Radimvalencik | TEORIE DNEŠKA: Ještě k financování VŠ/98

Na téma financování vysokých škol uveřejňuji příspěvek Maxima Druhého s mými poznámkami:

Maxim Druhý:

Celá konstrukce se mi (mimo jiné) zdá dosti problematická právě s ohledem na zamýšlený motivační efekt.

Jak už jsem uvedl někdy v loňském roce v diskusi s diskutujícím "Honzou", celou věc nelze posuzovat jen na případu jednoho absolventa a říci si, že je výhodnější peníze od něj dostat dříve.

Po určité době provozu systému se totiž finanční toky od absolventů ustálí a pak by nás mělo zajímat, kolik peněz celkově za nějaké období (např.ročně) škola z tohoto zdroje dostane.

Pro školu bude přece důležitý právě celkový příjem z plateb od absolventů než to, z čeho se skládá - zda z větších jednotlivých částek od menšího počtu absolventů (v případě vyšších příjmů) nebo z meších částek od většího počtu absolventů (v případě menších příjmů absolventů).

Jelikož mi diskutující "Honza" na to uspokojivě neodpověděl, zkusím to ilustrovat na příkladu pro případ, že by moje námitka nebyla pochopena.

Dejme tomu, že máme dvě vysoké školy - školu A a školu B. Každou školu ročně opustí jeden absolvent a na jeho místo přijde nový student. Absolventovi při ukončení studia vznikne závazek 10 peněžních jednotek. Absolventi A budou mít tak velký příjem, že závazek splatí za rok. Absolventi B budou mít příjem poloviční a budou tedy splácet dva roky.

Jak to bude s příjmem škol od absolventů ?

Škola A získá v prvním roce 10 jednotek (splatil první absolvent), ve druhém roce 10 jednotek (splatil druhý absolvent), atd, i každý další rok získá 10 jednotek.

Škola B získá v prvním roce 5 jednotek (první splátka prvního absolventa), ve druhém roce už také 10 jednotek (poslední splátka prvního absolventa + první splátka druhého absolventa), atd. I škola B získá počínaje druhým rokem každý další rok 10 jednotek, vždy od dvou absolventů (poslední splátka prvního a první splátka dalšího absolventa).

Jak tedy vidíme, v uvedeném příkladu počínaje druhým rokem dostávají obě školy od absolventů shodně 10 jednotek a to bez ohledu na výši jejich příjmů.

Uvedená čísla jsou samozřejmě nereálná, slouží pouze pro demonstraci. Nicméně je z toho vidět, že po určité době náběhu dojde k ustálení finančních toků a na příjmu absolventů přestane záležet. "Efekt náběhu" by se dal zachovat ročním navyšováním částky, kterou by museli absolventi splácet.

Pokud bychom se chtěli více přiblížit realitě, museli bychom již počítat s nějakými reálnými čísly. Jak by to dopadlo nevím, ale příklad ilustruje, že motivační efekt se po určité době náběhu systému může reálně vytratit.

Takže mám k tomu dotaz - máte nějaké propočty, které by motivační efekt dokládaly výpočty s reálnými nebo předpokládanými parametry ?

K tomu:

Propočty nesedí z několika důvodů:

1. U absolventů s kvalitnějším vzděláním je předpoklad, že jejich příjem každý rok poroste rychleji, a to po dobu cca 10 let, než závazek splatí. Absolventi s méně kvalitním vzděláním budou splácet dále, až 15 i více let. V reálné hodnotě dostane škola poskytující méně kvalitní vzdělání citelně méně.

Příklad:

Stačí porovnat tyto dvě řady splácení s nominálního hodnotou 20.

Dobrá univerzita: 2, 4, 6, 8, 10

Špatná univerzita: 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1,

(modelově)

Po kolika létech se příjmy univerzit vyrovnají?

2. Mnohem důležitější je, že existence jednotného evidenčního systému umožní v různých statistických průřezech každému uživateli (včetně toho, kdo se rozhoduje vysokou školu studovat) vidět, jak si ta či ona vysoká škola, resp. její fakulta či studijní program vede. Tyto informace jsou vlastně to nejdůležitější.

3. V neposlední řadě systém počítá s určitou postupnou deregulací. Vysoká škola, jejíž absolventi se dobře uplatňují, si bude moci dovolit zvyšovat výši závazku, aniž by přicházela o klienty. To je onen "Efekt náběhu" by se dal zachovat ročním navyšováním částky, kterou by museli absolventi splácet." o kterém Maxim Druhý hovoří. Ale nebylo by to centrálně, resp. centrálně by se zvyšovala jen maximální hranice. Část vysokých škol by musela udržovat stanovený závazek na nízké úrovni, aby měla klienty. Zkrátka začne působit konkurenční prostředí, které vyvine tlak na kvalitu studia a na inovace zvyšující tuto kvalitu. Podle mě se univerzity začnou mnohem více věnovat tvorbě absolventských sítí, ale to už by bylo další téma.

Při této příležitosti ještě k mnohosvětovosti, viz:

radimvalencik.pise.cz/...

"Matematický Vesmír" od Tegmarka jsem si koupil, Vynikající! Dík za tip. Jsem asi ve dvou třetinách a vychutnávám si ho. Kromě jiného je to zajímavé i tím, že jsem se dozvěděl, že ani současná špičková fyzika není uchráněna před některými neduhy hodnocení teoretických výkonů, o nichž jsem si myslel, že jimi trpí jen společenské vědy. Dále pak velmi inspirující, pokud jde o smysl použití matematiky (či grafického vyjádření spojeného s matematickým modelem) při analýze reality, platí to i pro tu společenskou, kterou se zabývám. I jednoduchý model může vyvrátit některé chybné představy.