Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
V této části testujeme alternativní tvrzení k následujícímu (které považuji za jedno ze tří důležitých východisek k pochopení toho, o co v současné době jde): Vyjednávání vlivu a rozdělení výplat uvnitř těchto jader probíhá na bázi základního ideového paradigmatu, které je sdíleno horizontálně i vertikálně v rámci celého systému struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.
Formálně lze alternativu vůči uvedenému tvrzení formulovat takto:
Vyjednávání vlivu a rozdělení výplat uvnitř těchto jader neprobíhá na bázi základního ideového paradigmatu, které je sdíleno horizontálně i vertikálně v rámci celého systému struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.
Tvrzení, že existuje základní ideové paradigma jader vyjednávání vlivu struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, lze (objektivně nahlíženo) považovat rovněž za hypotézu. (Všimněme si, že do plného pojmenování tohoto fenoménu vstupují všechny ostatní pojmy.)
Podle příslušného teoretického konceptu toto základní ideové paradigma plní (současně) následující funkce:
- Je oním vyšším smyslem, které odůvodňuje možnost porušení jiných obecně uznávaných zásad (musí mít svůj étos). – Tím může být např. výlučnost (sebestřednou) daného typu civilizace (která jediná ví, co je to demokracie, lidská práva a jiného hodnoty), zatímco ostatní jsou její nepřátelé, protože jsou právě proti těmto hodnotám (a pojídají děti).
- Umožňuje krytí porušování obecně přijatých zásad, jak pokud jde o jednotlivé dílčí případy, tak pokud jde o celý systém. – To je např. rozhrání překrývajících her a vtahování lidí do nich, vytváření obrazu nepřítele i pěstování existujícího nepřítele apod.
- Umožňuje v nejrůznějších situacích aktivizovat část veřejnosti tak, aby ji bylo možné vtáhnout do určité překrývající hry, přitom tak, aby tato část veřejnosti nabyla přesvědčení, že "bojuje za správnou věc". – Mj. proto jádra vyjednávání vlivu na všech úrovních mají přesahy do veřejného komunikačního prostoru. To ovšem současně znamená, že v případě, kdy si okolnosti vynutí určité modifikace či významnější proměny základního ideového paradigmatu, hraje vývoj veřejného mínění nikoli nevýznamnou roli.
Oproti předpokladu existence a výše popsané roli i podobě základního ideového paradigmatu lze zformulovat následující alternativní tvrzení (která jsou rozvinutím a specifikací formálně formulované alternativy):
- Neexistuje žádné dlouhodobě stabilní a plošné ideové paradigma.
- Ideová paradigmata se podstatným způsobem odlišují lokálně a hierarchicky, nemají společné prvky.
- To, na základě čeho se ideově sjednocují ti, co mají reálný vliv (aby eliminovali případné konflikty mezi sebou), se liší od toho, čím jsou ohlupováni normální lidé a čím je s nimi manipulováno.
- Ti, co jsou zasvěcení do tajů skutečné moci, vidí svět úplně jinak, než jak se jeví nám.
Jak jsem již uvedl, je předpoklad existence určitým způsobem profilovaného základního ideového paradigmatu jader vyjednávání vlivu struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad zatím spíše jen hypotézou. Popis a analýza tohoto fenoménu je předmětem výzkumu. Osobně považuji platnost hypotézy za velmi pravděpodobnou, protože logicky do sebe to, co víme o strukturách založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (a toho je již poměrně hodně), jádrech vyjednávání jejich vlivu (toho již víme méně) a základním ideovém paradigmatu (toho víme nejméně), vzájemně zapadá. A to v té míře, že je skoro jisté, že "tak nějak to musí být". To neznamená, že stávající představy nemohou být více či méně přehodnoceny.
