TEORIE DNEŠKA: K financování VŠ-7/93

V úterý 5. února jsem uveřejnil podrobný úvod k sérii, která vychází z vybrané části práce Jaromíre Tichého na téma "Financování vysokoškolského vzdělání na principu přenesené ceny" předložené k malé obhajobě, celý úvod viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6611-teorie-dneska-k-financovani-vs-1-87.html

Části, která je věnována tomu, kde budou muset diskuse začít – australskému systému HECS. Doplním jeho text o své poznámky (odliším je výrazně červenou barvou), které považuji z hlediska lepšího pochopení toho, o co jde, za důležité.

Výkonnostně podmíněné financování pro univerzity

Od 1. ledna 2018 bude 7,5 % financování univerzitních CGS klastrů, které vytvoří celkový fond kolem 500 milionů AUD, podmíněno splněním výkonnostních požadavků univerzity.

To nabízí vládě značné možnosti, jak povzbudit univerzity, aby se účastnily nejen činností, jako je transparentnost a odpovědnost projektu výuky a výzkumu, ale také zlepšit kvalitu vzdělání, které poskytují. Vláda bude pracovat se sektorem v roce 2017 s cílem vyvinout závěrečný mechanismus hodnocení a distribuce výkonnosti.

V roce 2018 budou vysoké školy povinny podílet se na reformě vstupních (přijímacích) informací a iniciativách týkajících se transparentnosti nákladů výuky a výzkumu. Zajistit, aby potenciální studenti měli snadný přístup k průhledným informacím o požadavcích na vstup do vysokých škol, je zásadní pro zajištění toho, aby mohli informovaně rozhodovat o svém vysokoškolském vzdělání.

Od roku 2019 bude financování dodatečně propojeno s metrickými ukazateli výkonnosti institucí podle vzorce vytvořeného po konzultaci se sektorem v letech 2017-18. Veškeré nevyužité prostředky budou přerozděleny mezi zbývajícími příjemci, což znamená, že financování sektoru nebude sníženo.

Velmi poučná pasáž. Ukazuje největší nedostatek australského systému. Totiž to, že nedostatečně motivuje vysoké školy k zájmu o co nejlepší uplatnění absolventů ve středně dobém časovém horizontu.

Mimo jiné – to je moment, který se v diskusích o australském systému nejvíce upozaďuje. Australský způsob se často chápe jen jako nástroj, který otevírá chudším studentům cestu ke kvalitnímu studiu.

To je chybné chápání toho, o co jde především. Od "zpětného financování", resp. financování formou přenesené ceny by se mělo očekávat zejména to, aby vysoká škola byla přímo, účinně a finančně zainteresována na co nejlepším uplatnění svých absolventů ve středně dobém časovém horizontu. K tomu, aby vytvářela absolventské sítě a zásadním způsobem inovovala svůj finální produkt – absolventskou síť, prostřednictvím které se uplatňují noví absolventi v rámci tvůrčí týmové práce.

Místo toho se v australském systému hledají nástroje měření kvality vzdělání...

Zvýšení transparentnosti a odpovědnosti vysokých škol

Sektor vysokoškolského vzdělávání by měl být zodpovědnější - a otevřenější ke kontrole - způsobu, jakým vynakládá finanční prostředky daňových poplatníků. Zachování systému, který poskytuje široký a neomezený přístup k vysokoškolskému vzdělávání, vyžaduje větší průhlednost, aby se ukázalo, že instituce činí správná rozhodnutí o tom, kdo bude přijat a k jakému studiu.

Po zavedení reformy se zvýší odpovědnost poskytovatelů vysokoškolského vzdělávání za informace, které zveřejňují o svých přijímacích postupech:

-                přijmout společný jazyk o přijímacích postupech a zveřejní konzistentní informace,

-                rozšířit dostupnost informací potenciálním studentům, a

-                zlepšit srovnatelnost přijímání a vstupních informací mezi poskytovateli.

V roce 2015 Grattanův institut odhadl, že vysoké školy vydělávají (prostřednictvím dotací od vlády a poplatků od domácích a zahraničních studentů) až o 3,2 miliardy AUD více ze studentů, než utratí za výuku.^[1]

Během roku 2017 bude ministerstvo školství a odborné přípravy pracovat s referenční skupinou Univerzit Austrálie, jejímž úkolem bude stanovit roční sběr dat o nákladech na další 3 roky, které budou zahájeny v roce 2018.

