V úterý 5. února jsem uveřejnil podrobný úvod k osmidílné sérii, která vychází z vybrané části práce Jaromíre Tichého na téma "Financování vysokoškolského vzdělání na principu přenesené ceny" předložené k malé obhajobě, celý úvod viz:
https://radimvalencik.pise.cz/6611-teorie-dneska-k-financovani-vs-1-87.html
Série byla věnována tomu, kde budou muset diskuse začít – australskému systému HECS. Nyní pokračuji další sérií, která je věnována mimořádně zajímavému experimentu – pokusu financovat vysoké školství ve Spojených státech prostřednictvím systému MRU (MyRichUncle, tj. "Můj bohatý strýček").
Doplním jeho text o své poznámky (odliším je výrazně červenou barvou), které považuji z hlediska lepšího pochopení toho, o co jde, za důležité.
Alternativní koncepce financování terciárního vzdělávání vycházející z principu přenesené ceny - teoretický princip MRU – 2. část
Jaromír Tichý
Spoluzakladatelé společnosti MyRichUncle, Raza Khan a Vishal Garg se setkali na Stuyvesant High School v New Yorku a společně navštěvovali univerzitu v New Yorku.[1] V červnu 1999 společnost Khan a Garg založili společnost Iempower Inc., která plánuje investorům umožnit koupi ekonomického podílu budoucího toku příjmů jednotlivce po stanovenou dobu.[2] Při rozvíjení svého podnikání zjistili, že jejich původní koncepce měla významný potenciál přechodu na trhu financování vzdělávání. Studenti, kteří mají častou a opakovanou potřebu financovat své okamžité výdaje na vzdělávání, obvykle nevlastní žádná jiná aktiva než potenciální budoucí tok peněžních příjmů, které obdrží v důsledku svého vzdělání.[3] Tyto vzdělávací aktivity by však mohly být použity k předvídání budoucích příjmů, které by pak mohly být použity k upisování studentských půjček. Tento koncept původně navrhl laureát Nobelovy ceny Milton Friedman ve svém příspěvku "Příjmy z nezávislé odborné praxe"(Income from Independent Professional Practice) jako optimální prostředek financování vzdělávání.[4] Další práce laureátů Nobelovy ceny Garyho Beckera a Jamese Tobina potvrdila koncept a jeho použitelnost ve financování vzdělávání.
K tomu ode mě:
Nelze říci, že by tyto práce "potvrdily použitelnost konceptu" ve smyslu praxe, ale mimořádně zajímavé bylo, že Milton Friedman byl spíše pravicově zaměřený liberál, Gary Becker středový liberál a James Tobin levicový až socializující liberál (autor myšlenky zdanění finančních spekulací). Všichni tři nositelé Nobelovy ceny za ekonomii a všichni tři se shodli na perspektivnosti navrhované cesty. Mimo jiné – Milton Friedman myšlenku, na které je založen MRU, považoval za tak významnou, že ji dal i do své popularizující práce "Kapitalismus a svoboda" (z roku 1962, přeložena do češtiny), útlé knížečky, kterou by si měl přečíst každý.
V květnu 2001 založili zakladatelé www.myrichuncle.com, společnost Iempower pro spotřebitele.[6] Prostřednictvím těchto webových stránek mohou investoři hradit výdaje studentů na bakalářské nebo magisterské studium výměnou za fixní procentní podíl budoucího příjmu tohoto studenta po stanovené období po ukončení studia.[7] Za účelem rozhodování o tom, jak studentům přidělit financování investorů a za jakou sazbu, společnost Iempower vytvořila vlastní datový model, který používal historické údaje, které šly až od šedesátých let, aby předpověděli budoucí příjmy a profesní vyhlídky každého studenta postavených na různých akademických a úvěrových faktorech.[8] MyRichUncle obdržel obrovské množství pozitivního ohlasu v tisku a pozornosti pro svůj inovativní a transformační podnikatelský model "Banking on Someone Else's Education" a v průběhu roku 2001 zakladatelé úspěšně získali 3 miliony USD na investice do studentů prostřednictvím programů, jako je Robertsonův vzdělávací fond.
V následujících letech se společnost MyRichUncle přestavěla a poptávka po produktech společnosti MyRichUncle pro vzdělávání vzrostla až do bodu, kdy výrazně překročila investiční kapacitu společnosti. Kolem této doby začali zakladatelé zaznamenávat, že významný počet žadatelů o investice do vzdělávání měl rovněž soukromé studentské půjčky, což v té době představovalo nejrychleji rostoucí segment spotřebitelských financí.
K tomu ode mě:
To je důležitý moment, proto jsem vyznačil tučně. Do hry vstoupily dva nové prvky:
- Popularita obyčejných půjček, která začala nafukovat bublinu v oblasti úvěrů financování vysokého školství.
- Nutnost rozšířit bázi formou vstupu dalších investorů, kterým již šlo hlavně o peníze.
Společnost MyRichUncle se rozhodla uplatnit svou stávající a vysoce relevantní upisovací platformu soukromému studentskému úvěrovému průmyslu, aby získala konkurenční výhodu prostřednictvím svých pokročilých modelů analýzy a předvídání příjmů. Dle slov Khana "chtěli financovat studenty různými druhy inovativních způsobů."[11]Vstup do podnikání se soukromými studentskými půjčkami, které bylo tradičně hlavním pilířem velkých bank a Sallie Mae, vyžadoval, aby společnost zvýšila značné množství externího kapitálu. V červenci 2004 společnost Iempower s navýšením vlastního kapitálu ve výši 4,24 milionu USD vstoupila do reverzní veřejné fúze s veřejně obchodovanou společností Pacific Technologies. Po dokončení převzetí společnost Iempower Inc. změnila název na společnost "MRU Holdings, Inc".
