(71.212) Hra: Co přinesl 29.12.13 – Superaféra 200

2. leden 2014 | 08.00 |

200. pokračování seriálu sledujícího vývoj od pádu staré vlády ke vzniku nové je příležitostí k rekapitulaci a nadhledu toho, co jsem dosud napsal.

Nejdříve však připomenu, že 29.1.2013 jsem na svém blogu uveřejnil článek "Co pojí katastr. vizi, spikl. teorii a líb. gesto" (musel jsem v nadpise krátit), viz:

http://radimvalencik.pise.cz/910-co-poji-katastr-vizi-spikl-teorii-a-lib-gesto.html

Co pojí katastrofickou vizi neodvratnosti globálního konfliktu, spikleneckou teorii o všemocnosti finančního světa a líbivé gesto čínského prezidenta, který bez ochranky pojedl v místní restauraci? – K tomu se dostanu za chvíli.

Nejdříve rekapitulace:

25.1.2013 jsem začal zveřejňovat seriál "Teorie her jako bojové umění", viz:

http://radimvalencik.pise.cz/49-teorie-her-jako-bojove-umeni-1.html

Podle mého názoru lze totiž pochopit to, co se odehrává v reálném životě (u nás i ve světě) jen tehdy, když známe některé užitečné věci z teorie her.

1. - 4.6.2013 jsem uveřejnil úvod k sérii v rámci seriálu "Teorie her jako bojové umění", která si kladla a cíl denně monitorovat a analyzovat s využitím teorie her aktuální dění s tím, že brzy se odehraje něco významného, viz úvod ke zmíněné sérii:

http://radimvalencik.pise.cz/295-70-4-thbu-o-co-se-oprit.html

http://radimvalencik.pise.cz/309-70-4-1-hra-odkud-kam-jdu-a-kam-se-snazim-dojit.html

http://radimvalencik.pise.cz/310-70-4-2-hra-odkud-kam-jdu-a-kam-se-snazim-dojit.html

http://radimvalencik.pise.cz/311-70-4-3-hra-odkud-kam-jdu-a-kam-se-snazim-dojit.html

Od 5.6.2013 (záměrně se čtyřdenním zpožděním, aby bylo možné zajistit kontinuitu) jsem pak začal příslušnou sérii uveřejňovat, tento příspěvek je jejím 212. pokračováním. Zde je odkaz na první díl série:

http://radimvalencik.pise.cz/318-71-1-hra-co-prinesl-1-6-2013.html

Od 17.6.2013 jsem pak mohl dodat další číslování, když očekávané události došlo. Jak jsem tehdy napsal:

"Den 13.6.2013 už bude navždy spojován s odstartování superaféry, která otřásla nejen vládou, ale po které už bude naše vidění světa jiné. Netušil jsem, že život tak brzy, tak jednoznačně a v takové míře průkaznosti potvrdí teorii a s ní spojené "čtecí prizma", které vycházejí z předpokladu existence a role struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, role jader vyjednávání vlivu těchto struktur, základního ideového paradigmatu a začínající proměně tohoto paradigmatu i jeho alternativách."

Viz: http://radimvalencik.pise.cz/349-71-13-hra-co-prinesl-13-6-2013-superafera-i.html

Sérii sledující cestu od pádu Nečas-Kalouskovy vlády ke vzniku vlády nové uzavřu, jakmile dojde ke schválení programu nové vlády (patrně to už nebude dlouho trvat). Pak se budu věnovat významnější otázce, tj. tomu, jaké reformy provést, abychom se vybabrali z problémů, do nichž jsme se dostali. K tomu viz:

http://radimvalencik.pise.cz/666-lidsky-kapital-se-vydaril-a-co-dal.html

Nyní k tomu, co pojí katastrofickou vizi neodvratnosti globálního konfliktu, spikleneckou teorii o všemocnosti finančního světa a líbivé gesto čínského prezidenta, který bez ochranky pojedl v místní restauraci:

K tomu je nutno trochu teorie. Hlavní problémy současného světa jsou dány souběhem několika faktorů:

1. Chybí představa o prostoru pro ekonomický růst, který by mohl být současně exponenciálně dynamický a současně trvale udržitelný. To je mj. živnou půdou pro šíření představy, podle níž přežijí jen ti, co na to budou mít (nejen hodně peněz, ale hodně moc peněz).

