TEORIE DNEŠKA: Jak chápat kapitalismus? VII/130

Míša Kroh na svém blogu otevřel 5. března nesmírně zajímavé téma: Co je to kapitalismus?

Viz: https://michaelkroh.pise.cz/25-tajemstvi-kapitalu-ii-1-co-je-kapitalismus.html

A otevřel tím i diskusi, která na stránkách jeho blogu začala velmi nadějně. Pokusím se některé příspěvky do diskuse zpracovat a uveřejnit případně i se svými poznámkami. Včera jsem uveřejnil příspěvek K. Mayera, který vtipně reagoval na jeden důležitý aspekt problematiky. S tím, co uveřejnil několik dnů před tím, mám trochu větší problém, takže se k tomu vyjádřím. Nejdříve komentář. K. Mayera:

Karel Mayer:

Docent Valenčík podrobil článek Michaela Kroha "Co je to kapitalismus?" velmi detailnímu rozboru. V 5. části svého komentáře pak v podstatě představil jakési základní téze k odstranění současných nedostatků kapitalismu/"kapitalismu" v osmi bodech. K jejich okomentování využiji širší prostor svého blogu někdy později.

Nyní pouze jen zásadní poznámka obecného charakteru.

Zřejmě dominantním blokátorem všech navrhovaných změn je jakési blíže nespecifikované "jádro globální moci" v současné době degenerující.

Eliminovat toto jádro nebo ho nějakým způsobem transformovat na negenerativní trajektorii bude zřejmě velmi obtížné. Svou moc jistě neodevzdá dobrovolně, a proto střet mocenských sil naplní znaky revoluce (?). Výsledkem této revoluce pak bude "společnost odvětví produktivních služeb".

Vždy v minulosti měla každá revoluce svého nositele, hegemona a byla to ta vedoucí, ovládající třída. Feudalismus feudály, kteří nahradili otrokáře, kapitalismus kapitalisty (buržoazii), kteří nahradili feudály. Jen, neznámo proč, socialistická/komunistická revoluce měla mít své nositele ve vykořisťované vrstvě – tedy v proletariátu. Vše nasvědčuje tomu, že než se proletariát ujme vlády, zmizí. Takže otázkou zůstává, kdo tedy bude nositelem "revoluce odvětví produktivních služeb".

K tomu ode mne (odlišuji svůj text fialovou barvou):

Jsem velmi rád, že K. Mayer napsal to, co napsal. Ukázal totiž, v čem je podstata nedorozumění. Ve zcela odlišném chápání toho, jakým způsobem změny proběhnou a v čem se K. Marx dopustil nakažlivého omylu, když se v důsledku intelektuální netrpělivosti zpronevěřil svému vlastnímu:

"Na jistém stupni svého vývoje se materiální výrobní síly společnosti dostávají do rozporu s existujícími výrobními vztahy nebo — což je jen právní výraz toho — s vlastnickými vztahy, uvnitř nichž se dosud pohybovaly. Z forem vývoje výrobních sil se tyto vztahy proměňují v jejich pouta. Nastává pak epocha sociální revoluce. Se změnou ekonomické základny dochází pomaleji nebo rychleji k převratu celé ohromné nadstavby. Při zkoumání takových převratů musíme vždy rozlišovat mezi materiálním převratem v ekonomických výrobních podmínkách, který se dá přírodovědecky přesně zjistit, a mezi právními, politickými, náboženskými, uměleckými nebo filosofickými, zkrátka ideologickými formami, v nichž si lidé tento konflikt uvědomují a vybojovávají ho."

Jak probíhala průmyslová revoluce? Rozhodně ne jako dobytí Zimního paláce. To, že nakonec někdo někoho "nahradil" přece velmi málo souviselo s konflikty doby a tím, jak byly probojovávány. Průmyslovou revoluci dělali:

- Inovátoři, kteří zdokonalovali prvky řemeslné, později manufakturní či tovární výroby.

- Kapitalističtí organizátoři, kteří se snažili využít výsledky technického pokroku ve výrobě.

- Obchodníci, kteří umožnili prohloubit dělbu práce a dosáhnout vyšší specializace.

- Finanční spekulanti, kteří proces podpořili vyšší pohyblivostí kapitálu.

- Osvícenci, kteří obnažili retardační prvky společnosti v oblasti lidského vědomí a poznání (předsudky apod.), v oblasti institucí a společenských vztahů, kteří vtáhli do hry vědu jako významnou podporu společenských změn.

- Historické osobnosti (v dnešní terminologii politikové), kteří pod vlivem osvícenců a s oporou těch, na které retardační prvky, snaha přeživšího se bránit změnám, nejvíce dopadaly, částečně shora a částečně v boji ve spojenectví se silami zdola, po dobré i po zlém nezbytné změny prosazovali.

- Masy, na které to, co se přežilo, dopadalo nejvíce, masy – a to přesně úměrně tomu, jak si samy dokázaly osvojit poznání toho, o co jde, a jak si samy dokázaly vytvořit svou reprezentaci schopnou je vést.

