TEORIE DNEŠKA: EPS – Diskuse/32

12. prosinec 2018 | 01.00 |

blog ›

Do seriálu o ekonomii produktivní spotřeby zařazuji diskusi na základě ohlasů, které jsem k danému tématu dostal. Zde jsou připomínky od Petra Martana:

Dovolil bych si v případě posuzování jen drobné připomínky, doplňky či spíše úvahy:

Ad klasická ekonomie: Uvedl bych zde zejména období, kdy se objevuje, jedná se o ekonomické myšlení od poloviny 18 století do poloviny 19 století, a z větší části se vyvíjí v UK, zejména důraz na akumulaci kapitálu, zvětšování trhů a dělbu práce, současně se věnuje i mikroekonomickým problémům, kdy vychází z nákladů výroby a pracovní teorie hodnoty, oproti neoklasické ekonomii, která zdůrazňuje subjektivní aspekty hodnoty

Ad neoklasická ekonomie: Navazuje svým přístupem, metodou na zakladatele marginalismu, období od druhé poloviny 19. století, jde o tzv. marginální analýzu pojmy mezního užitku a mezní produktivity, která se vyskytuje v konkurenčních trzích, neoklasická teorie hodnoty má na prvním místě teorii alokace omezených zdrojů

Ad teorie her: Doplnění vznik, základní moderní teorii her položili von Neumann a Morgenstern v knize The Theory of Games and Economic Behaviour (1944)

Ad další teorie: Z teorií bych ještě možná přidal např. teorii hodnoty, která se zabývá vnitřní hodnotou jednotlivých komodit, kde je zejména vhodné uvést rozdíl mezi směnnou hodnotou a užitnou hodnotou.

Ad úrok: Možná bych trochu zjednodušil jeho definici, s uvedením matematického vyjádření, pojmy úroková míra nominální, reálná, před uvedením Fisherova grafu možno uvést křivku úspor a možnosti jejího posunu v důsledku růstu či poklesu důchodů

Ad uplatnění lidského kapitálu: Velmi důležitý pojem, co vše si pod tím pojmem můžeme představit? Zda se jedná pouze o schopnost lidí vycházející např. z jejich praxe, kvalifikace...další možnosti zvyšování, zda se dá např. nějak měřit-posoudit, příp. další vývoj lidského kapitálu, kde jsou jeho rezervy?

Ad selhávání ekonomického systému v socialismu: Společné vlastnictví výrobních prostředků, možná bližší úvaha proč tahle ekonomika nefungovala, resp. byla funkční, ale ne s výsledky jako v sousedních západních zemích. Na druhou stranu příští rok již bude 30 let od sametové revoluce, změna vlastnictví, řízení ekonomiky a příliš velký posun či dohnání západních zemí např. v oblasti výše platů se nekoná...., tahle úvaha by potřebovala asi více prostoru.

Ad konkrétní produktivní služby:Možná bych u jednotlivých blíže uvedl jakým způsobem se na produktivitě podílejí, či by se měly podílet...

Ad grafy:

- Z uvedených grafů je dosti zajímavé zjištění, co se týče výdajů na bydlení a výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje. Je zde částečný rozdíl mezi roky 2004 a 2010 a již skoro nepatrný rozdíl mezi roky 2010 a 2015. Velmi mě překvapuje, že jsou uvedené náklady skoro totožné, kdy jsem skoro přesvědčený, že u většiny populace náklady na bydlení převyšují náklady na potraviny? V současné době převažují singl domácnosti či lidé žijící pouze v párech.

- Možná by bylo zajímavé u dat která jsou uváděna v procentech v jednotlivých tabulkách, se pokusit je převést do konkrétních čísel, kde bych např. vyšel z průměrné mzdy pro 3Q roku 2018, kdy činí necelých 32.000,-Kč konkrétně 31.815. Jedná se o hrubou mzdu, kde je nutno uvést, že na ní pouze dosáhne jedna třetina obyvatel. Možná vhodná zmínka i o mediánu, který ve druhém kvartálu 2018 činí 27.326,-Kč. Pokud z této částky vezmeme tzv. čistou mzdu, hrubá mzda snížená o soc. zdrav. pojištění a zálohu na daň z příjmu, myslím, že by to byla dosti zajímavá data kolik se do jednotlivých položek investuje. A to stále v lepším případě u jedné třetiny aktivní populace ČR.

- Uvádění časových řad, trendových funkcí, korelační koeficient, regresní funkce vidím již jako dosti specifické, ne určeno pro laika v oblasti ekonomie.

- Závěr provedené analýzy spotřebních výdajů domácností, zde bych viděl prostor pro uvedení konkrétních čísel spotřeby, vycházejících např. již z výše uvedené průměrné mzdy

Ad investování vyšších vrstev do společenské pozice: Možno více uvést čeho se týká, pojem společenská pozice, popis praxe? Např. změna budoucího příjmu vlastníka menšího současného příjmu, uvedení pozičního investování a působení kapitálového trhu, možná zmínka o současné nabídce Ministerstva financí ČR tzv. Dluhopis Republiky, vydávány od 3.12. 2018 na období 6 let, úrok od 0,5%-4,5% v jedn.letech, prům. výše na rok 2,08% před zdaněním. Vzhledem k inflaci cca 2,5%, ne příliš výhodná investice

Ad paretovská zlepšení, budoucí příjmy, možnost sekvenčního vyjednávání: Pro laiky obtížné k pochopení.

Připomínám, že k dané problematice se uskuteční veřejná diskuse, na kterou jsou všichni srdečně zváni:

Ve středu 12. prosince proběhne poslední letošní jednání Teoretického semináře na téma

Ekonomie produktivní spotřeby – hlavní směr přesahu hlavního proudu ekonomické teorie

Úvodní slovo: Radim Valenčík

Jako vždy od 17.30

v učebně 230 E

v budově VŠFS (Estonská 500, vchod z Kodaňské, tramvají 22, 4, 13)

Seminář je volně přístupný zájemcům. Po skončení jednání (přibližně v 19.00) pokračuje neformální diskuse v příjemném prostředí nedaleko budovy VŠFS.

Program dalších jednání Teoretického semináře:

Hned 9. ledna 2019 se sejdeme na velmi zajímavé téma

Vše o korupci