Radimvalencik | TEORIE DNEŠKA: K financování VŠ-6/92

V úterý 5. února jsem uveřejnil podrobný úvod k sérii, která vychází z vybrané části práce Jaromíre Tichého na téma "Financování vysokoškolského vzdělání na principu přenesené ceny" předložené k malé obhajobě, celý úvod viz:

radimvalencik.pise.cz/...

Části, která je věnována tomu, kde budou muset diskuse začít – australskému systému HECS. Doplním jeho text o své poznámky (odliším je výrazně červenou barvou), které považuji z hlediska lepšího pochopení toho, o co jde, za důležité.

Současné koncepce financování terciárního vzdělávání v Austrálii - teoretický princip HECS – 6. část

Jaromír Tichý

Uplatnění dividendy efektivnosti

Univerzity významně profitovaly ze zavedení systému založeného na poptávce. Mezi roky 2009 a 2016 vzrostly výdaje CGS o 71 %, z 4,1 miliardy AUD na 7,1 miliardy AUD. Dále se za posledních 5 let výnosy z univerzit zvýšily rychleji než náklady.

Studie nákladů na dodávku vysokoškolského vzdělávání provedená společností Deloitte Access Economics[1] v roce 2016 ukázala, že v letech 2010 až 2015 se průměrné náklady na ekvivalentní zátěž studenta na plný úvazek (EFTSL - Equivalent Full-time Student Load) zvýšily o 9,5 %. Ve stejném období došlo k navýšení financování univerzit pro místa podporované Commonwealthem o zhruba 15 %.

Toto uplatňování efektivní dividendy (nebo dividendy efektivnosti) ve výši 2,5 % přinese snížení v růstu financování univerzit daňovými poplatníky a posílí zlepšení v celém sektoru vysokoškolského vzdělávání na institucionální úrovni. Při zohlednění změn financování daňových poplatníků a příspěvků studentů bude čisté snížení příjmů univerzit pro místa podporované Commonwealthem průměrně 2,8 %.[2]

Nový plán prahových hodnot a mechanismy indexace pro splátky HELP

Od 1. července 2018 bude zavedena nová sada prahových hodnot splátek, které budou mít vliv na veškeré aktuální a budoucí dlužníky HELP, změnou časového rozvrhu a množství jejich splátek. Příspěvky studentů by měly být upraveny tak, aby zlepšily vyhlídky na splátky studentských půjček.

V současné době nejsou dlužníci HELP povinni začít platit své půjčky HELP, dokud jejich roční příjmy nedosáhnou výše 55 874 AUD (v letech 2017-18), přičemž jednotlivci budou platit splátky ve výši 4 % ze svých příjmů, a to až 8 % na osoby s vyššími příjmy 101 900 AUD. Prostřednictvím zákona o rozpočtových úsporách (zákon Omnibus) z roku 2016 vláda zavedla nový nižší splátkový limit HELP - stanovený na 51 957 AUD v letech 2018-19 (90 % předpokládaného 4% prahu) se splátkovou sazbou 2 %.[3]

Rozpočtové reformy v letech 2017-18 stanoví minimální splátkový limit ve výši 42 000 AUD od 1. července 2018 s mnohem nižší mírou splácení (1 %) a maximální hranicí 119 882 AUD se splátkovou sazbou 10 %. Každá progresivní prahová hodnota je nastavena o 6 % vyšší než předchozí prahová hodnota, zatímco míry splátek se zvyšují o 0,5 %. Tab. 5 uvádí srovnání současných s navrhovanými novými prahovými hodnotami.

Tab. 5: Porovnání aktuálních versus nově navrhovaných prahových hodnot (2018-19 a 2019-20)

Poznámka: Předpokládá se 2 % CPI. Zdroj: AUSTRALIAN GOVERNMENT. The Higher Education Reform Package. [online] [cit. 2018-06-15]. May 2017. Dostupné z:

docs.education.gov.au/...

Podle analýzy ATO se v letech 2018-19 v důsledku nové sady prahových hodnot splácení připojí dalších 183 000 dlužníků do splátkového toku. Je to první zásadní změna prahových hodnot splácení úvěrů HELP za deset let. Toto opatření zajistí, aby stávající i noví dlužníci HELP přispěli k udržitelnosti vysokoškolského vzdělávání.

Od 1. července 2019 bude indexace prahových hodnot splácení Úvěrového programu pro vysokoškolské vzdělávání (HELP), která je v současné době spojena s průměrným týdenním příjmem (AWE – Average Weekly Earnings), změněna tak, aby odpovídala indexu spotřebitelských cen (CPI – Consumer Price Index).

V současné době prahové hodnoty splátek rostou stejnou rychlostí jako průměrné týdenní výnosy. Vzhledem k tomu, že průměrné týdenní příjmy rostou rychleji než inflace, prahové hodnoty splátek se v reálném vyjádření zvyšují.[4]

Růst v AWE byl typicky rychlejší, než index CPI, což znamená, že prahové hodnoty indexované pomocí CPI by pravděpodobně vedly k rychlejšímu splacení půjček Společenstvu v rámci tohoto opatření. Institut Grattan oznámil v roce 2016, že indexace založená na AWE vedla ke zvýšení minimálního prahu o 17 % v reálných hodnotách od roku 2004-05 do roku 2015-16, než by tomu bylo v případě indexace CPI. Kdyby byl minimální práh spojen s CPI namísto AWE, minimální limit 2015-16 ve výši 54 126 AUD by místo toho byl 46 457 AUD.[5]

Proto je v rozpočtu 2017-2018 navrženo, aby se od 1. července 2019 tyto prahové hodnoty indexovaly podle indexu spotřebitelských cen než podle průměrných týdenních příjmů.[6]

Opatření navržená v rozpočtu na období 2017-18 poskytují objem úspor ve výši přibližně 3,8 miliardy AUD za pět let, což představuje největší úsporu v rozpočtu.[7]

K tomu ode mě:

Výše uvedené úpravy jsou jen "flikováním" systému, který by si zasloužil výraznější změnu ve smyslu toho, co bylo řečeno v předcházející části. Nicméně prezentované údaje a jejich reflexe svědčí o tom, že australský systém vysílá cenné signály, které mohou být využity k lepšímu nastavení parametrů.

(Pokračování zítra)