Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Tento článek jsem původně psal pro tento seriál, vzhledem k jeho aktuálnosti jsem jej však mimo pořadí uveřejnil již před několika dny.
Jako blesk z čistého nebe se objevil námět (prezentovaný na ČT) ministryně práce a sociálních věcí Maláčové zavést tzv. 3. pilíř penzijního systému jako povinný, viz:
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvažuje v rámci důchodové reformy o možnosti, že by se soukromé penzijní spoření stalo povinným. V současnosti je důchodové spoření v tak zvaném 3. pilíři dobrovolné a stát ho podporuje příspěvkem i daňovými úlevami. Plán ministryně by se mohl stát po projednání v důchodové komisi součástí penzijní reformy. Většina opozičních stran je ale k návrhu skeptická.
Třetí pilíř v současnosti dobrovolně využívá téměř čtyři a půl milionu Čechů a naspořeno mají v penzijních fondech téměř 438 a půl miliardy korun. "Nově se budeme zabývat zmapováním třetího pilíře. Jsme na úrovni námětů pro jednání důchodové komise. Je to jedna z věcí, která padla v rámci koaliční rady jako námět, a v tuto chvíli se ustavuje důchodová komise," vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
V komisi k důchodové reformě by měli zasedat politici ze všech sněmovních stran a vedle nich i zástupci odborů, zaměstnavatelů nebo seniorských organizací. Poprvé by se mohla sejít už na konci ledna. Ministryně práce také na půdě komise navrhne zvýšit důchody ženám a vyřešit předčasné penze u fyzicky náročných povolání.
Lidé poměrně často vnímají penzijní spoření jako pojistku na důchod. Například Iveta Mazáčová z Mělníka si měsíčně posílá na penzijní účet 300 korun. "Je to vlastně nejnižší částka, na kterou získám státní podporu. A motivace toho, že si do důchodu naspořím nějakou rozumnou částku, je taky poměrně významná, určitě se nespoléhám na stát," vysvětluje.
Někteří ho ale naopak – jako Milan Paul z Prahy – berou jako krátkodobější investici. Paul už své penzijní spoření vypověděl a klíčový pro něj byl pětisetkorunový měsíční příspěvek zaměstnavatele, který mu zůstal i po vypovězení smlouvy.
Ministryně práce teď ale uvažuje o návrhu, že by do budoucna měli mít povinné důchodové spoření všichni lidé, a právě tento její záměr budí největší rozpaky opozice. "Třetí pilíř byl vždy plánován jako dobrovolný a podle mého názoru nelze lidi státem nutit, že se budou povinně připojišťovat," konstatuje místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.
Podobně smýšlejí i Piráti. "Podporujeme svobodu volby, takže nám nepřijde úplně šťastné nutit lidi k tomu, aby povinně dávali peníze do banky," říká místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). "Obecně myšlenka povinnosti jakéhokoli spoření je trošičku zavádějící," souhlasí i předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).
Další strany upozorňují, že už v současnosti do povinného prvního státního pilíře zaměstnanci spolu s firmami odvádí 28 procent hrubé mzdy. "Představa, že nad těchto 28 procent povinných ještě něco povinně si lidé budou muset spořit, jenom zdraží cenu práce," říká předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. "Zatím se domníváme, že povinný třetí pilíř není nutný," dodává místopředsedkyně STAN Věra Kovářová.
Naopak vládní hnutí ANO je ochotné o jakémkoli návrhu ministerstva práce jednat. "Musíme prosadit důchodovou reformu, protože v tuto chvíli státní rozpočet dlouhodobě neutáhne, aby se důchody financovaly jenom ze státního rozpočtu. V roce 2030 zhruba nám odejdou do důchodu takzvané Husákovy děti," připomíná ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).
A podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy je potřeba se situací "každopádně něco udělat, protože jednozdrojové financování důchodů nebude stačit".
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce mít první návrh důchodové reformy hotový do poloviny letošního roku. Hned poté ho posoudí česká vláda. Poslední slovo ale budou mít při schvalování důchodové reformy poslanci. Názory jednotlivých politických stran na to, jak změnit penzijní systém, jsou zatím velmi odlišné.
Viz: ct24.ceskatelevize.cz/...
Návrh nevzbudil nadšení, spíše naopak. Kritickým článkem na výše uvedený návrh reagoval dokonce i časopis Reflex, viz:
Otázkou je, jak se takový nesmysl vůbec mohl objevit:
1. Jedná se o podobně (ale ještě více) nebezpečnou věc, jakou byla snaha za každou cenu prosadit tzv. 2. pilíř, jehož zrušení iniciovala samotná ČSSD a jehož zrušení Českou republiku stálo nemalé finanční prostředky.
2. Návrh Maláčové jde dokonce dál, než byl ten Kalouskův:
- Chce, aby systém byl povinný.
- Byl by tak mohutně dotovaný státem, že by na to stát neměl.
3. Bez masivních dotací by výnosy byly záporné (jsou dlouhodobě záporné prakticky u všech penzijních pojišťoven u nás).
4. Všechny fondové systémy v okolních zemích (Slovensko, Polsko, Pobaltí) mají v současné době záporné výnosy a většinou nevyplácejí žádné částky, natož slibované (7% výnosy z akcií afrických firem apod., jak u nás sliboval dokonce Švejnar či Zámečník), viz např.: "Dluhopisové penzijní fondy, ve kterých je na Slovensku nejvíce klientů druhého důchodové pilíře a které dlouhodobě vykazují nízké zhodnocení majetku, loni (2017) prodělaly v průměru 0,9 procenta. Akciové a indexové fondy ztratily v průměru 5,9 procenta."
Viz: eurozpravy.cz/...
5. Většina anlýz finančního světa se shoduje v tom, že světová ekonomika (a ekonomika EU zvlášť) jde do dost velkých a nepředvídatelných turbulencí, které mohou vážně poškodit fondové systémy, přičemž průběžné systémy jsou v takových turbulencích nesrovnatelně stabilnější.
Vzniká otázka, jak je možné, že někdo může takovou věc vůbec navrhnout, jaký zájem se za tím skrývá? Odpověď je drsná: Je to snaha tváří v tvář blížícám se turbulencím na finančních trzích udělat i z Česka skládku toxických finančních aktiv, která vznikají na globálních finančních trzích.
A také to svědčí o neznalosti toho, jak je možné problémy řešit. K tomu se vrátím podrobněji, nyní jen připomenu dva materiály, které se k návrhu pozitivního řešení vztahují:
A jak se mimo jiné ukazuje, cesta od teorie do praxe je velmi složitá. Tak například i člověk, kterého považuji za velmi rozumného, navíc nejen předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, ale i můj jmenovec, rovněž zastává obecně oblíbený omyl, že je nutné "každopádně něco udělat, protože jednozdrojové financování důchodů nebude stačit" (viz výše citovaný článek). Ano, něco udělat lze, ale lze to udělat v rámci turbulencím odolném průběžném systému.