Dříve publikovaný článek zařazuji v logice věci do seriálu o dobré teorii.
Ještě se vracím několika poznámkami ke stanovisku Národní rozpočtové rady k návrhu důchodové reformy z 21. 1. 2020, kterému jsem se včera podrobně věnoval, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/7505-penze-slepota-nebo-zamer-ke-stanovisku-nrr.html
Považuji totiž danou problematiku za mimořádně závažnou. Nejde vůbec jen o penze a udržitelnost penzijního systému. Jde o to, zda se podaří vyjít ze slepé uličky současného setrvačného vývoje.
Poznámky formuluji volně (nenavazují na sebe):
1. Za uvedení stojí ještě tento graf ze Šatavovy studie:
Viz: "Pracovní aktivita po dosažení důchodového věku: Institucionální pobídky v České republice" (IDEA at CERGE-EI. Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i., 2015, ISBN 978-80-7344-355-9).
V něm je nad slunce jasné to, že problém je v absenci motivací. Tady jsou největší ekonomické rezervy a zdá se téměř neuvěřitelné, že jak v odborné sféře, tak v mainstreamovém medinálním prostoru je tato cesta řešení z diskusí vytlačena. Proč? Jak je to možné?
2. Doporučuji přečíst si tento článek (včetně pochopení grafů), který ukazuje, jak negativní důsledky by paušální prodloužení doby odchodu do důchodu mělo:
0001pt">https://radimvalencik.pise.cz/7439-jeste-k-dobre-teorii-037-penze-o-co-jde-2.html
3. Není pravda, že Komise pro spravedlivé důchody a Národní rozpočtová rada o cestě individuálního, dobrovolného prodloužení doby odchodu do důchodu nevědí:
Za prvé: Již v roce 2016 bylo řešení našeho týmu prezentované na konferenci k reformě důchodů pořádané Potůčkovou komisí, zde je plný text našeho vystoupení v online přístupném sborníku z této konference:
Za druhé: Na semináři ve Sněmovně konaném 25. 3. 3019 pod záštitou poslankyně Lucie Šafránkové "Patálie s důchodovou reformou: Čtvrtstoletí otázek bez odpovědí?" jsme přednesli návrh na uvedenou cestu řešení udržitelnosti penzijního systému. Za povšimnutí stojí seznam vystupujících:
Ing. Jan Bauer, místopředseda Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny
Doc. Radim Valenčík, CSc., vedoucí katedry ekonomie a mezinárodních vztahů, Vysoká škola finanční a správní
Ing. Jan Mertl, Ph.D., ekonom, vysokoškolský pedagog, Vysoká škola finanční a správní
Ing. Jaroslav Šulc, CSc, emeritní poradce premiéra, předsedy Senátu a předsedy ČMKOS pro makroekonomiku
Ing. Ivo Patta, sociální ekonom
doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D., ekonom, vysokoškolský pedagog, Vysoká škola ekonomická
doc. Ing Eva Zamrazilová, CSc., Předsedkyně Národní rozpočtové rady
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/6729-25-3-dulezity-seminar-o-penzich-ve-snemovne.html
Jednoznačně zde převládnul názor, že je třeba jít cestou individuálního motivovaného prodloužení doby produktivního uplatnění.
4. Situaci v oblasti diskusí kolem penzijní reformy jak v oblasti mediálního mainstreamu, tak v oblasti odborné si nedovedu vysvětlit jinak než tím, že převládá tlak na narušení dominantního řetězce využití investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností člověka, který vyúsťuje právě do oblasti prodloužení zentitu a horizontu produktivního uplatnění. Jinými slovy, právě v této oblasti se projevuje vliv pozičního investování, resp. v této oblasti se střetá investování do pozice s investováním do lidského kapitálu. Připouštím, že si tuto skutečnost aktéři mohou neuvědomovat, že jednají spontánně.
5. Vytvoření podmínek pro prodloužení zentitu a horizontu produktivního uplatnění člověka:
- Trvale stabilizuje průběžný penziní systém.
- Odvrátí hrozící mezigenrační konflikty a posílí mezigenerační solidaritu.
- Povede člověka k tomu, aby si racionálně projektoval dráhu svého celoživotního uplatnění, a to včetně dopadu na jeho motivace i způsob života.
- V obdobném směru bude působit i výchova v rodině (kterou lze rovněž chápat jako jednu ze služeb přispívajících k nabývání, uchování a uplantění lidských schopností).
- Vytvoří ekonomickou základu pro financování odvětví produktivních služeb, tj. služeb přispívajících k nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka, tím i pro jejich samonosnost a expanzi jako dominantního ekonomickéh sektoru.
- Tím se změní charakter ekonomického růstu, který se stane nejen trvale udržitelným, ale i neomezeným.
- Posílí se tendence k rozšiřování a rozvoji tvůrčích mezigeneračních týmů jako páteři inovačního potenciálu země a rozhodujícího faktoru v globální konkurenci.
6. Země, které zvládnou problematiku udržitelnosti penzijního systému na bází motivovaného, individuálního dobrovolného prodloužení zenitu i horizontu pruduktivního uplatnění vyřeší současnou "hádanku dějin", resp. "projdou do dalšího kola civilizačního vzestupu". Je dost důvodů k tomu, abychom byli mezi těmito zeměmi. Vyrovnali se tím i s určitým zaostáváním a oslabením v důsledku specifik našeho nelehkého vývoje, využili příbuzných podmínek k výše tematizovaným změnám, které mají i naši sousedé.
7. Pokus o paušální prodloužení odchodu do důchodu vyvolal velmi negativní reakce v Rusku (z čehož měl náš mediální mainstream velkou radost) a ve Francii (kde devastační působení tohoto pokusu ještě neskončilo). Tak proč místo rozumného a přijatelného řešení hazardujeme s osudem naší země? Nebo právě o to jde... - To se mně ani nechce věřit. Ale je jiné vysvětlení?
(Pokračování)
RE: K dobré teorii/066: PENZE - slepota a lži/2 | josef novák | 30. 01. 2020 - 06:33 |