Jakýkoli krůček v upřesnění popisu toho, co nazývám jádrem vyjednávání vlivu, má obrovský význam. Podle výše nastíněné teorie totiž platí, že pokud lze něco ovlivnit (a to z jakékoli společenské pozice), přitom pochopitelně tak, aby se něco změnilo k lepšímu, tak je to jedině prostřednictvím pozitivního ovlivnění změn, kterými bude základní ideové paradigma procházet, protože stávající je již neudržitelné. Současně však platí i to, že pokud možnost pozitivního ovlivnění nebude využita, hrozí transformace současného základního ideového paradigmatu do podoby katastrofických vizí rozpadu institucionálního systému společnosti se všemi důsledky i pro reálný společenský vývoj. Další vývoj záleží především na tom, do jaké míry či jak přesně a plně poznáme, o co jde, a jak se toto poznání rozšíří. Žijeme v době, kdy "jdeme do bouřky" a kdy "se láme chleba". K tomu podrobně následující série v rámci tohoto seriálu, kde jsou základní ideové paradigma a alternativy jeho proměn popsány:
(58.1) Hra: Jak a proč diskutujeme?
8. květen 2013
Vymezení dvou motivů komunikace: 1. Ovlivnit chování druhého člověka. 2. Získat nové poznatky.
(58.2) Hra: Jak a proč diskutujeme?
9. květen 2013
Atributy, kterými se v neformálních diskusích obhajuje či prosazuje základní ideové paradigma jader vyjednávání vlivu struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Přehled příčin, proč někdo přebírá a hájí postoje, které jsou derivátem základního ideového paradigmatu jader vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictvím struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (genetické důvody, replikační důvody, konspirační důvody, spekulační důvody, spontánní).
(58.3) Hra: Jak a proč diskutujeme?
10. květen 2013
Genetické důvody, replikační důvody, konspirační důvody, spekulační důvody, spontánní obhajoby základního ideového paradigmatu – jejich role a podíl. Podmíněnost tvrzení a jak se pozná snaha dobrat se pravdy.
(58.4) Hra: Jak a proč diskutujeme?
11. květen 2013
Krize základního ideového paradigma, alternativy jeho proměn: Katastrofická vize rozpadu institucí a cesta pozitivního řešení. Význam pozitivní vize.
(58.5) Hra: Jak a proč diskutujeme?
12. květen 2013
Pozitivní vize ekonomiky produktivních služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu.
(58.6) Hra: Jak a proč diskutujeme?
13. květen 2013
Konkrétní příklad – možnost prodloužit horizont i zenit produktivního uplatnění člověka.
(58.7) Hra: Jak a proč diskutujeme?
14. květen 2013
Odpověď na nejčastěji se vyskytující námitky, pokud jde o možnost přechodu k ekonomice založené na produktivních službách.
(58.9) Hra: Jak a proč diskutujeme?
15. květen 2013
Odpověď na nejčastěji se vyskytující námitky, pokud jde o možnost přechodu k ekonomice založené na produktivních službách.
(58.8) Hra: Jak a proč diskutujeme?
16. květen 2013
Odpověď na nejčastěji se vyskytující námitky, pokud jde o možnost přechodu k ekonomice založené na produktivních službách.
Aktuální poznámka (psáno 31.5.2013, zveřejněno na blogu 1.6.2013 v 6.00):
Od 2.6.2013 začnu uveřejňovat třídilný seriál
Odkud kam jdu a kam se snažím dojít
V něm mj. říkám, že hypotézy o existenci a roli struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, roli jader vyjednávání vlivu těchto struktur, základním ideovém paradigmatu a začínající proměně tohoto paradigmatu i jeho alternativách považuji na natolik pravděpodobné, že je lze prokázat na událostech, které se odehrávají téměř každodenně. Proto od 5.6.2013 začnu každodenně uveřejňovat rozbor údalostí (toho, co se odehrává), které se během jednoho dne staly. Z důvodu kvalitního zpracování se čtyřdenním zpožděním, tj. 5.6.2013 bude uveřejněn rozbor událostí, k nimž dojde 1.6.2013 (tj. z hlediska doby, kdy příšu tyto řádky, zítra). Čtenář tak bude mít možnost posoudit, nakolik je stávající "čtecí prizma" toho, co se odehrává, adekvátní a dostatečné, resp. nakolik hypotézy, které během následujících tří dní uveřejním, odpovídají tomu, co se odehrává v realitě. Mj. - začít zrovna s datem 1.6.2013 je určité riziko. V sobotu se zpravidla nic moc neděje a navíc stoupá voda, což bude hlavním tématem. Uvidíme.
(Pokračování)