(71.1) Hra: Co přinesl 1.6.2013

5. červen 2013 | 08.00 |


V aktuální poznámce napsané 31.5.2013 a zveřejněné na blogu 1.6.2013 v 6.00 jsem uvedl,

že hypotézy o existenci a roli struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, roli jader vyjednávání vlivu těchto struktur, základním ideovém paradigmatu a začínající proměně tohoto paradigmatu i jeho alternativách považuji za téměř prokázaná tvrzení, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/295-70-4-thbu-o-co-se-oprit.html

Proto začnu každodenně uveřejňovat rozbor událostí (toho, co se odehrává), které se během jednoho dne staly. Z důvodu kvalitního zpracování se čtyřdenním zpožděním, tj. 5.6.2013 bude uveřejněn rozbor událostí, k nimž dojde 1.6.2013. Čtenář tak bude mít možnost posoudit, nakolik je stávající "čtecí prizma" toho, co se odehrává, adekvátní a dostatečné, resp. nakolik hypotézy, které jsem formuloval v sérii "Odkud kam jdu a kam se snažím dojít" uveřejněné 2.-4.6.2013, odpovídají tomu, co se odehrává v realitě. A jak jsem poznamenal - začít zrovna s datem 1.6.2013 je určité riziko. V sobotu se zpravidla nic moc neděje a navíc stoupá voda, což bude hlavním tématem v médiích.

To, co jsem zmínil v závěru, se potvrdilo beze zbytku. Voda 1.6.2013 stoupala a stoupla a drtivá většina zpravodajství byla věnována této problematice. Nicméně i tak se v tento den objevily dva blogy významných blogerů, jejichž obsah považuji jak za potvrzení příslušných hypotéz, tak i důkaz toho, proč má smysl zabývat se tím, čím se (společně s řadou kolegů) zabývám.

První článek napsal J. Pehe, je nazván "Samé dobré zprávy" a uveřejněn v Právu, dostupný na:

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-pehe.php?itemid=20082

Již tento článek je poměrně dobrý. Vtipně reaguje na to, jak M. Tlapa z úřadu vlády nepříliš inteligentně omlouvá to, že ČR poklesla v jednom ze žebříčků konkurenceschopnosti o dvě příčky na 35. místo, tím, že jiné země poklesly ještě víc. K tomu pak mj. dodává:

"Hodil by se (způsob Tlapovy reakce – pozn. R. V.) například v reakci na výroční index vnímání korupce z dílny Transparency International. Česká republika v něm podle loňského hodnocení obsadila 54. místo ze 176 hodnocených zemí. TI připomíná, že hodnocení odráží především hluboce rozloženou státní správu, špatné fungování politických stran a nedotažení klíčových priorit protikorupční politiky.

Pan Tlapa by nás ale nejspíše uklidnil, že několik evropských zemí na východ od nás je na tom ještě hůře."

Už to by možná na jeden den stačilo (pokud jde o dílčí potvrzení hypotéz formulovaných v mé sérii (70.4.1-3). Pak se ovšem objevil článek "Česká omerta" od P. Havlíka na jeho blogu, viz:

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/petr-havlik.php?itemid=20086

Nebojím se tento příspěvek nazvat intelektuální koncert. Napřed jsem přemýšlel, které části z něj nechat zaznít. Pak jsem si však řekl, že přehrát jen některé árie by bylo škoda. Halíkův výkon je natolik dobrý, že by si jej čtenář měl poslechnout celý. Uveřejňuji jej tedy beze změn, vkládám jen číslované odkazy, abych mohl formulovat některé poznámky, a podtrhávám to, co ze svého zorného úhlu považuji za nejdůležitější:

"Rozhodující část našeho domácího establishmentu ovládá svérázná pospolitost, která funguje v režimu specifické české omerty. Omerta je část kodexu mafie, podle kterého je člen organizace povinen vůči policii a úřadům zachovávat mlčení o všech aktivitách organizace a jejích členech, i kdyby se mělo jednat o jeho nepřátele. Platí to i v tom případě, kdy je spojenec organizace zároveň příslušníkem policie či zaměstnancem dotčených úřadů. (1)

