TEORIE DNEŠKA: EPS – Diskuse/31

Do seriálu o ekonomii produktivní spotřeby zařazuji diskusi na základě ohlasů, které jsem k danému tématu dostal. Zde jsou výhrady od Michaela Kroha:

Teorie, která vědomě odmítá se vyjádřit k rozvoji společnosti jako celku (to je Tvůj výrok z předposledního odstavce zde:

https://radimvalencik.pise.cz/6420-teorie-dneska-ekonomie-produktivni-spotreby-26.html

který mne pořádně "nadzvedl"), nelze považovat za základ "nového paradigmatu".

Za druhé, trvám na tom, že HCC je neoliberální koncept vzniklý v době, kdy se chicagští ekonomové snažili všechno zprivatizovat. Nezmění na tom nic, ani když to opentlíš několika větami z Marxe. Jejich teorie jsou už dávno překonané a Nobelovy ceny Švédské národní banky dostávají jejich kritici. Úvahy o prožitcích nejsou ekonomie, která by mohla společnosti mnoho přinést. Je to podobné, jako když před časem Sedláček plácal o dobru a zlu. Jeho "ekonomický" výklad bible má asi takovou cenu, jako genderový rozbor pohádky o Ferdovi mravencovi, o němž někde na FB píše M. Macek.

Za třetí, výklad z teorie her jsem pochopil jako obhajobu kooperace proti individualistickému soutěžení o pozice. Snad jsem se v tomto nemýlil. To je velký přínos, a na tom jsi měl dále stavět analýzu s přesahem do makroekonomie (především stanovením společenských podmínek, ve kterých by mohl kooperativní model fungovat; ten totiž může fungovat jen za určitých podmínek, nikoli těch dnešních). To jsi bohužel neudělal, a proto to moje zklamání.

Za čtvrté, budoucí přínosy z produktivních služeb nelze přesně spočítat, protože je tam příliš mnoho proměnných (nejistot), a proto žádný soukromý subjekt (banky apod.) na ně nepůjčí. Koupit si je mohou jen bohatí, kteří si to riziko mohou dovolit. Je to ordinalistická teorie užitku (viz příslušné učebnice). Proto to riziko musíš přenést na stát. Ale pro něj to má vysoké transakční náklady, a tudíž je jednodušší plošná podpora v rámci finančních možností.

Za páté, právě neatraktivnost pro soukromý kapitál spolu s potřebností produktivních služeb si bude postupně vynucovat rostoucí intervenci státu, včetně rozšiřování veřejného sektoru. Takový závěr jsem v Tvých příspěvcích (zatím - ještě 3 zbývají, naděje umírá poslední) nenašel, i když z nich zcela logicky vyplývá. Pokud ano, rád se budu mýlit - v zájmu věci. Tvoje úvahy jdou, jak je chápu, ale opačným směrem - k individualizaci a banalitám, z nichž jednu jsem popsal v předchozím komentáři (když se budeš dobře a pilně učit, budeš se mít pravděpodobně - nikoli s jistotou - lépe, než když strávíš studium vytloukáním diskoték a vináren - maximalizace užitku v Tvém podání).

Závěr: snad to je již srozumitelnější, detailnější rozbor ponechám na dobu, až to přečtu všechno.

Připomínám, že k dané problematice se uskuteční veřejná diskuse, na kterou jsou všichni srdečně zváni:

Ve středu 12. prosince proběhne poslední letošní jednání Teoretického semináře na téma

Ekonomie produktivní spotřeby – hlavní směr přesahu hlavního proudu ekonomické teorie

Úvodní slovo: Radim Valenčík

Jako vždy od 17.30

v učebně 230 E

v budově VŠFS (Estonská 500, vchod z Kodaňské, tramvají 22, 4, 13)

Seminář je volně přístupný zájemcům. Po skončení jednání (přibližně v 19.00) pokračuje neformální diskuse v příjemném prostředí nedaleko budovy VŠFS.

Program dalších jednání Teoretického semináře:

Hned 9. ledna 2019 se sejdeme na velmi zajímavé téma

Vše o korupci

Úvodní slovo bude mít

doc. JUDr. Vladimír Zoubek, CSc., LL. M., MBA

Návazně vystoupí další odborníci

Připravuji program na letní semestr 2019. Případní zájemci o vystoupení či účast v jimi navrženém panelu nechť se se mnou spojí osobně či mailem.

Zájemcům zašlu elektronickou pracovní verzi monografie, kterou na dané téma připravujeme. Zde je její obsah:

Předmluva

1. Úvod

1.1. Proč ekonomie produktivní spotřeby a co je ekonomie produktivní spotřeby

1.2. Předmět a použité metody

1.3. Struktura monografie a souvislost mezi jednotlivými částmi

2. Analýza vztahu současného a budoucího příjmu

2.1. Vstup do problematiky: Fisherův graf a jeho kontexty

2.2. Rozšíření pojetí efektivnosti – historie a současnost

3. Makroekonomický aspekt: Jsou výdaje domácností produktivní?

3.1. Vymezení a analýza výdajů domácností

3.2. Porovnání struktury výdajů ve vybraných letech

3.3. Závěr provedené analýzy spotřebních výdajů domácnosti

3.4. Několik poznámek k makroekonomickým aspektům teorie produktivní spotřeby

3.5. Pohled ze strany nabídky

4. Investování do pozice a investování do schopností

4.1. Investování do pozice a investování do schopností – výchozí koncept

4.2. Investování do pozice a investování do schopností – základní dilema

4.3. Investování do pozice a Marxova teorie nadhodnoty

4.4. Využití teorie kooperativních a nekooperativních her

4.5. Některé praktické aplikace

5. Teoretická východiska analýzy typologie a vývoje prožitků

5.1. Dilema egoismu a altruismu

5.2. Metody ekonomie produktivní spotřeby

5.4. Sociologický pohled na uspokojování potřeb a ekonomie produktivní spotřeby

6. Shrnutí, rozbor výsledků, závěr

6.1. Shrnutí – nejdůležitější výsledky

6.2. Rozbor výsledků – jaké další teoretické problémy jsou aktuální

6.3. Závěr – cesta k praktickému využití

Seznam použitých zdrojů

(Pokračování)