TEORIE DNEŠKA: O interdisciplinaritě (1)/131

V rámci seriálu o dobré teorii uveřejňuji na pokračování příspěvek doyena našeho týmu doc. Vladislava Pavláta, CSc., který se na začátku tohoto roku dožil 90 let. Je věnován jednomu ze zásadních předpokladů úspěšné orientace teorie na řešení praktických problémů – INTERDISCIPLINARITĚ. V příspěvku je kromě jiného i velmi přínosná reflexe dlouholetých zkušeností autora z teoretické a pedagogické práce. Některé části příspěvku doplňuji svými poznámkami.

O interdisciplinárním přístupu ve vědě a ve vysokoškolské výuce – 1. část

Vladislav Pavlát

Anotace

Pojem "interdisciplinarita" v řadě jazyků je v humanitních vědách užíván ve smyslu "interdisciplinární výzkum".

Naproti tomu v oblasti universitního vzdělávání je většinou používáno pojmu "interdisciplinární vzdělávání." Mezi "bariéry" (překážky) omezující možnosti aplikace interdisciplinárního přístupu v oblasti vědy a výzkumu (a v dalších oblastech) mj. patří:

(a) úskalí volby orientace vědeckého výzkumu;

(b) odlišná míra interdisciplinarity v různých oborech;

(c) obtížnost kvantitativního měření stupně interdisciplinarity včetně pochybnosti o vypovídací schopnosti existujících indexů interdisciplinarity.

V druhé části stati jsou obsaženy návrhy na modernizaci vysokoškolské výuky zavedením výuky podložené aplikací interdisciplinárního přístupu a zaváděním moderní informační techniky a technologie.

Klíčová slova

Interdisciplinární přístup, interdisciplinarita, interdisciplinární výuka, terminologie vědních oborů, překážky aplikace interdisciplinárního přístupu

Úvod

Odvolávat se na nezbytnost interdisciplinárního přístupu – ať již ve vědeckém výzkumu nebo ve vzdělávacím procesu – se v posledních letech stává jakousi floskulí, kterou mnozí autoři pokládají za nutné zdůrazňovat. V literatuře je pojetí a měření interdisciplinarity stále velmi frekventovaným tématem. Překvapuje, že interdisciplinární metoda dlouho nebyla řazena mezi metody vědecké práce (Pstružina, 1999)[1]. 

Vzdávat hold interdisciplinárnímu přístupu a skutečně tento poměrně složitý přístup při vědeckém bádání prakticky uplatňovat rozhodně není jedno a totéž.

V tomto článku autor omezuje své úvahy na oblast humanitních věd, zejména oblasti ekonomických věd a dalších oborů s nimi spjatých. Přímo se nezabývá interpretací vztahů mezi řadou dalších pojmů, které souvisí s pojmem interdisciplinarity (tzv. transdisciplinarita, multidisciplinarita, aj.). 

Vzhledem k tomu, že se různé vědní obory navzájem ovlivňují – některé více (např. vliv fyziky na některé humanitní vědy) a jiné méně, není na škodu ve vhodných případech hledat případy vzájemného ovlivňování tam, kde to může přispět k hlubšímu chápání interdisciplinárního přístupu a možností jeho aplikace jak ve vědeckém bádání, tak ve vzdělávacím procesu.  

Z praktických důvodů je tento článek rozdělen na dvě části: v první části výkladu je pojednáno o interdisciplinárním přístupu ve vědecké práci (s odkazy na použitou vybranou literaturu); v druhé části výkladu je pojednáno o možnostech využití této metody v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

1. K dnešnímu pojetí interdisciplinárního přístupu ve vědě

V současné době je interdisciplinární přístup pokládán za jednu z velmi užitečných metod vědecké práce. V následujícím textu je pojednáno o tom, jak je tato metoda definována, v čem spočívá její užitečnost a na jaké překážky naráží její aplikace v humanitních vědách.

