Pátek 14.2.2014 přinesl zprávu (na Novinky.cz), kterou hodně dlouho nikdo nepřekoná. Cituji příslušnou větu: "V protokolech je... zmíněn... podnik, a to Lesy České republiky, pro něž Rittigova firma Rittig a Partners vypracovala etický kodex za 1,7 miliónu korun."
Lepší vtip by nikdo nevymyslel. Kauza "Rittig" může dopadnout všelijak. Naše (a nejen naše) společnost je velmi prorostlá strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a je jimi podstatným způsobem ovládána. To se týká i a zejména orgánů činných v trestním řízení. Výše uvedené je však naprosto dostačující, aby si každý mohl udělat obrázek, s jakou mírou bezostyšné prohnilosti máme co do činění.
Celý článek na Novinky.cz stručně rekapitulující "život a dílo" I. Rittiga stojí za přečtení. Popisuje vznik a genezi struktur založených na vzájemném krytí, které se do nových podmínek, v nichž pak vybujely a dnes přebujely, transformovaly ještě z dob minulého režimu. (Jsem rád, že se tento článek dostal ještě do období, které systematicky a souvisle monitoruji.) Zde je příslušný článek:
Mezi pamětníky z řad pražských restauratérů kolují o Ivo Rittigovi (51) dodnes legendy jako o muži, který dokázal už v podmínkách komunistického hospodářství vytvořit na tehdejší dobu astronomické miliónové manko. Mimořádně mladý, pouze 22letý vedoucí pražské samoobsluhy na rohu Štěpánské a Žitné ulice sice ve skutečnosti v roce 1985 vytvořil manko o něco nižší, i tak si za chybějících 766 tisíc korun vykoledoval u tehdejších soudů devítiletý trest. Ve vězení strávil polovinu, propuštěn byl po první amnestii Václava Havla. Rittig, který byl před uvězněním zvyklý stýkat se s veksláky a obchodovat s podpultovým zbožím, se v podmínkách svobodného trhu rychle zorientoval. Na začátku 90. let se stal promotérem boxerských zápasů a začal podnikat v oblasti luxusní módy. Jeho nesplácené stamiliónové půjčky od Komerční banky skončily podle médií v České konsolidační agentuře. Pozdější Rittigovo podnikání je spojováno s politickými vazbami na ODS a gigantickými veřejnými zakázkami. Podle Nadačního fondu proti korupci byl Rittig přes síť firem pravděpodobně konečným příjemcem 17 haléřů za každý prodaný lístek pražského Dopravního podniku. Spekulovalo se také o Rittigově podílu na odkupu obří solární elektrárny u Ralska a Mimoně od neprůhledné společnosti Amun.Re. Za nápadně nevýhodných podmínek (pět miliard korun) ji získal polostátní energetický gigant ČEZ. V kauze kolem bývalé šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase Jany Nagyové (dnes Nečasové) se jméno Ivo Rittiga ocitlo na příkazech k domovním prohlídkám kvůli podezření z ovlivňování veřejných zakázek. V protokolech je však zmíněn pouze jeden podnik, a to Lesy České republiky, pro něž Rittigova firma Rittig a Partners vypracovala etický kodex za 1,7 miliónu korun. Ovlivňovat měl podle policie také někdejšího náměstka vrchního státního zástupce v Praze Libora Grygárka. Grygárkův šéf, bývalý pražský vrchní žalobce Vlastimil Rampula se jako advokát ujal dokonce Rittigova právního zastupování. Rittig žije dlouhodobě v Monaku, má tam trvalé bydliště a pod dojmem svého vyšetřování v České republice dokonce nedávno přes média pohrozil, že z Česka odejde definitivně. "V současné době je to klasický monacký rentiér," řekla Právu loni v létě další Rittigova právnička, Karolína Babáková. Rittiga označila za lobbistu a člověka s mnoha kontakty včetně těch v ODS. Advokátka přiznala i Rittigovy soukromé kontakty s šéfkou premiérské kanceláře Nagyovou. Velký vliv je Rittigovi přisuzován vůči bývalému středočeskému hejtmanovi a ministrovi dopravy a zemědělství Petru Bendlovi. Osobní rozhovor Právu Rittig prostřednictvím svých právníků opakovaně přislíbil a zase odmítl. Loni v září si vyžádal soubor témat a po jejich přečtení opět přestal komunikovat.