TEORIE DNEŠKA: Mezigenerační tvůrčí týmy/97

V současné době mám v rámci jednoho výzkumného projektu možnost navštívit řadu firem na Karlovarsku a Mostecku. Měl jsem řadu zajímavých rozhovorů se zajímavými lidmi. V následujících několika odstavcích jsem se pokusil o vyhodnocení některých zkušeností. Uveřejňuji v rámci seriálu o TERORII DNEŠKA a uvítám připomínky. Jde mně o co nejreprezentativnější pohled. Výsledky budou využity při koncipování inovační strategie pro naši zemi. Pokud někoho z vás něco napadne, piště přímo své postřehy či kritické poznámky přímo jako komentář k tomuto příspěvku.

Při jednáních ze zástupci firem, v nichž působí tvůrčí mezigenerační týmy, i s členy těchto týmů, se z hlediska společenských, resp. ekonomických podmínek, ukázaly jako velmi podstatné tři následující okruhy:

1. Kvalita koncových forem vzdělání – učňovského, středního odborného a zejména vysokoškolského, kde je současná situace hodnocena jako kritická.

Současný stav:

Kritický nedostatek kvalitních absolventů (či vůbec absolventů) učňovského a středního odborného školství. Pokračující snižování úrovně vysokoškoláků. U některých vysokých škol přestal vysokoškolský diplom plnit i signalizační funkci vzdělání. Absolventi nejsou připraveni na týmovou práci, zůstávají mimo přirozené kolektivy, které se ve firmách vytvořily, mají velké potíže se zapojením do týmové práce, odcházejí z firem, nechtějí převzít práce, které předpokládají řízení lidí, mají nízkou odbornou úroveň, chybí nejen předpoklady tvůrčích výkonů, ale i samostatné práce.

2. Dlouhodobé motivace nositelů tvůrčích týmových aktivit k tomu, aby měli zájem na prodloužení doby produktivního uplatnění a mezigeneračním přenosu zkušeností.

Současný stav:

Existuje neochota některých starších lidí uvolnit místo mladším, případně jim předat zkušenostní know-how (s cílem udělat se nepostradatelným při výkonu některých činností, které mají pro firmu nezastupitelný význam). Současně je poměrně velký počet osob vyššího věku, které jsou nositeli významných a pro firmu důležitých týmových aktivit, ale nemají zájem pokračovat v produktivní činnosti (dávají přednost svým zálibám). Nejsou k tomu dostatečně motivováni finančně. Penzijní systém není nastaven tak, aby dostatečně motivoval člověka k dobrovolnému prodloužení jeho aktivit a současně mu umožňoval postupné rozvolňování jeho pracovní angažovanosti v tvůrčích týmech doplněné např. zvýšenou lázeňskou péči, běžnými pečovatelskými či obstaravatelskými službami šetřícími čas apod.

3. Podpora exportních aktivit firem tak, aby mohly dodávat přímo koncovému uživateli:

Současný stav:

Kromě toho, že v některých regionech, z nichž jsme získávali poznatky, je velké množství dceřiných firem, které mají hlavní firmu v zahraničí, i domácí firmy vyrábějící vysoce kvalitní výrobky jsou odkázány na exporty zahraničním partnerům, kteří nejsou finálními uživateli. Postupně se tento problém řeší, významnou roli při tom hrají různé okresní, krajské i celostátní instituce podporující inovace a export. Významnou roli má rovněž výměna zkušeností v regionech. Důležitá je aktivní účast firem na zahraničních veletrzích a s tím související schopnost prosadit se. Bez perspektivy sebevědomě se prosadit v globální ekonomice jsou možností tvůrčích týmů omezeny a omezen je i jejich vznik a rozvoj, jejich inovační potenciál se nedostává na dostatečnou úroveň a neposkytují dostatečný prostor k tomu, aby využívaly možností mezigenerační spolupráce a vytvářely motivující prostředí pro všechny zúčastněné.

Všechny tři výše uvedené problémy, které jsme prostřednictvím kontaktů vytipovali jako nosné, spolu navzájem souvisejí. V navazující komunikaci jsme se snažili identifikovat náměty na řešení a současně sami určité náměty dávali a vyhodnocovali reakci na ně. Zde jsou některé poznatky, které jsme získali touto formou:

- Problém obratu ve vývoji vysokého školství z hlediska připravenosti a uplatnitelnosti absolventů vysokých škol je naprosto zásadní a neodkladný; pokud má mít ČR nějakou inovační strategii, musí být její součástí pojmenování tohoto problému a návrh na jeho řešení.

- Podobné je tomu, i pokud jde o učňovské a střední odborné školství, zde je však možné udělat významné kroky i na úrovni regiónů.

- Jedním z kroků by mělo být financování vysokých škol podle kvality jejich absolventů, tak jak se projevuje právě v oblasti jejich uplatnitelnosti v tvůrčích týmech, tato vazba musí být jasná a čitelná.

- Lze uvažovat dva návrhy – radikálnější řešení navrhované Zákonem o změně financování na vysokých školách z roku 2002 (vysoké školy jsou částečně "dofinancovány" úhradou závazku, který v regulované podobě vzniká každým rokem studia a který je jako neúročený splácený procentuálním odvodem z příjmu absolventa), nebo umírněná alternativa založená na porovnání matriky studentů, resp. absolventů s evidencí jejích příjmů prostřednictvím plateb do systémů sociálního pojištění, na základě toho pak výrazné bonusy pro studijní programy na konkrétních vysokých školách s dobrou uplatnitelností absolventů, na druhé straně výrazná redukce kapitačních plateb v případě těch studijních programů na těch vysokých školách, které mají výrazné problémy s uplatnitelností jejich absolventů.[1]

- Opatření, která by vedla ke zvýšení motivací zaměřených na prodloužení období dobrovolného produktivního uplatnění člověka s možností využít získávané finanční prostředky k postupnému rozvolňování výdělečných aktivit a zvýšené míře využívání služeb umožňujících úspory času ve vyšším věku, jsou vítána, pozitivně by ovlivnila i strategické uvažování firem, ve kterých tvůrčí týmy působí.

- Existuje i opačná závislost – čím více se jako základ inovačního potenciálu země budou rozšiřovat (ve smyslu intenzity pokrytí) a prohlubovat (ve smyslu vytváření vícegeneračních vazeb a zvýšení podílu tvůrčích výkonů) mezigenerační tvůrčí týmy, tím větší bude prostor pro prodloužení doby produktivního uplatnění člověka v této oblasti a tím větší ekonomické efekty tím budou vznikat.

- Vývoj tvůrčích týmů v regionech je velmi citlivý na politiku státu z hlediska všech aktivit, které vyúsťují do oblasti proexportní politiky, a to jak v pozitivním, tak i negativním smyslu.[2]