TEORIE DNEŠKA: K investování do pozice - 4/79

Po krátké, ale užitečné odbočce (ve které jsem připomenul odkaz al-Fáráfího pokračuji v  rámci seriálu TEORIE DNEŠKA v uveřejňování výsledků bádání v oblasti teorie kooperativních her. Vycházejí z rámců ekonomie produktivní spotřeby a umožňují lépe rozlišit a popsat důsledky investování do rozvoje schopností a do společenské pozice, což je dle mého názoru (ale nejen dle mého názoru) nejdůležitější polarita dneška, oblast kde se reálně hrají nejdůležitější hry. Podrobný úvod k této sérii je v prvním díle, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6579-teorie-dneska-k-investovani-do-pozice-1-75.html

Dvou- a vícebodové úlohy typu Nashova (S, d) vyjednávacího problému – 4. část

Výsledek, ke kterému jsme prozatím dospěli, tj. odhalení souvislosti mezi Nashovým vyjednávacím problémem a dvoumaticovými nekooperativními hrami spojenými s investováním do pozice jedním hráčem a reakcí druhého hráče, je významný, pokud ho dokážeme adekvátně interpretovat. Určitým metodologickým problémem je, že tato interpretace je vícestupňová. Od matematického modelu k realitě nevede přímočará cesta. Proto si všimneme dvou výzanmých problémů:

1. Toho, jaký vliv má na zadání úlohy realizace komplexních reforem zaměřených na rozšíření možností spojených s využíváním investičních příležitostí, kterými hráči disponují či které mohou nabýt.

2. Toho, jaký vliv má na zadání úlohy nárůst ekonomické a na ni navazující sociální segregace společnosti, který omezuje možnosti spojené s využíváním investičních příležitostí, kterými hráči disponují či které mohou nabýt.

Je zřejmé, že se jedná o protichůdné tendence ve vývoji společnosti, kdy první je spojena s vytvářením podmínek pro rovnost příležitostí k nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu, tj. ke zvýšení vertikální mobility, zatímco co druhá je spojená s omezováním podmínek pro rovnost příležitostí k nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu, tj. vede ke snížení vertikální mobility.

Podle našeho názoru je střet mezi těmito dvěma tendencemi ze střednědobého hlediska tím nejvýznamnějším, k čemu v společnosti (v jednotlivých zemích i globálně) dochází. Proto si tato problematika zasluhuje zvláštní pozornost.

Obě tendence lze vyjádřit posunem hranice dosažitelného příjmu hráčů v příslušné kooperativní hře, viz následující obrázek.

Obrázek 7

Je zřejmé, že posun hranice dosažitelných výplat hráčů severovýchodně je důsledkem komplexních reforem, zatímco posun jihozápadně důsledkem (pokračující) ekonomické segregace (pokud reformy nejsou realizovány), nebo v důsledku prosazení reforem, které ekonomickou segregaci zvyšují (s tím se v současné společenské realitě v různých zemích rovněž setkáváme).

Z hlediska bodu p, kterým vyjadřujeme možnost investování do společenské pozice, mohou v důsledku posunu hranice dosažitelných výplat nastat změny, které zásadním způsobem změní charakter nekooperativní dvoumaticové hry, což si ukážeme na následujících dvou obrázcích.

Obrázek 8

V tomto případě měl před provedením komplexních reforem hráč Y větší výplatu v bodu p než v kterémkoli bodu řešení Nashova vyjednávacího problému, zatímco po realizaci reforem existuje množina v rámci Nashova vyjednávacího problému, ve které má hráč Y větší výplatu než v bodu p.

Obrázek 9

V tomto případě měl před zvýšením ekonomické a sociální segregace hráč Y menší výplatu v bodu p než v určitém segmentu řešení Nashova vyjednávacího problému, zatímco po zvýšení ekonomické a sociální segregace má hráč Y větší výplatu v bodu p než v kterémkoli bodu řešení Nashova vyjednávacího problému.

V obou případech dojde ke změně odvozené nekooperativní dvoumaticové úlohy. Pro podrobnější analýzu by bylo potřeba zadat ještě výplaty v bodech s₁ a s₂, tj. v bodech, které vyjadřují důsledky odporu hráče X. To z hlediska navazujícího výkladu zatím nepovažujeme za důležité. Bude nás totiž zajímat zejména to, čemu jsme doposud nevěnovali pozornost. Totiž to, jak vidí příslušnou realitu jednotliví účastníci (pod účastníky máme na mysli konkrétní osoby, nikoli hráče X a Y v našem modelu, kteří reprezentují určité společenské skupiny.

Jak jsme si řekli na začátku této části série, je interpretace dosažených výsledků vícestupňová. Proto budeme muset provést ještě navazující úvahy. Tomu se budeme věnovat v dalším pokračování.

(Pokračování)