2. Roste tak role investování do společenské pozice, které současně působí jako faktor zvyšující ekonomickou segregaci společnosti.

3. K získání prostředků pro investování do společenské pozice se využívají stále neomalenější podoby porušování obecně přijatých zásad (které umožňují přerozdělovat nejen veřejné, ale i soukromé prostředky ve prospěch těch, co se tohoto porušování obecně přijatých zásad dopouštějí).

4. V těchto podmínkách se rodí struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, v rámci nichž (a to je pro dnešní dobu příznačné) dochází ke srůstání pozičního investování s využíváním efektů spojených se vzájemným vydíráním, vzájemným krytím a vzájemným protěžováním v rámci institucionálních systémů.

V těchto podmínkách:

- Vznikají a budou vznikat katastrofické vize a rodit se spiklenecké teorie.

- Na jedné strany budeme svědky stále výraznější tendence "oddělit se" od těch, kteří mají být obětováni s využitím majetkových výsad.

Právě proto v zemi, ve které nic není jen "prázdným gestem" má to, co udělal čínský prezident symbolický význam, kterým říká: My (mocní a bohatí) vás (chudé) v tom nenecháme; budeme hledat cestu k přežití nás všech společně. (K tomu dodávám – to samozřejmě ještě neznamená, že v Číně tuto cestu najdou a vydají se po ní, ale určitá vůle projevena byla a i to je nutné v naší době zaznamenat a ocenit.)

Série, která je věnována aplikaci teorie her na analýzu toho, jak se vládnoucí politické reprezentace dosazované globálně i lokálně působícími strukturami založenými na vzájemném krytí diskreditují a jak jsou nahrazovány dalšími politickými reprezentacemi, které čeká obdobný osud, umožnila zmapovat detaily působení výše popsaných faktorů.

Zvláštní pozornost si mj. zasluhuje empiricky doložitelný fakt, který jsem neočekával. Totiž to, že pokus o vytvoření alternativního sdíleného paradigmatu vyjednávání, který by nahradil to stávající paradigma, které je jak tím, co krizi spoluvytváří, tak je i samo v krizi, velmi rychle skončil. Ani M. Zemanovi, ani Rusnokově vládě a jak to tak vypadá, ani Sobotkově sestavované vládě se to nepodařilo. A velmi rychle začali všichni z výše jmenovaných považovat za normální to, co normální není.

Mj. proto je logické, aby na seriál sledující přechod od staré vlády k nové navázal seriál, jehož těžištěm bude konkretizace představy nového paradigmatu založeného na vytvoření podložené představy o možnostech trvale udržitelného a současně exponenciálně dynamického ekonomického růstu. Návazně pak prezentace reforem, které k takovému růstu otevřou prostor. V rámci tohoto seriálu se pokusím o dvojí:

- Průběžně zveřejňovat výsledky týmového bádání v dané oblasti v přímé návaznosti na seriál čtyř konferencí.

- Průběžně provádět kritickou reflexi hospodářské politiky vlády (či vlád), která je limitována starým a již přeživším se globálně sdíleným paradigmatem, které implicitně obsahuje představu o pozičním investování jako způsobu řešení problémů a které slouží ke krytí globálně i lokálně působících struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

Skeptický čtenář namítne, že je to marná snaha něco změnit ve světě, kde jsou karty již rozdány. A může mít pravdu. Nicméně za pokus to stojí. A navíc – jak jsem ukázal, je teorie dostatečně mocná, aby předpověděla, co se stane když... To, že lze předvídat vývoj, jsem již ukázal v rámci stávajícího seriálu. Teď půjde o to ukázat, jak lze vývoj ovlivnit. V roce 2014, který za malou chvíli začne, se pokusím ukázat, že to jde.