1.1 Výchozí poznámky

Princip vymezení předmětu zkoumání náleží mezi významné zásady nejen ve vědecké práci, ale i při její popularizaci. Při četbě některých volnějších úvah v popularizačních článcích, týkajících se různých oblastí vědy z pera různých autorů v denním tisku a mnoha odborných časopisech, se někdy zdá, že ten či onen autor vlastně ani dobře neví, o čem píše, nevymezí-li správně předmět svého zkoumání.

Začíná-li vymezení předmětu zkoumání hledáním vhodné definice daného jevu nebo procesu, je to určitě zcela legitimní. Avšak i zde lze snadno narazit na různé překážky, neboť dané skutečnosti, které mají být zkoumány, často mívají velmi složitou povahu, komplikovanou vnitřní strukturu, a je nutné je zkoumat z různých hledisek. Kromě toho bývají zkoumány za různým účelem, takže každou definici je užitečné prozkoumat také z hlediska jejího účelu a tím se uchránit před přejímáním definic omezeného významu (např. definic, zformulovaných i jen pro určitou stať, aby autor zdůraznil svůj názor, lišící se od názorů jiných autorů).

Situaci komplikuje dále i to, že např. jeden a týž jev nebo proces lze definovat na různém stupni obecnosti, k čemuž obvykle směřují tzv. slovníkové definice. Určitým paradoxem se zdá být i to, že čím je určitá definice obecnější, tím méně je vhodná pro pochopení zvláštních případů; obdobně z abstraktní definice někdy bývá obtížné pochopit, na jaké konkrétní jevy a procesy se vztahuje. Výše uvedené skutečnosti se mohou na první pohled zdát i banální, avšak nerespektováním uznávaných zásad vědeckého bádání se daný badatel může zbytečně vystavit kritice (zejména v případech, dotkne-li se vědomě nebo nevědomky nějakého "opevněného zájmu"). Dějiny moderní vědy – od Galilea, Koperníka až po Einsteina a další vědce – jsou toho názorným dokladem.

Příklady soudobých "slovníkových" (encyklopedických) definic slova "interdisciplinarita", které jsou v této stati uvedeny zejména z ilustračních důvodů, nasvědčují tomu, že ani vědecky fundované moderní slovníky encyklopedického charakteru (zejména tehdy, nejsou-li periodicky aktualizovány a revidovány), mohou nechtěně přispět k dnes tak častému (ale bohužel mnohdy i záměrnému) matení pojmů.        

Etymologicky pojem "interdisciplinarita" nepatří mezi nesrozumitelné pojmy, avšak dále uvedené příklady svědčí o tom, že jeho obsah může být vymezován různým způsobem. Od toho pak se odvíjí jeho dnešní odlišná pojetí i jeho výklad (nezřídka i nad běžný rámec). Pokud nesledujeme historický vývoj pojetí interdisciplinárního přístupu jako nástroje bádání, je ošidné porovnávat definice pojmu interdisciplinarity pocházející z různých dob. Zde je na místě připomenout, že se jednotlivé obory humanitních věd obvykle nerozvíjejí toutéž rychlostí. Tato skutečnost se může promítat do oblasti vědecké terminologie různých oborů.  Existují případy, kdy se některé obory zmocňují terminologie jiných, příbuzných oborů, a vykládají si běžné termíny "po svém". Takto může vznikat neuvěřitelné matení pojmů.