K. Mayer – a není sám – stále žije v představě, že jde o "proletářskou revoluci", která změní způsob vlastnictví. Pokud hledá subjekt takové změny, nenajde ho. A to při vší úctě k nedávno zesnulému J. Hellerovi ani v "kognitariátu" (který je a bude ze své podstaty směsicí osobností i intelektuálně prodejných děvek).

Chceme-li pochopit, jak budou změny probíhat, musíme se poučit zejména z průběhu průmyslové revoluce a střetů, které se odehrávaly v oblasti ideové a mocenské nadstavby, které se promítaly do vědy a kultury, do pojetí pravdy apod.

Jen malá a dílčí poznámka na závěr. K "degenerujícímu jádro současné globální moci". Prý jej "blíže nespecifikuji". Tak třeba toto:

"Připomenu, jak jsem popsal již před delší dobou vznik, fungování, vývoj a proces degenerace současné globální moci:

https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

(Je to sice rok a půl roku staré, ale myslím, že empiricky se stále více potvrzuje, že právě takto současná globální moc funguje, tj, že teoretický model, který ji popisuje, splňuje kritéria explanace a predikce – to jen proto, aby bylo zřejmé, že se jedná skutečně o poctivou vědu, která využívá modely k identifikování reálných procesů.)

Motivy, které jádro současné globální moci vedou k vyhrocování situace a vyvolání globálního konfliktu za každou cenu:

1. Určitou roli hraje iluze části těch, kteří působí v jádru současné globální moci, že se velký konflikt, který chtějí vyvolat, podaří udržet v určitých mezích, byť může dojít ke zničení velké části (i velké většiny) lidstva včetně infrastruktury.

2. Někteří z těch, kteří v jádru globální moci působí, se domnívají, že je to jediná cesta, jak "vyřešit" problémy, ke kterým vede současný setrvačný vývoj; ti považují "redukci stavů" (lidí) dokonce za pozitivum.

3. Jádro současné globální moci ztrácí svůj vliv v administrativách USA i dalších zemí, do kterých prorostlo, ztrácí schopnost prestižně prosazovat politiku dvojího metru, proto je nuceno překrývat jednu lež ještě větší lží, jeden konflikt ještě větším konfliktem, zametat stopy i za cenu rizika zničení civilizace.

4. V neposlední řadě vstupuje do hry i stařecká zapšklost přerůstajicí v zoufalství nešťastně prožitého života a blízkosti smrti. Jádro současné globální moci přestárlo více než brežněvovské politbyro. Eliminováním všech reformních tendencí a jejich nositelů vytvořilo kolem sebe a kolem svých odnoží mnohovrstevnatou slupku poslušných karierních idiotů, kteří nemají žádné zábrany. Tím se ovšem jádro současné globální moci odsoudilo k tomu, aby kolem sebe rozsévalo zlo současně s idiocií a jako takové se prostřednictvím svých slouhů a poskoků stále více zviditelňovalo.

Poznámka na závěr:

Jádro současné globální moci má stále ještě velkou moc. I když je v krizi, i když se rozpadá, i když degeneruje. A nachází své poslušné poskoky. Mechanismus jejich vtahování do hry funguje takto:

a) Podá se jim zjenodušený výklad problému, kde je na jedné straně ušlechtilá myšlenka, na druhé straně zlý nepřítel.

b) Když začnou v hlavách takto získaných osob hlodat určité pochybnosti, podpoří se lež autoritou s pozic nejvyšších.

c) Počítá se s tím, že podvědomě zafunguje tento mechanismus – buď nám "shora" říkají pravdu a pak sloužím správné věci, nebo mají "shora" možnost tak bezostyšně lhát, že je lépe se takové moci přizpůsobit. – Za zanícenými, rádoby morálními, rádoby vzdornými a vzdorujícími (u nás Zemanovi, Babišovi, Okamurovi a dalším "nacistům"), postoji je tak obyčejná podělanost před zlem, které si dovoluje lhát a zabíjet v míře, která přesahuje představivost nezkušeného člověka."
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/6144-vize-311-jadro-globalni-moci-se-zviditelnuje-2.html

A návazně toto hodně důležité, pár dnů staré:

"Babiš - Trump? Posílení středounijního prostoru"

https://radimvalencik.pise.cz/6683-babis-trump-posileni-stredounijniho-prostoru.html

Co s tím? Tady mě napadá Marxova myšlenka, kterou si dovolím parafrázovat: "Vstupenku na revoluční představení dávají třídám ovládaným třídy vládnoucí tím, že uvnitř tříd vládnoucích dojde ke konfliktu." Jak už jsem uvedl, s těmi třídami dnes je to patrně složitější, ale to, že změny vždy začínají konfliktem uvnitř stávajících držitelů moci, platí. Důležitá je připravenost, tedy to, abychom měli tu "vstupenku", která není ničím jiným než pochopením toho, o co jde.

(Pokračování tohoto tématu, jakmile bude vhodná příležitost)