V únoru 2005 získala společnost MRU Holdings úvěr ve výši 165 milionů USD, kterou bylo možné rozšířit na 300 milionů USD, na financování soukromých studentských půjček od společnosti Nomura Credit and Capital Corporation, dceřiné společnosti největší investiční banky v Japonsku Nomura Holdings.[13] V květnu 2005 společnost MRU Holdings začala nabízet soukromé studentské půjčky pod značkou "MyRichUncle". V lednu 2006 získala společnost MRU Holdings úvěr ve výši 175 milionů USD od Merrill Lynch Bank USA a rovněž uzavřela PIPE (soukromé investice do veřejného kapitálu = private investment in public equity) ve výši 29 milionů USD s partnery společnosti Merrill Lynch Private Equity, společností Battery Ventures, společností Lehman Brothers a několika vedoucími pracovníky MBNA.[14] Tyto investice umožnily firmě MyRichUlcle pokračovat v rozvoji své inovativní produktové řady, aby uspokojily potřeby stále větší populace studentů hledajících půjčku. MRU bylo přesvědčeno, že studenti, kteří nemají dostatečnou úvěrovou historii nebo úvěruhodného spoludlužníka, ale s prokazatelným akademickým a příjmovým potenciálem, by měli mít nárok na financování vzdělávání a začali přehodnocovat svůj původní koncept investičního kapitálu "Iempower".
K tomu ode mě:
Tady asi začala zkáza nadějného experimentu. Místo vyzkoušení nového bylo image novosti zneužito k bublině obyčejného úvěrového financování, které je v dané oblasti ze zásadních důvodů nevhodné a které postupně vytěsnilo to, co bylo nové a mohlo mít perspektivu. Nenažranost kapitálu, nebo instinktivní reakce kapitálu na snahu prolomit narůstající ekonomickou segregaci (možnost koupit si vše za peníze)? Nebo spojení "příjemného s užitečným", tj. "špatného se zlým"?
Každopádně tady dochází k určitému přelomu v dějinách. Tady se začíná měnit dějinný trend. Doufám, že někdy bude více příležitosti se tomuto zlomovému momentu věnovat.
(Pokračování)
[1] WINDMEYER, Shane. My Rich Uncle Offers an Alternative to College Loans. [online] © 2018 The CollegeBound Network [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.collegebound.net/content/article//19097/.
[2] DONOVAN, Aaron. Personal Business; Education as an Investment. Really. [online] © 2018 The New York Times Company [cit. 2017-01-15]. Retrieved May 19, 2010. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2002/01/06/business/personal-business-education-as-an-investment-really.html.
[3] FINAID. Credit Scores. [online] Copyright © 2018 by FinAid Page, LLC. [cit. 2017-01-15]. Retrieved May 19, 2010. Dostupné z: https://www.finaid.org/loans/creditscores.phtml.
[4] FRIEDMAN, Milton and Simon, KUZNETS. Income from Independent Professional Practice. [online] NBER 1954 [cit. 2017-01-15]. ISBN: 0-87014-044-2. Dostupné z: https://www.nber.org/chapters/c2325.pdf.
[5] BECKER, S., Gary. Human Capital: A Theoretical and Empirical Analysis, with Special Reference to Education, Second Edition. [online] Copyright © National Bureau of Economic Research, 1975. [cit. 2017-01-15]. ISBN: 0-226-04109-3. Dostupné z: https://papers.nber.org/books/beck75-1.
[6] LIQUISEARCH. My Rich Uncle – History. [online] Copyright © 2018 [cit. 2018-01-15]. Dostupné z: https://www.liquisearch.com/my_rich_uncle/history.
[7] LIQUISEARCH. My Rich Uncle – History. [online] Copyright © 2018 [cit. 2018-01-15]. Dostupné z: https://www.liquisearch.com/my_rich_uncle/history.
[8] DONOVAN, Aaron. Personal Business; Education as an Investment. Really. [online] © 2018 The New York Times Company [cit. 2017-01-15]. Retrieved May 19, 2010. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2002/01/06/business/personal-business-education-as-an-investment-really.html.
[9] LIQUISEARCH. My Rich Uncle – History. [online] Copyright © 2018 [cit. 2018-01-15]. Dostupné z: https://www.liquisearch.com/my_rich_uncle/history.
[10] MARQUARDT, Katy. Student Loans Feel the Pinch. [online] Copyright 2018 © U.S. News & World Report L.P. [2017-01-15]. Feb. 28, 2008. Dostupné z: https://www.usnews.com/education/articles/2008/02/28/student-loans-feel-the-pinch.
[11] U. S. Securities and Exchange Commission. Directory Listing. [online] [2017-01-15]. 2004-07-14. Dostupné z: https://www.sec.gov/Archives/edgar/data/1145202/000114420404010011/0001144204-04-010011.txt.
[12] U. S. Securities and Exchange Commission. Directory Listing. [online] [2017-01-15]. 2004-07-14. Dostupné z: https://www.sec.gov/Archives/edgar/data/1145202/000114420404010011/0001144204-04-010011.txt.
[13] U. S. Securities and Exchange Commission. Directory Listing. [online] [2017-01-15]. 2004-07-14. Dostupné z: https://www.sec.gov/Archives/edgar/data/1145202/000114420406000716/0001144204-06-000716.txt.
[14] U. S. Securities and Exchange Commission. Directory Listing. [online] [2017-01-15]. 2004-07-14. Dostupné z: https://www.sec.gov/Archives/edgar/data/1145202/000114420406000716/0001144204-06-000716.txt.