1.2. Definice a vztah mezi pojmy "interdisciplinární přístup" a "interdisciplinarita"

Z téměř nekonečného dnešního portfolia slovníkových definic ocitujme nejprve definici pojmu "interdisciplinární přístup" v podání Atlasu filosofie vědy:

"Interdisciplinární přístup je v metodologické literatuře tradován jako něco, co je mezi dvěma disciplínami a co nepokrývá žádná z nich. Ono nepokrytí je pociťováno jako potřeba, neboť v tomto prostoru se vyskytují anomálie, nebo problémy, které je nutné objasnit má-li být dosaženo postupu v poznání. Na této ploše vzniká nová disciplína, nebo věda. Klasickým příkladem může být biofyzika, biochemie, ale také např. ekonomická statistika, nebo ekonometrie." (nb.vse.cz/kfil/win/atlas1/interdis.htm) Podobné definice lze nalézt i v mnoha zahraničních encyklopediích. [2]

K tomu moje poznámka (RV): Podle mého názoru je použití obratu "mezi dvěma disciplínami” použité v definici trochu zavádějící. Zejména ve společenských vědách a zejména při orientaci na vyústění v praxi je nutné využít více disciplín a více přechodů mezi nimi. Některé problémy jsou "mezi” třemi i více disciplínami. Konkrétně vyvstávají jako definovaný problém z pohledu mikroekonomie, teorie kooperativních her, sociologie, a to aniž by je bylo možné redukovat jen na "dvoudisciplínový” pohled. Interdisciplinární je prostě dle mého názoru vhodné chápat jako propojení více disciplín k řešení určitého problému.

Samotné slovo "interdisciplinarita" (jako substantivum) v některých jazycích bývá ztotožňováno s interdisciplinárním výzkumem.  (Wikidata, 2018)[3]. 

V mnoha jazycích slovo "interdisciplinarita" neexistuje nebo běžně se tohoto výrazu nepoužívá. V citované příručce Wikidata např. ani není uveden jeho český nebo slovenský ekvivalent.

Mnohem běžněji je zmiňováno adjektivum "interdisciplinární" v mnoha slovnících a příručkách v různých významových spojeních (např. ve známém  americkém slovníku Merriam Webster, 2018)[4]. 

V angličtině je pojem "interdisciplinarita" chápán jako "kombinace dvou nebo více akademických disciplin v jedné činnosti"  ("combination of two or more academic disciplines into one aktivity", tj. do jedné činnosti, např. do jednoho  výzkumného projektu), tedy tento výraz znamená mezioborový (interdisciplinární) výzkum (interdisciplinary research). V oblasti universitního vzdělávání jsou v Anglii (i mnoha jiných zemích včetně ČR) pro řešení výzkumných projektů běžně sestavovány tzv. mezioborové týmy.

V německém jazyce se pojmu "interdisciplinarita" (jako substantiva) běžně používá ("Kompositwissenschaft  aus zwei oder  mehreren wissenschatlichen Teilgebieten", resp. jako "interdisziplinaere Forschung", Wikidata,2018)[5].

Ve většině evropských jazyků je výraz "interdisciplinarita" (podstatné jméno) i výraz "interdisciplinární" (přídavné jméno) znám a je používán. Platí to pro románské jazyky (francouzština, italština, španělština, portugalština, rumunština), pro germánské jazyky (němčina, vlámština, dánština, švédština, norština) i pro řadu slovanských jazyků (čeština, ruština, polština, bulharština). 

Tabulka 1.

Pramen: jazykové příručky

V některých jazycích (avšak nikoliv ve všech výše uvedených) je podstatné jméno "interdisciplinarita" chápáno jako ekvivalent výrazu "interdisciplinární výzkum" (tj. jako vlastnost badatelské činnosti).  Naproti tomu  "interdisciplinárním," nemusí být jen výzkum, ale i jiné činnosti, např. vzdělávání, diskuse apod. Toto rozlišení je důležité při volbě předmětu zkoumání.  

Závěrem lze konstatovat, že pojem "interdisciplinarita" v řadě jazyků je v humanitních vědách obvykle používán ve smyslu "interdisciplinární výzkum". Naproti tomu v oblasti universitního vzdělávání je většinou používáno pojmu "interdisciplinární vzdělávání."

O vymezení obsahu pojmu "interdisciplinarita” jsou v literatuře vedeny dlouholeté diskuse (viz dále).

(Pokračování)