Pozornost médií ve vztahu k dění na Ukrajině poněkud ochabla. A tak jednou z nejvýznamnějších událostí soboty 15.2.2014 bylo, že se v Aktuálně.cz objevil článek popisující nejnovější vývoj v této zemi:
Protichůdné informace přicházejí z Kyjeva ohledně ochoty účastníků protivládních protestů začít uvolňovat obsazené vládní budovy, a splnit tak podmínku amnestie pro dříve zatčené a stíhané demonstranty. Podle opozičního poslance Serhije Soboleva, kterého citují místní média, demonstranti připravují předání radnice a rozebírají barikády na ulici Hruševského. Ale přívrženci jiné opoziční strany, nacionalistického uskupení Svoboda, zatím nehodlají kyjevskou radnici opustit. "My jako organizovaná a disciplinovaná politická síla splníme jakékoliv rozhodnutí (...). Dosud však žádné definitivní rozhodnutí o uvolnění nějakých budov neexistuje," prohlásil v sobotu poslanec Svobody Eduard Leonov, jehož citovala agentura Interfax. Kyjevskou radnici demonstranti vzali útokem 1. prosince a následně ji přeměnili ve "štáb revoluce". Stala se tak podobným symbolem protestů jako Majdan, tedy kyjevské ústřední náměstí Nezávislosti, připomněla agentura AFP, podle níž by odchod z radnice představoval velký ústupek. Jde však o podmínku amnestie pro 234 demonstrantů, již propuštěných z vazebních věznic. Generální prokurátor Viktor Pšonka již v pátek informoval o propuštění zadržovaných demonstrantů. Zároveň ale upozornil, že stíhání těchto osob ještě zastaveno nebylo. Podle něj se tak stane, pokud demonstranti do 17. února opustí obsazené budovy a prostranství. Tuto podmínku pro zastavení všech řízení s demonstranty před soudy obsahuje zákon o amnestii, který koncem ledna schválil parlament a následně podepsal prezident Viktor Janukovyč. Pšonkova slova o propuštění zatčených potvrdil v pátek pozdě večer Sobolev v rozhovoru na televizní stanici 5 kanal. Uvedl současně, že opozice už začala plnit svou část dohody. Uvolňuje se ulice Hruševského pro provoz a začala příprava na předání budovy kyjevského magistrátu. Podmínkou demonstrantů je pouze to, aby ochranu tohoto objektu nepřebírali příslušníci žádných speciálních jednotek. Rozhodnutí o vyklizení radnice by podle předáků Svobody mohlo být oznámeno v neděli, kdy se v centru Kyjeva má odehrát další velká opoziční demonstrace. Ta má vyvinout tlak na parlament, aby schválil návrat k ústavě z roku 2004, a tím omezil pravomoci hlavy státu. "Zrušení diktátorských pravomocí je úkol parlamentu na příští týden," prohlásil jeden z opozičních předáků Arsenij Jaceňuk. "Jestli neuvidíme výsledek, bude to znamenat jen jedno - že režim přistupuje k vyostření situace a eskalaci. Ale pak se konflikt bude řešit nikoli v parlamentu, ale na ulici," varoval podle serveru newsru.ua Jaceňuk. V Kyjevě už v půli listopadu vypukly protesty, jejichž účastníci požadují odstoupení Janukovyče za to, že odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií a místo toho se přiklonil k Rusku. Vězněná expremiérka Julija Tymošenková v rozhovoru pro časopis Dzerkalo Tyžňa vyzvala opozici, aby s Janukovyčem jednala "jen o podmínkách jeho odchodu a zárukách jeho rodině". Jednat s Janukovyčem o něčem jiném podle ní nemá smysl, protože není nic víc než "nekvalifikovaný prostředník" ve styku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Faktorů, které vývoj dění na Ukrajině ovlivňují, je více. Stále více lidí i zde však srovnává sliby a roli EU v Bosně (včetně – slušně řečeno – špinavostí současné zákulisní eurounijní politické manipulace v Bosně) s tím, co se odehrává na Ukrajině a kam by zásluhou "péče" eurounijní diplomacie mohla Ukrajina na své "cestě do Evropy" spadnout.