V našem prostředí jsme si již zvykli na to, že sorta vyvolených umí své případné kauzy promlčet, odklonit či nechat vyšumět do ztracena. Uvnitř svého kruhu se drží zásady – "ty víš na mně a já na tebe, tudíž oba nevíme nic". A kdyby bylo nejhůř, tak se nebezpečnému a riskantnímu procesu nalepí štítek "top secret". "Však ony nás naše spřízněné služby dobře ochrání, že ano." (3)

Žádná přímá demokracie, žádná občanská kontrola moci, žádný přísný zákon o státní službě, žádné kontroly drzé EU, žádné nekontrolované mediální masáže, žádná přílišná nezávislost nějakých agilních vyšetřovatelů, atd. Naopak – anonymní akciovky v daňových rájích, majetková přiznání budiž, ale bez sankcí, neveřejné veřejné zakázky, předražené poradenské a právní služby pro spřízněné firmy a firmičky, a hlavně – ucpat všechny díry před zvědavými čmuchaly. Můžeme tomu třeba říkat třeba demokracie a svoboda po česku.

Pro případ nouze nejvyšší jsou tady k dispozici ještě milosti a kolektivní milost, tedy amnestie, s případnou lahůdkovou abolicí, samozřejmě ovšem za zvláštní příplatek.

Neuškodí občas lačnému publiku předhodit nějakou tu mediální potravu. Co třeba Rath nebo Pekárek? Jeden oranžovej a druhej modrej, aby bylo vidět, že to padá, komu to padne. Fajn. To zabere. Ostatně oba hráli jen na vedlejším tréninkovém hřišti a velké kluky to ohrozit nemůže.

Plíživá privatizace správy země někdy plodí až neuvěřitelné příběhy. Třeba ten, kterak víceúčelová asistentka významného ústavního činitele dosazuje figury do klíčových orgánů. (4)

A zvláště zábavný je ten, jak jeden nenápadný poslanec chce navrhnout, aby se zákonem zakázalo používání slov kmotr a korupce. (5) Ale kdo ví, třeba to chápe tak, že tím naši pašáci urážejí slovutnou mafii.

Legendární nebožtík Franta Mrázek rád říkával, že vlastně nic nevlastní, že jen řídí a ovlivňuje. Konec konců i ti dnešní a včerejší odkláněči a ovlivňovači také oficiálně často nic nevlastní. Jejich živnosti jsou nezřídka v mínusu, ale oni si pořizují všechny potřebné atributy luxusu po vzoru ruských oligarchů.

Významné restituční nároky se podepisují tajně za zavřenými dveřmi(6), amnestie dokonce neznámo kde a neznámo kdy. O co více se zvyšoval státní dluh v posledních letech, o to více rostla zahraniční konta některým mimořádně schopným prostředníkům.

Stát jakoby dobrovolně rezignoval na některé své základní funkce (7). Nemohl prý jinak, má prý nohy v betonu, může za to prý koalice a jindy zase opozice a tak pořád dokola. V režimu české omerty to ani nemůže být jinak. Organizovaný zločin bílých límečků setřel rozdíl mezi legálním a nelegálním, mezi reálnou a šedou ekonomikou a vysává veřejné zdroje ze všech možných i zdánlivě nemožných míst. Barvy poltických dresů jsou často jen předvolebním marketingovým nátěrem. Ostatně přeci platí, že slibem nezarmoutíš. Však on se někdo chytne a zase zvolí to své menší zlo. Můžeme tomu říkat politika a ideologie po česku. (8)

V jistém slova smyslu jsme se opravdu stali světoví. Jsme zemí neomezených možností. Všimli si toho i v zahraničí a naučili se toho využívat.

Stali jsme se nesrozumitelnou zemí promarněných příležitostí. Škoda. Případná zásadní korekce tohoto stavu bude dlouhá a nebude bezbolestná. Začít by se muselo velmi důkladným a všestranným auditem uplynulých dvou dekád. Témat je více než dost, třeba se tím podaří prolomit režim české omerty. (9) Třeba."

(1) Ano, toto jsou struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, které ovládly i institucionální systém společnosti. Model mafií je celkem vhodný k představě o tom, jak tyto struktury fungují. Odlišnost je v tom, jak se formuje vyjednávací reprezentace. U mafií na bázi rodové dynastie, v případě struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad jiným způsobem. (Někdy v budoucnu uveřejním, jak se vytváří jádro vyjednávání vlivu.) Rovněž tak v případě uvedených struktur existence jádra vyjednávání vlivu nutně předpokládá základní ideové paradigma, což u mafií nenacházíme. Zde tuto roli hrají rodové zvyklosti.

(2) Ano. To je základní prvek struktury: Vzájemné krytí, vydírání a současně i protěžování v institucionálních strukturách. Právě zde potřebujeme model vycházející z NM-modifikovaného Raiffova řešení Nashova (S, d) vyjednávacího problému, abychom uměli ocenit, jak na základě toho vznikají příslušné afinity mezi hráči.

(3) Role zpravodajských služeb je zde větší. Ty tradičně mechanismy sbírání a vyrábění kompromitujících materiálů používaly a používají. Samy – jako instituce – ovšem podléhají rozkladnému vlivu struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. V lokálním, ale i globálním rozměru. Ty "české" zpravodajské služby hrají jen epizodní roli. Mnohem významnější je dopad her "mezinárodních hráčů" v našem regionu.

(4) Zde jsem se jen zasmál výrazu "víceúčelová asistentka", která nepochybně "dře jako kůň".

(5) To je jen projev toho, že někteří z toho zblbli natolik, že vše považují za "normální". Stali se z nich političtí zombíci.

(6) Toto je problém vztahu "kradení v malém" a "kradení ve velkém" (institucionálním kradení prostřednictvím ovládnutých institucí), které souvisí s vývojem struktur založených na vzájemném krytí od horšího k ještě horšímu, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/13-2012-od-kradeni-v-malem-ke-kradeni-ve-velkem.html

(7) Na selhání státu reaguje stávající základní ideové paradigma proměnou ve fatální katastrofismus založený na vizi rozpadu institucionálního systému a následně infrastruktury, viz např.:

http://radimvalencik.pise.cz/309-70-4-1-hra-odkud-kam-jdu-a-kam-se-snazim-dojit.html

(8) Z důvodu odlišnosti piva od vína má český region určitá svá specifika (někdy brzo rozeberu, jaká), ale jinak je to globální problém. Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad působí plošně (prakticky po celém světě), diverzifikovaně (ať už se jedná o Kreml, Vatikán či CIA) a mají výraznou vertikální dimenzi (pokud jde o strukturu jader vyjednávání vlivu).

(9) Samotný audit nedávné historie nepomůže. Zde je potřeba velmi dobrá teorie, její srozumitelný výklad umožňující široké zviditelnění toho, co se děje, a hlavně přesně identifikovat příležitosti k ovlivnění reálného dění. To je – podle mého – pochopení alternativ přeměn základního ideového paradigmatu jader vyjednávání vlivu struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. No a podpora prosazení té (alternativy), která je spojena s odmítnutím katastrofismu a orientuje se na prosazení pozitivního řešení.

Poznámka na závěr:

P. Havlík prošel složitým vývojem, jak poctivě uvádí na svých stránkách:

http://oficialnistranky.cz/petr-havlik/

Kdysi dávno jsem s ním měl drobnější konflikt, který s odstupem času v mých očích dokumentuje jednak to, že se na mě zlobil oprávněně, a jednak to, že velmi rychle pochopil, kdo jsou "mafiáni", a dokázal jít svou cestou, aniž by se dostal do jejich vlivu.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře