TEORIE DNEŠKA: Bydlení - k diskusi v NR/61

10. leden 2019 | 01.00 |
blog › 
TEORIE DNEŠKA: Bydlení - k diskusi v NR/61

Pokusil jsem se poctivě odpovědět na všechny připomínky a náměty, které zazněly k mému článku o startovních bytech na stránkách Nové republiky. Zde je článek i s diskusí:

https://www.novarepublika.cz/2019/01/teorie-dneska-startovni-byty-pro-mlade59.html#comment-form

Pokud jsem na některé nereagoval, pak proto, že byly příliš vzdálené tématu, kterému jsem se v článku věnoval. Rád budu reagovat na další, ale prosím, aby byly k věci a ne mimo. Součástí diskuse je i to, že vycházíme z toho, co druhý napsal či řekl.

Zde jsou proloženě námitky či připomínky (proloženě) a k tomu mé reakce (1. část):

0001pt;line-height: normal">Skoro mi přijde, že autor nechápe podstatu problému. V současnosti není vystudování střední, nebo vysoké školy zárukou budoucích vyšších příjmů. Dále vystudování něčeho, sice může poskytovat vyšší míru pravděpodobnosti, udržení si zaměstnání, ale zdaleka ne jistotu. Takže zde je problém, z čeho ty vědecky vypracované výše a struktury splátek, splácet. Z dočasné podpory v nezaměstnanosti, to asi nepůjde.

K tomu: Vliv vzdělání na výši příjmu je značný a doložitelný. Výše nájmů či ceny bytů jsou výrazně  závislé na výdělcích v příslušné lokalitě. Navhovaný systém by podstatným způsobem otevřel cestu k uplatnění mladým lidem, pracoval by s minimem dotací a rozšířoval okruh uživatelů.

Pane Valenčíku, jestlipak jste v té kavárně svým studentům prozradil, že režim , který nezažili, bytový problém vyřešil? A hlavně to že řešení spočívalo v přerozdělování bohatství společnosti. Šlo tedy proti základním principům kapitalistické společnosti.

K tomu: Minulý režim se snažil bytový problém řešit, ale zdaleka jej nevyřešil. Přerozdělování má svůj význam, předpokládá jej i náš návrh, ale i přeropzdělování musí být efektivní a motivující.

Z Vašeho článku není zřejmé, kdo by ty chybějící byty stavěl. Další věc je, že společnost není tvořena jen vysokoškoláky se zářivou perspektivou strmé platové křivky. Zajímali se Vaši studenti o lidi, kteří vydělávají málo nebo jsou na sociální podpoře? Mají představu o tom, jaký příjem by museli mít, aby byli motivováni přejít na tržní nájmy?... To co píšete je v podstatě falešné tlachání, které nelze vylepšit termínem "patologie redistribuční moci". Dobře víte, že moc žádnou změnu nepřipustí. Navlékněte vestu (žlutou či jinobarevnou) a zkuste přesvědčit svoje studenty, aby šli s Vámi bořit současný systém.

K tomu:

1. Doporučuji číst a vnímat napsané. V článku je řečeno, kdo by byty zabezpečoval (zajistil výstavbu, údržbu a využití): "Správcem by byl veřejný fond dotovaný státem, vzhledem k návratnosti prostředků by se počet startovních bytů poměrně rychle zvyšoval, tj. startovní byty by byly k dispozici všem potřebným."

2. To také odpovídá na druhou část námitky. Nejdříve by byty byly poskytovány těm, kteří se uplatňují nejlépe (s nejvyšším příjmem). Je to motivující a umožňuje to získat prostředky pro rozšíření okruhu těch, kteří by systém mohli využít.

3. Mohu vás ujistit, že nejsem ten, kdo by u studentů pěstoval iluzi zoufalců, že "bořením systému" si zajistíme lepší budoucnost. Sledovat hnutí žlutých vest doporučuji, vzejde z něho velmi cenné poučení. Například to, že bez srozumitelné, perspektivní a realistické vize (která musí obshovat i komplexní projekt reforem řešících současné problémy) úspěchu nelze dosáhnout.


Současné problémy bydlení mladých rodin, ale i seniorů, je třeba řešit, ne "bagatelizovat".

K tomu: Ano. Současně je důležité řešit problémy adekvátními prostředky. Podílově splácené startovní byty jsou vhodné pro mladé, problémy seniorů je třeba řešit jiným způsobem (k tomu navrhujeme příslušnou reformu penzijního systému založenou na zvýšení solidarity mezi těmi, kteří se mohou a chtějí produktivně uplatnit ve vyšším věku, a mezi těmi kteří se již uplatnit nemohou).

Chtěl bych znát odpověď minimálně na tyto otázky: 1) co se rozumí pod pojmem "startovací byt". Jak velký, jak vybavený, kde umístěný. Jak to bude ve městech, jak na vesnicích, ve velkých městech... 2) Co se rozumí pod pojmem "rodina". Jde o svazek muže a ženy a jejich dětí, nebo i svazek osob stejného pohlaví, nebo nějaká forma soužití bez sňatku (50% dětí se rodí mimo manželství!), musí tam být děti, nemusí..? 3) Co se rozumí pojmem "mladá rodina". Podle posledního cenzu před listopadem 89 byl průměrný věk ženy vstupující do prvního manželství okolo 20 let, u muže okolo 24 let. Podle posledního cenzu to bylo o čtyři roky později. Půjde pouze o první manželství (nebo jinou formu svazku) nebo i opakovanou (vytvořím rodinu a využiju byt, rozvedu se a znovu vytvořím svazek a budu pokračovat ve využití...)? 4) To samé se týká pojmu "senior". Od kdy... 5) Jaké další parametry musí splňovat potencionální "konzument" této sociální vymoženosti? Z hlediska příjmů? Např. v Kladně a okolí zaplatíte za nájem 1+1 okolo 5 tis. Kč. V Praze si za tuto sumu leda pronajmete garáž. Pod 12 tis. to nepůjde.(+ poplatky). Ale v Praze je vyšší pravděpodobnost získat zaměstnání a jsou i vyšší příjmy. A tak by se dalo pokračovat notně dlouho. Navíc se situace neustále mění v souvislosti s ekonomickým cyklem. Už stanovit nějaká kritéria by bylo hodně obtížné. A navíc by byl potřebný rozsáhlý aparát, který by udržoval systém v chodu, aktualizoval parametry a kontroloval jeho využívání a bránil zneužívání. A to jsme u studentů VŠ. Navíc jakých VŠ? Techniky nemáme a kulturními antropology můžeme dláždit. O dalších "vědeckých odbornících" jako jsou genderoví specialisté, kteří jsou v podstatě neupotřebitelní ani nemluvě. A co ostatní mladé? Ty hodíme přes palubu? Nemyslím si, že by šlo o bagatelizaci problému.

K tomu:

1. Mrzí mně, že kladete otázky, na které v článku najdete odpověď:

- Popis  bytu, důraz na dvoustupňový systém (který vše podstatně zefektivňuje)...

- Orientace na podporu populační politiky je rovněž odpovědí na problémy, které zbytečně do tématu vnášíte.

2. To hlavní – kritériem by byl především příjem absolventa (rodiny). A to z jednoduchého důvodu: Čím více by správce fondu získal, tím více bytů by se mohlo postavit a tím dostupnější by se systém stal i pro ty s nižšími přímy.

Otázek, spojených s řešením problému bydlení mladých rodin a seniorů je řada a těžko můžete očekávat, že vám všechny budou v tomto článku nebo v diskuzi s ním spojené zodpovězeny. Vaše otázky jsou ale zcela oprávněné a rozhodně stojí za pozornost a zamyšlení. Český právní řád např. pojmy "rodina", "mladá rodina" a "senior" obecně neurčuje...

K tomu: Ano. To považuji za věcné stanovisko.

Když jsem začínal studovat sociologii (začátek 90. let) mnoho jsme hovořili s učiteli o sociálních službách kapitalistického státu, který se začínal formovat (např. nebyly ještě úřady práce a žebráci byli raritou). Už tehdy jsme narazili na řadu problémů: jak charakterizovat "sociální potřebu", jaké parametry definují "sociální případ"? Podle příčiny nebo podle postavení? Příklad: každá matka (zpravidla) má nárok na peněžní dávku na dítě. Mnozí z nás si pamatují, že když se narodil paní Topolánkové II. syn, pochopitelně jej dostala také. A někteří politici a novináři začali zpochybňovat její nárok s odůvodněním, že je bohatá (tatínek byl ministerský předseda, poslanec, ona místopředsedkyně PS). Jestliže půjdeme po potřebnosti, jaký nastavíme parametr? Komu ano a komu ne? To samé s humbukem s půjčkami na studium VŠ, které absolvent uhradí. Banku stav nezajímá, ta chce svoje. Ručit měl stát. Ale tento "systém" předpokládá, že každý student VŠ je do práce jako kat. Kdo bude sledovat, jestli si práci našel a jestli ji vůbec hledal? V kapitalismu chvíli práci máte a pak zase chvíli ne, doma i ve světě... A k tomu i výšku příjmů. Co při založení rodiny atd atp. To samé je s tím bydlením. Ani po 30ti letech nemají politici tušení, jaké podmínky by měl adept na sociální byt splňovat a dokonce ani jak by měl vypadat ten dotčený byt. Jak velký, jak vybavený, v Praze jiný, v Kladně či v Mostě... Nebo všude stejné, když možnosti práce a výše příjmů je rozdílné... Nyní jde o vysloveně populistické a naprosto prázdné heslo. Používají ho politici, kteří nemají žádnou představu co by měli dělat, ale politiky nýt chtějí.

K tomu: Uvedl jsem celé, abych upozornil na to, že námi návrhovaný systém startovních bytů není "sociálním bydlením". Je to systém, jehož smyslem je urychlit profesní vzestup (profesní uplatnění) a současně i možnost pořízení dětí těch, kteří k tomu mají předpoklady. Proto podílové splácení přímo odvodem z příjmu, aby systém získal prostředky zpět a aby ten, kdo systém využil k odstartování své dráhy profesního uplatnění byt sám z ekonomických důvodů opustil a přenechal potřebnějšímu, jakmile dosáhne vyššího příjmu.

Pokusil jsem se poctivě odpovědět na všechny připomínky a náměty, které zazněly k mému článku o startovních bytech na stránkách Nové republiky. Zde je článek i s diskusí:

https://www.novarepublika.cz/2019/01/teorie-dneska-startovni-byty-pro-mlade59.html#comment-form

Pokud jsem na některé nereagoval, pak proto, že byly příliš vzdálené tématu, kterému jsem se v článku věnoval. Rád budu reagovat na další, ale prosím, aby byly k věci a ne mimo. Součástí diskuse je i to, že vycházíme z toho, co druhý napsal či řekl.

(Pokračování diskuse)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář