TEORIE DNEŠKA: P. Škoda k návrhu Malačové/66

Zveřejnění v rámci seriálu si zaslouží následující příspěvek, komentář k článku "Penze: Maláčová chce jít dál než Kalousek?", viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6557-penze-malacova-chce-jit-dal-nez-kalousek.html

Zde je:

Peter Škoda

Díky za článek, v množině těch velmi jednostranných analýz sypoucích se zejména od příznivců z modré strany, uvádíte mnohé závažné i správné. 
Sám jsem se s tím problémem zabýval již proto, že jsem se snažil nějak zajistit pro důchod. 
Sledoval jsem i německou stranu, která s těmito úvahami začala trochu dříve a opatření vyústila v tzv. Riester Rente, která se ukázala za nějakou dobu po zavedení jako propadák. Čili nemají v současné době také nic, co problémy řeší uspokojivě. Závěry našeho přítele M. Potůčka se nějak u nás vytratily a zdá se, že je snaha začínat opět znovu. 
Pokud by se někdo chtěl zabývat problematikou důchodů podrobněji, doporučuji kapitolu Die wahren Rentenlügen v knížce K.Lauterbacha (známý německý ekonom, který má spíše socialdemokratický náhled na svět): Der Zweiklassenstaat. Wie die Priviligierten Deutschland ruinieren. To jen pro fajnšmekry. Lauterbachovy vývody jsou občas překvapivé (jak bohatí důchodci žijí na úkor těch chudých důchodců), což se může zdát na první pohled podivné, ale spíše bych řekl, že jsou to závěry, ke kterým došel na základě pečlivé analýzy stávajícího systému. 

Mé závěry k této problematice jsou: 

- Bezesporu bude třeba nasypat do důchodové kasy více peněz. 
- Cesty, jak to udělat přes soukromé fondy a jak to k mému zděšení navrhuje J. Maláčová, jsou ale naprosto pro běžný lid ztrátové. Základ, a to jak klasické pojištění, tak připojištění bych nechal na státu. Povídky o nerentabilitě státu v této oblasti jsou pohádky těch, kteří se snaží tento lukrativní byznys přehrát do něčích soukromých rukou. Je známo a k dohledání, že klasický státní důchodový systém má režijní náklady kolem 2 - 3 %, fondy, které musí zajišťovat i reklamu, nákladné baráky a hlavně zisk majitelům, se pohybují s režijní náklady kolem 13 - 15%. Jak správně uvádíte, rentabilita penzijních fondů je tedy v současné době v záporných číslech. Sám jsem pád jednoho z fondů, penzijního fondu General Motors, viděl v 2008. Spadl o 36 %. 
- Čili fondy jsou podle mých zkušeností vějička. Naše připojištění, případně stavební spoření, žije jen z příspěvků státu. Tedy z peněz nás všech. Topolánkova reforma nebyla nic jiného. Ten 3. pilíř vytahoval státní peníze na svou propagaci a žil v podstatě na úkor všech. To se dá dokázat a napočítat. 

Jak tedy z toho ven:

V principu by ve starých časech mnohým stačilo, mít možnost si pravidelně šetřit dříve normálním způsobem na staré časy (před 2008). Za nějakou dobu by to s tehdy normálními úroky (3 – 4 %, s vhodně volenými dluhopisy bylo možno dosáhnout i více), by nebylo to přilepšení k důchodu zanedbatelné. I bez podpory státu, která by ovšem nebyla na škodu. Jádro pudla je ovšem, jak správně píše V. Černík, v současném úročení a produktech, které banky k uložení nebo investování nabízejí. Tu současnou situaci popisuje výstižné V. Umlauf, kde již název článku "Pálení peněz střední třídy na korporátní svatbě" říká vše. Kdesi a kdysi jsem četl, že tímto způsobem byly již zmařeny v celém světě úspory střední třídy ve výši stovek miliard dolarů. Ale tímto Vám jistě nesděluji nic nového. A docházíme k Vaší odpovědi, bankám zvýšení úroků na vkladech přikázat je iluzorní. Ani snad zvednout prapor a zazpívat "již vzhůru psanci této země" není zrovna to pravé, ořechové. 
To, co jsem uvedl, není nic jiného, než shrnutí známých faktů. Ale není zase tak mnoho lidí, kteří ta fakta vidí. A pak se snadno fandí např. takovým řešením, jako soukromé penzijní fondy. Což je, ale ve skutečnosti, slovy Žídka, cesta do dobrovolného otroctví. 

K tomu jen tři malé poznámky:

- Na tom, že je potřeba dát do systému více peněz se shodne většina lidí. Ale kde je vzít? Náš tým navrhuje vytvořit motivační prostředí, ve kterém pro ty, kteří mohou a chtějí, bude výhodné prodloužit dobu produktivního uplatnění. K tomu vytvořit potřebný servis, a to právě v oblasti těch služeb, které horizont produktivního uplatnění umožňují prodloužit. Současně se tím vytvoří ekonomická základna pro jejich financování. Již za současných podmínek jsou zde obrovské ekonomické rezervy. Samozřejmě, že jde jen o jeden prvek komplexních reforem. Máme to propočítáno a připraveno, odkazy jsou v článku, na který F. Škoda reaguje. Chce to jen seznámit se s tím, co je připraveno. Pokud by existence tohoto návrhu patřila mezi "známá fakta" (proč ne, není tak těžké si to přečíst a promyslet), výrazně by se omezil (prakticky vypařil) prostor pro nesmyslné či spíše nezbezpečné návrhy.

- Problém není ve vysokých poplatcích a vysokých režijních nákladech v systému založeném na soukromých fondech. Problém je v tom, že základ celé globální ekonomiky je nezdravý. Obrovská zadluženost ji vede do velkých turbulencí. Projevuje se rovněž v tom, že globální ekonomika je prosycena toxickými aktivy. Ta se nyní, v době, kdy se problémy stále více ozývají, snaží natlačit silnější hráči na finančních trzích do portfolia slabších, mj. i do penzijních fondů zemí, jako je naše, které jsou snadněji manipulovatelné, než zavedené fondy větších zemí. Návrh Maláčové by tomu nahrál (ale asi si to už i ona sama uvědomuje).

- Průběžný systém je v turbulentním prostředí velmi stabilní a náš návrh by jeho stabilitu podstatně zvýšil, současně by umožnil i ve velmi složité a problémové době měnit samotný charakter ekonomického růstu a ekonomického rozvoje do perspektivní podoby.