanční prostředky, technologické možnosti nebo jsou málo informované o potenciálních výhodách a dohadech implementace Průmyslu 4.0. Právě z posledního uvedeného důvodu, se domnívám, že je důležité pořádat více osvětových akcí a konferencí pro obeznámení firemního prostředí s důvody proč přejít na Průmyslu 4.0, nejen z důvodu efektivity výroby ale například konkurenceschopnosti a celkově vlivu na celou širokou společnosti.

Osvěta by s největší působností měla probíhat prvotně ve strojírenských podnicích, právě v tomto odvětví se totiž předpokládá největší přínosy z Průmyslu 4.0 a do budoucna musí být maximálně konkurenčně schopné, aby si udržeti minimálně svojí dosavadní pozici nebo se staly klíčovými hráči v regionu.

V podmínkách 21. století je zapotřebí nové pracovníky vzdělávat rozdílným způsobem, a to hlavně z důvodu nahrazení některých pozic, nejvíce manuálních činností, které jsou špatně ohodnocené, rizikové a není o ně proto zájem. Ale i samotná změna přístupu a práce s lidským kapitálem.

1)               DELOITTE. Výhled české ekonomiky na rok 2019. [Online]. 2019 [cit. 2.10.2018] Dostupný z URL <https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/Documents/deloitte-analytics/vyhled-ceske-ekonomiky-na-rok-2019_v2.pdf>

2)               ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 3. čtvrtletí 2018 [Online]. 2019 [cit. 1.2.2019] Dostupný z URL < https://www.czso.cz/csu/czso/cri/zamestnanost-a-nezamestnanost-podle-vysledku-vsps-3-ctvrtleti-2018>

3)               MAŘÍK, Vladimír. Průmysl 4.0: výzva pro Českou republiku. Praha: Management Press, 2016. ISBN isbn978-80-7261-440-0.

4)               INDUSTRIE 4.0 výzvy a hrozby 2015 [Online] 2019 [ cit. 25.2.2019] Dostupný z URL: https://www.slideshare.net/TACRprezentace/prof-mak-industry-4

5)               TOMEK, Gustav. Řízení výroby a nákupu. Praha: Grada, 2007. ISBN 8024714795.

6)               GRUNOW, Oliver. Smart Factory and Industry 4.0. The Current State of Application Technologies: Developing a Technology Roadmap. Mnichov: GRIN Verlag, 2016. ISBN isbn 3668271046

7)               DOPADY PRŮMYSLU 4.0 NA TRH PRÁCE V ČR [online]. [cit. 2019-03-22]. Dostupné z: https://www.nvf.cz/dopady-prumyslu-4-0-na-trh-prace-v-cr

8)               Siemens [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné z: https://www.siemens.cz/prumysl40/

(Pokračování)