Po obecných úvahách ještě dvě perličky, které přinesla neděle 29.12.2013. Lze je nazvat "daňové křeče staré ekonomiky":

Francouzská ústavní rada schválila záměr socialistické vlády prezidenta Françoise Hollandea, která chce zavést pětasedmdesátiprocentní daň z příjmů pro nejvíce vydělávající občany. Vyplývá to z úředního oznámení rady, o kterém v neděli informovala agentura AFP. Loni ústavní rada, jež je francouzskou obdobou ústavního soudu a dohlíží na to, zda zákony neodporují ústavě, daň pro bohaté odmítla. Vláda ale pravidla pro její výběr přepracovala a nyní už záměr prošel. Na rozdíl od dřívějšího znění, kdy se daň měla vztahovat na jednotlivé plátce, jsou nyní jejím adresátem firmy. Ty musejí daň strhnout těm pracovníkům, jejichž roční plat převýší jeden milion eur (asi 27,5 miliónu korun). Milionářská daň se tak nebude vztahovat například na lidi, kteří získají velké dědictví, příjem ale mají nízký. S daní vláda počítá v rozpočtu na příští rok. Slib zavedení vysokých daní z příjmu pro ty nejmovitější byl jedním z klíčových bodů Hollandeova volebního programu. Prezident tvrdil, že jde o gesto solidarity v době ekonomické nestability. Opoziční pravice namítala, že daň je trestem za bohatství a povede k odchodu některých Francouzů ze země. Kvůli nové "milionářské dani" už z dosahu francouzského berního úřadu prchl například herec Gérard Depardieu.

Viz: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/323119-socialiste-ve-francii-protlacili-dan-75-procent-pro-bohate.html

K tomu jen krátce – nejde jen o "trestání bohatých", ale jde především o "vyhánění bohatých", na místo každého z nichž přijdou desítky až stovky těch, co budou veřejné prostředky pouze čerpat.

A ještě úplný opak předešlého, zrovna tak nic neřešící (pro úplnost – sociální dávky jsou teorií chápány jako záporné daně):

Přes milion Američanů se od soboty musí obejít bez podpory v nezaměstnanosti. Zákonodárci ve Spojených státech se nedokázali dohodnout na prodloužení krizového programu zavedeného bývalým prezidentem Georgem Bushem na začátku hospodářské recese v roce 2008. Informoval o tom internetový server BBC. Nezaměstnaní v rámci tohoto programu dostávali měsíčně v průměru 1166 dolarů (přes 23 000 Kč), a to až po dobu 73 týdnů. Podle Bílého domu tyto dávky chránily miliony rodin před chudobou, mnozí Republikáni však program považují za příliš nákladný. Podle odhadů konec programu zpočátku odstřihne od podpory v nezaměstnanosti zhruba 1,3 milionu Američanů. V příštím roce by navíc mohl zasáhnout další miliony Američanů, píše BBC. Prezident Barack Obama slíbil, že bude prosazovat obnovení programu poté, co americkému Kongresu začátkem ledna skončí zimní prázdniny. Konec programu nutí nezaměstnané přemýšlet o tom, jak budou výpadek příjmů kompenzovat. Podle agentury AP uvažují někteří nezaměstnaní například o prodeji automobilu, přestěhování či nástupu do práce za minimální mzdu. Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v listopadu sestoupila na pětileté minimum 7,0 procenta. Problémem však zůstává vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných. Přes čtyři miliony Američanů jsou nyní bez práce minimálně šest měsíců, upozorňuje BBC.

Viz: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=798560

Obojí ilustruje neschopnost současných vládnoucích elit různých zemí vytvořit si představu o tom, jak řešit problémy současné ekonomiky.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší