TEORIE DNEŠKA: K financování VŠ-12/147

V úterý 5. února jsem uveřejnil podrobný úvod k osmidílné sérii, která vychází z vybrané části práce Jaromíra Tichého na téma "Financování vysokoškolského vzdělání na principu přenesené ceny" předložené k malé obhajobě, celý úvod viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6611-teorie-dneska-k-financovani-vs-1-87.html

Série byla věnována tomu, kde budou muset diskuse začít – australskému systému HECS. Nyní pokračuji další sérií, která je věnována mimořádně zajímavému experimentu – pokusu financovat vysoké školství ve Spojených státech prostřednictvím systému MRU (MyRichUncle, tj. "Můj bohatý strýček").

Doplním jeho text o své poznámky (odliším je výrazně červenou barvou), které považuji z hlediska lepšího pochopení toho, o co jde, za důležité.

Alternativní koncepce financování terciárního vzdělávání vycházející z principu přenesené ceny - teoretický princip MRU – 4. část

Jaromír Tichý

1.1            Rok 2007 - studentský úvěrový skandál

Jako věřitel MyRichUncle převzal aktivistickou roli v oboru studentských půjček, kritický vůči vztahům mezi mnoha kancelářemi pro finanční pomoc a stávajícími věřiteli.

Některé školy přijaly platby od věřitelů za to, že jejich jména jsou umístěna na vrcholu nebo výlučně na seznamu preferovaných věřitelů pro soukromé půjčky.[1] Tento systém "payola" nebo "pay-to-play", který byl později potvrzen v tisku, uvědomil, že věřitelé zaplatili kancelářím finanční pomoci nabádající studenty, aby si z nich vzali půjčky.

Kampaň společnosti MyRichUncle poukázala na to, že tyto klamavé praktiky ze strany úřadů pro finanční pomoc a poskytovatelů úvěrů vedly ke zvýšení úrokových sazeb pro studenty a nedostatečné transparentnosti pro studenty k dostupným možnostem financování vzdělávání.

V lednu 2007 zahájil generální prokurátor v New Yorku Andrew Cuomo vyšetřování, které odhalilo vztahy mezi školami a věřiteli. Kampaň společnosti MyRichUncle je často uváděna jako spouštěč pro zahájení průzkumu generálního prokurátora o praxi studentských půjček. Generální prokurátor v New Yorku vydal 15. března 2007 shrnutí prvních zjištění vyšetřování: "Existuje nespravedlivé spojení mezi bankami a vysokoškolskými institucemi, které často nejsou v nejlepším zájmu studentů", uvedl Andrew Cuomo ve zprávě. "Finanční ujednání mezi věřiteli a těmito školami jsou plné potenciálu konfliktu zájmů."[2]

"S problémem studentských půjček federální vláda zasáhla studenty a jejich rodiny se skutečným rázem," řekl generální prokurátor New Yorku Andrew Cuomo ve svědectví před senátním bankovním výborem v červnu 2007. "Za prvé, federální studentská pomoc se dokonce ani nepřiblížila k tomu, aby udržela krok s rostoucími náklady na navštěvování vysoké školy, v podstatě nutí studenty a rodiny vstoupit na nákladný trh soukromých úvěrů. Za druhé, federální vláda selhává v kontrole tohoto trhu tím, že by zajistila, aby tito věřitelé pracovali legálně a nikoliv za cenu nic netušících dlužníků."[3]

Jak se skandál rozvinul, MyRichUncle využil příležitosti rozlišovat se od ostatních věřitelů a začal se prodávat jako alternativa "bez konfliktu".[4]

MyRichUncle byl v tisku napaden zavedenými průmyslovými hráči. Mezi březnem a květnem 2007 však řada souvisejících příběhů přiměla tisk, aby potvrdil obvinění vycházející od MyRichUncle ze systémového pochybení v odvětví studentských půjček.

V březnu 2007 vyšlo najevo, že někteří věřitelé provozovali call centra poskytující finanční poradenství studentům, kde se zaměstnanci společnosti v některých případech identifikovali jako univerzitní poradci.[5] Bylo zjištěno, že Nelnet provozuje call centrum podporující deset různých univerzit (včetně Texas Tech a Wayne State University). Sallie Mae byla identifikována jako provozní call centra podporující přibližně dvacet různých institucí včetně Pace University, Mercy College a Seton Hall University. "Platíme Sallie Mae za každý zodpovězený hovor," řekl Phil McNamara, mluvčí Mercy College.[6]

Více než 60 vysokých škol mělo dohody o "sdílení příjmů" s finančními partnery v oblasti vzdělávání.[7]

Kromě toho se ukázalo, že banka zaměstnávala pět úředníků přes univerzitní půjčky, kteří stále zastávali funkce na svých vysokých školách.[8]

Byla zveřejněna zpráva Senátu, která popisuje mnoho neetických a podvodných praktik, které se vyskytují mezi kancelářemi finančních podpor a vysokými školami. Jeden z příkladů ve zprávě popisuje, jak Nelnet, věřitel založený v Nebrasce, vytvořil komplikovaný bodový systém, který odměňuje vysokoškolské úředníky, kteří ho doporučovali (prosazovali). Příspěvek na myšlenku na produkt získal 25 kreditů. Dokončení online průzkumu získalo dalších 25 kreditů. Kredity mohou být vyměněny za dary pro alma mater nebo na vysokou školu/univerzitu dle výběru. Každý byl za 1 USD.[9]

1.2            Výsledky šetření studentského úvěrového skandálu

V důsledku korupčních praktik odhalených v rámci studentského úvěrového průmyslu bylo studentům vráceno více než 3 miliony USD a dalších 13,7 milionů USD bylo přiděleno do Národního vzdělávacího fondu. Tento fond byl založen generálním prokurátorem v New Yorku, který pomáhá vzdělávat studenty při navigaci v úvěrovém průmyslu.[10]

Generální prokurátor v New Yorku Andrew Cuomo také vytvořil Kodex chování pro studentské půjčky. To se nakonec stalo zákonem New Yorku jako zákon o odpovědnosti za studium, transparentnost a prosazování zákona SLATE (SLATE - Student Lending Accountability, Transparency, and Enforcement Act) z roku 2007.[11]

Zákon SLATE obsahuje pokyny a zákazy týkající se sdílení příjmů, darů a výletů, kompenzace poradním orgánům, seznamy preferovaných věřitelů, zveřejnění informací o půjčce a provoz call centra.[12]

Na federální úrovni byl v květnu 2007 schválen Student Loan Sunshine Act (Studentský úvěrový zákon v souladu se svobodným přístupem k informacím), který obsahoval ustanovení zakazující dary, výhody a dohody o sdílení příjmů mezi věřiteli a školami. Kromě toho vyžaduje, aby instituce zveřejňovaly všechny vztahy s věřiteli a zajistily, aby měli studenti přístup ke všem věřitelům podle svého výběru, včetně těch, kteří nejsou uvedeni na seznamu "Seznam preferovaných věřitelů".[13]

K tomu ode mě:

V té době to už byla jen marná snaha zabránit tomu, čemu se zabránit nedalo.

(Pokračování)