TEORIE DNEŠKA: K reformě zdravotnictví 1/54

Reformy systému zdravotního pojištění, které by splňovaly kritéria humanity a solidarity, současně i zvýšení efektivnosti systému patří mezi nejtvrdší oříšky komplexních reforem systému sociálního investování a sociálního pojištění. Nastartování postgraduální nadstavby systému průběžného penzijního pojištění vytváří podmínky pro poměrně jednoduché vytvoření účinného motivačního systému typu "lékaře čínského císaře". Motivoval by zúčastněné strany k prodloužení délky reálného (nikoli nominálního) života.

(S trochou nadsázky rozlišuji: nominální = žít, reálný = žít a být produktivní.)

Současný systém:

Nutné 100% přerozdělení, jinak v systému vznikají závažné distorze (pojišťovny s vyšším procentem nepracujících důchodců budou mít velké problémy s ufinancováním péče, pojišťovny budou mít tendenci důchodce odmítat...).

Můj návrh:

1. Nechť se vyloučí příjem pojišťoven od pracujících důchodců a spočítá 100% přerozdělení, čím se o něco málo sníží přerozdělovací základ. (Nebude to ovšem výrazné a navrhovaná změna naopak povede k jeho následnému zvýšení.)

2. Nechť se následně určité procento (např. 0,5 toho, co činí příspěvky produktivních důchodců) do systému přerozdělí (tím se ještě zmenší rozdíl původního na nového přerozdělovacího základu) a 0,5 se ponechá přímo pojišťovnám, u nichž jsou pracující pojištěnci pojištěni.

Důsledky:

1. Pojišťovny budou mít zájem o produktivní důchodce a budou se je snažit získat nabídkou programů hrazených z dodatečných příjmů (tj. 50 % odvodů pracujících důchodců). Tyto prostředky lze na to účely "podvázat".

2. Patrně se budou snažit perspektivní důchodce získat ještě v produktivním věku (což je jen dobře).

3. Programy lákající aktuální a perspektivní pracující důchodce z hlediska jejich faktické náplně jsou v podstatě totožné s podporou prodloužení doby produktivního uplatnění (prevence, lázeňství apod.).

4. Na této ekonomické základně mohou expandovat (i "technologicky") produktivní služby zaměřené na uchování lidského kapitálu (tedy uplatnitelných lidských schopností).

Základem je samozřejmě funkční postgraduální nadstavba systému průběžného penzijního pojištění, od které se vše odvíjí.

Mimo jiné, na tuto postgraduální nadstavbu by bylo možné navázat i systém celoživotního vzdělání typu upgrade pro postgraduální produktivní uplatnění. Pro představu – např. tříletý systém kurzů pro občany ve věku cca 55, který by byl financován kombinovaným způsobem ze zdrojů státu, firmy a zpětného odvodu z příjmu absolventů těchto kurzů.

V navrhovaném systému lze rozlišit dva typy efektů:

- Motivační: Zvýší se počet důchodců, kteří budou možností poskytnutí kvalitnější zdravotní péče motivováni k tomu, aby prodloužili horizont svého produktivního uplatnění.

- Produkční: Kvalitnější zdravotní péče cílená na prodloužení horizontu produktivního uplatnění přinese efekty, postupně stále výraznější.

Tyto výrazně efekty zvýší přerozdělovací základ oproti předcházejícímu, tj. zvýší i částky na každého z účastníků systému zdravotního pojištění.