TEORIE DNEŠKA: Budeme inovačním lídrem?/53

Dobrá zpráva: Místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček a Pavel Baran informovali koncem roku v rozhovoru pro ČTK o přípravě vládní strategie "Česko jako inovační lídr Evropy 2030".

Uvedu informaci, která se objevila 28. prosince v Novinkách:

"Vyspělé evropské státy jsou podle něj (Karla Havlíčka) více sžity s nadnárodním prostředím. Česko by se u nich mělo inspirovat. "Když se v některých odvětvích nebude čerpat, budou se tím některé subjekty znevýhodňovat, protože jsou země, které to silně podporují,” řekl k čerpání evropských peněz Havlíček. Podle něj ale nejde jen o starý kontinent, například v Jižní Koreji či Japonsku jsou národní firmy systematicky podporovány, ve Spojených státech pak peníze získávají startupy či spin-off firmy.

 "Musíme přestat být zemí piva, křišťálu, Karlova mostu a českokrumlovských zákoutí. Musíme ukazovat, že jsme lídrem ve vědě a výzkumu. Kdo třeba ví, že je v České republice 500 vědců v oblasti umělé inteligence?”

"Podívejte se na spoty o Česku. Stojí nás to desítky milionů a země piva a keramiky - to si děláme srandu? Myslíte, že se Švýcarsko dnes prezentuje jako země sýru a čokolády? To je 20. století. Prezentují se v nejnovějších technologiích,” uvedl.

"Bavorsko udělalo obrovský posun. Před 20 či 30 lety sedláci, pivovary, alpské baráčky - takhle se prezentovali. Dnes se prezentuje jako země klastrů, kosmického průmyslu, robotiky a podařilo se jim vytvořit takřka nejprogresivnější region v Evropě v této oblasti, z Mnichova udělali metropoli nových technologií,” doplnil. "A přesto jim Alpy zůstaly a vypijí toho piva stejně! Tady jde o to to dobře nakombinovat,” dodal místopředseda rady Pavel Baran.

Podle Havlíčka byly i například skandinávské země jako Finsko a Švédsko před několika lety v úplně jiné pozici než dnes.

Vsadily ale na výzkum, vývoj a inovativní technologie a zařadily se mezi vrcholné země v této oblasti. "Mimo gigantů, jako jsou Japonsko, USA či Německo, se tam točí šest zemí: všechny čtyři skandinávské, Švýcarsko a Singapur. S těmito šesti státy bych se nebál srovnávat,” poznamenal.

"Proto nyní připravujeme nejambicióznější vládní strategii posledních let, kterou bude osobně řídit předseda vlády: Česko jako inovační lídr Evropy 2030,” dodal. Premiér, který je současně předsedou vládní RVVI, si podle Havlíčka vzal podporu vědy jako téměř domácí úkol. "Téměř každý týden navštěvujeme nějaké výzkumné centrum, na většině jednání se zahraničními státníky nebo představiteli světového byznysu otevíráme konkrétní formy spolupráce a premiér všem doslova tlačí do hlavy, že jsme technologickým a vědeckým lídrem,” dodal."

Viz: https://www.novinky.cz/ekonomika/493011-cesko-nema-byt-zemi-piva-ci-kristalu-propagujme-technologie-vyzyva-odbornik.html

Považuji tuto aktivitu za velmi významnou a pokusím se o pár poznámek týkajících se předpokladů její úspěšnosti:

1. Znám oba prezentátory a budou se snažit, aby se záměr podařilo realizovat. Samozřejmě, že hrozí Černomyrdinovo "chtěli jsme to udělat co nejlépe, ale skončilo to jako obvykle", že vše skončí jen plácnutím do vody. Přesto či právě proto stojí za to iniciativu v tomto směru maximálně podpořit a dobře vnímat, na co bude narážet, co ji bude "neutralizovat".

2. Podle mého nejhlubšího přesvědčení každá iniciativa v technologické oblasti musí být napojena na mnohem hlubší koncepci proměn společnosti, které souvisejí s posunem těžiště ekonomiky do odvětví produktivních služeb, tj. do služeb, prostřednictvím kterých se bude měnit uvolňování pracovního času (v důsledku technologických změn) ve volný čas umožňující plný rozvoj schopností lidí (které budou pro mít zásadní význam pro iniciování, realizaci a využívání technologických změn). Jinak se nic zásadního nezmění.

3. Uvedu konkrétní příklad. Pokud chceme být inovačním lídrem Evropy, budou rozhodujícím nositelem inovační aktivity tvůrčí týmy, a to vícegenerační tvůrčí týmy. Ty budou muset pokrýt celou oblast rozhodujících i navazujících inovačních aktivit. To ovšem předpokládá zásadní změny v řadě oblastí:

- Celý systém vzdělání, zejména jeho vrcholná forma (univerzity, a to nejen technické) budou muset vést (vzdělávat, ale i vychovávat) absolventy k týmovosti, ke schopnosti spolupracovat mezioborově i mezigeneračně. A na výstupech tohoto typu budou muset být i účinně zainteresovány. Jak toho dosáhnout? Jak překonat stávající odpor spočívající v tom, že se finanční prostředky v oblasti vysokého školství rozdělují nikoli podle toho, jak se absolventi vysokého školství uplatňují, ale podle vnějších kritérií, které se skutečnou efektivností nemají vždy příliš mnoho společného?