Po zřízení tohoto bude také ministerstvo školství a odborné přípravy pracovat s referenční skupinou, aby určila způsob zveřejnění výsledků na webových stránkách QILT (Quality Indicators for Learning and Teaching - ukazatelé kvality učení a výuky). Zveřejnění těchto údajů umožní zúčastněným stranám, aby přímo porovnaly měřítka QILT o kvalitě výuky. To umožní institucím srovnávat způsoby, které nejsou podporovány současnými opatřeními v oblasti finančního výkaznictví, a povedou ke zlepšení v celém odvětví. To podpoří lépe informovaná politická rozhodnutí a poskytne studentům lepší představu o tom, jak jsou jejich výdaje vynakládány.

Studenti a daňoví poplatníci si také zaslouží získat jistotu, že univerzity jsou zodpovědné za úspěch svých studentů a za efektivitu jejich správy. Studenti s nízkým stupněm socioekonomického stavu (SES - socio-economic status) potřebují více podpory k tomu, aby zůstali v kurzu a uspěli ve studiu.

Současný systém postrádá průhlednost a často znemožňuje potenciálním studentům, aby posoudili, co potřebují k tomu, aby vyhověli vstupním požadavkům, aby zjistili, jak jednotliví poskytovatelé vykazují klíčové ukazatele výkonnosti (např. hodnocení zkušeností studentů s jejich vysokoškolským vzděláním) a porozuměli, jak absolventi jednotlivých kurzů a institucí jsou přijímáni zaměstnavateli.

Vláda se snaží identifikovat trendy a faktory, které vedou k dokončení a "odpadnutí = úbytku (nedokončení studia)” a aby identifikovala strategie, kterými mohou instituce usilovat o podporu studentů úspěchu a ukončení studia ve vysokoškolském vzdělávání. Každý rok více než 300 000 studentů, absolventů a zaměstnavatelů dokončí průzkumy, které poskytují cenné informace o svých zkušenostech na australských vysokých školách. Budoucí studenti pak mohou porovnat tyto informace podle studijních oblastí nebo podle institucí pomocí webové stránky QILT.[2]

V letech 2016-17 vláda poskytla společnosti QILT 35,5 milionů AUD na čtyři roky do roku 2019-20. Vláda dále investuje do iniciativ, které mají zajistit, že studenti budou mít uživatelsky přívětivé a snadno přístupné informace, které jim pomohou při správné volbě. Zahrnuje to 8,1 milionů AUD na opatření ke zlepšení transparentnosti pro studenty, včetně údajů o skutečných příjmech absolventů a pravděpodobnosti, že studenti dokončí svůj kurz (studium).

V roce 2017 ministerstvo školství a odborného výcviku spolupracuje s Australským daňovým úřadem (ATO), aby vytvořilo údaje o příjmech absolventů, které by informovaly studenty o potenciálních příjmech. Data by měla být publikována na začátku roku 2018 na webových stránkách QILT.

Další ilustrace nedotaženosti australského systému. Nikdo nezná či neměl by znát lépe skutečné požadavky na profil absolventů v jednotlivých oborech, než vysoké školy samotné. Nikdo za ně nerozhodne to, jak připravit absolventy, aby se co nejlépe uplatnili. To by mělo být know-how univerzit.

Dnes dokážeme týdně inovovat mobily, ale studenty produkujeme stále stejné či spíše stále horší a horší. Svědčí to o hluboké krizi vysokého školství jako takového. A to i pokud jde o australský systém, který udělal jen malý krůček ke skutečným změnám. Ovšem i tak je jeho analýza velmi přínosná.

Historickou obdobu tohoto stavu máme: Na počátku průmyslové revoluce se cechy (sdružující technologický základ průmyslové revoluce – řemesla) staly nejreakčnějšími lobby a nejreakčnějším ve své historii v pokusu o to, jak průmyslovou revoluci blokovat. Ten, kdo má k novému typu produkce, k novému typu ekonomického vývoje nejblíže, může současně být i tím, kdo novému nejvíce brání.

Proč? Protože by tím přišel o svá privilegia, která mu představitelé moci založené na setrvačném vývoji štědře poskytují. To je jedna z hlavních příčin, proč došlo k zablokování reforem v oblasti financování vysokého školství.

(Pokračování zítra)