- Tvůrčí týmy budou muset být rovněž bezprostředně napojeny na univerzitní výzkum, a to mj. i formou absolventských sítí, prostřednictvím kterých bude produkce vysokých škol nacházet uplatnění. Dnes to vypadá skoro jako fantazie. Pokud však jako země chceme být inovační lídr, bude to muset být velmi brzo realita.

- Inovační potenciál je podstatným způsobem závislý na mezigeneračním (a akčním) přenosu inovačních schopností (které mají odbornou i zkušenostní dimenzi). Pro zvýšení inovačního potenciálu země bude velmi důležité, jak země dokáže motivovat všechny zúčastněné subjekty k tomu, aby si lidé racionálně vybírali dráhu celoživotního profesního uplatnění, včetně toho, aby dokázali prodloužit horizont svého aktivního působení. Zde jsou patrně největší ekonomické rezervy. To ovšem předpokládá výrazné reformy v oblasti financování systémů penzijního i zdravotního pojištění.

- Jednou z naprosto zásadních otázek bude změna v roli manažerských týmů a tvůrčích týmů. Ve větších firmách je mezi oběma typy týmů výrazný rozdíl, přičemž dominují manažérské týmy, které tvůrčí týmy (pokud ve firmě existují) považují za své "servisní" týmy. Pokud chceme ekonomiku postavit na inovační aktivitě, bude se muset situace obrátit: Manažerské týmy jsou jen servisní týmy ve vztahu k tvůrčím, které by měly být hlavním zdrojem inovační aktivity firmy. Zásadní změna rolí, kterou to předpokládá, bude velmi obtížná a konfliktní. Nebude moci být ani nadekretována, ani stimulována nějakým neorganickými pobídkami.

- Určitý prostor se nabízí v oblasti, kde manažerský a tvůrčí tým splývá. Zde lze hledat cesty, jak takové týmy podpořit, umožňovat jejich rozrůstání a rozmnožování. To ovšem předpokládá řešení celé řady dalších otázek. Například nakolik budou ochotny velké firmy ochotny výsledky menších manažersko-tvůrčích týmů, které budou schopny dosahovat výrazné výsledky, využívat. Nebo jakou roli sehraje konkurence mezi velkými firmami (které mají většinou zahraniční vlastníky) a jakou roli může sehrát stát.

- Důležitou roli sehrají obstarávací a pečovací služby, které rovněž uvolňují volný čas k tvůrčí práci a získávání předpokladů pro tvůrčí práci, vedou k šetrnějšímu a efektivnějšímu využívání lidského kapitálu. Z hlediska toho, jakou roli by měly sehrát, jsou v současné době na úrovni doby kamenné.

4. Čím významnější je výsledek v podobě inovací pocházejících z týmové tvůrčí práce, tím více si vyžaduje uplatnění v tvrdé konkurenci na globálním trhu. Přitom ekonomické efekty, které tento výsledek má, musí zpětně vytvářet ekonomickou základnu pro další tvůrčí týmovou práci. V ekonomice, ve které podstatná část velkých firem je přívěskem zahraničních, kdy velká část větších i středních firem je odkázána na reexporty přes zahraniční firmy a přichází o ziskovou marži, v ekonomice, která je pod citelným tlakem toho, co a kam může vyvážet, přitom tomuto tlaku se do značné míry podřizuje i její reprezentace a slouží mu dokonce i instituce, které by ze své podstaty měly národní zájmy včetně ekonomických chránit, to nebude jednoduché.

Optimistický závěr:

Přesto či právě proto považuji iniciativu za významnou. Už proto, že v řadě oblastí se zřetelněji ukáže, jak se věci mají. Jak už jsem řekl – bude nutné důsledně vyhodnocovat, na co bude příprava a realizace strategie Česko jako inovační lídr Evropy 2030narážet. Návazně na to pak hledat řešení, jak překážky překonat. Řešení, které – což lze říci už předem – bude mít podobu mnohem komplexnějšího chápání této problematiky, než se nyní zdá. Pokud neztratíme orientaci a celá strategie "nevyšumí do ztracena", ukáže se, že její (byť i částečné) naplnění předpokládá kromě jiného i komplexní reformy systémů vzdělání, péče o zdraví, penzijního pojištění. To se podaří zvládnout, pokud bude dost těch, kteří projeví vytrvalost, trpělivost, odvahu, invenci, oddanost národním zájmům, obětavost, rozhodnost.