Ještě k dobré teorii/007: Poziční investování

Spolu s kolegy připravujeme několik článků pro významnou mezinárodní akci. Téma je podle mě zajímavé, protože umožňuje využít teorii her při popisu fenoménu pozičního investování, umožňuje zviditelnit tento fenomén, ukázat, jak funguje v různých společenských kontextech a jak je spojen s řadou problémů v současnosti. Bezprostředně souvisí mj. s problematikou bohatství a chudoby, s tím, jaké má příčiny a důsledky rozdělení společnosti na bohaté a chudé. K tomu v návaznosti na dosažené teoretické výsledky připravujeme mezinárodní populárněji zaměřenou monografii. Následující text vychází z pracovní (ještě hodně surové verze) a odlišnou barvou (touto) do něj vkládám poznámky za účelem větší dostupnosti textu i za účelem zmínění některých podstatných kontextů.

Ekonomie produktivní spotřeby a vícebodové rozšíření Nashova vyjednávacího problému - 6. část

(Pokračování)

Co na kapitálovém trhu brání využití investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti? Podstata problému

Nyní se dostáváme k samotné podstatě problému, který jsme začali odvíjet od otázky, proč jsou někteří bohatí a někteří chudí. Pokud by dostatečně dobře fungoval kapitálový trh, včetně segmentu, který umožňuje využít investiční prostředky jednoho hráče k realizaci investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním lidského kapitálu druhého hráče, neexistoval by problém vztahu mezi bohatými a chudými v té podobě, v jaké jej v různých kontextech identifikujeme v současné době.

Příjem lidí by závisel především na tom, jakými příležitostmi pro rozvoj, uchování a uplatnění svých schopností disponují. Zdokonalováním kapitálového trhu by byly postupně odstraňovány překážky, které tomu v důsledku nedokonalostí tohoto trhu dnes brání. Jak jsme již uvedli, M. Friedman tyto nedostatky považoval za hlavní překážku, která brání plnému využívání lidských schopností v oblasti vzdělání. Problém je ovšem složitější, protože s vývojem společnosti nejenže nepozorujeme tendence k odstraňování nedostatků kapitálového trhu, ale dokonce i jejich nárůst. Lze identifikovat i fenomén averze vůči reformám, které by tyto nedostatky odstranily, a to jak z pozice bohatších, tak i těch chudších. Protože se nejedná o nahodilosti, ale spíše systematické odchylky (a z pozice ekonomie produktivní spotřeby velmi zřetelně popsatelné), je na místě odpovědět na otázku příčin toho, co současný stav způsobilo.

Po stručném výkladu dané problematiky budeme moci otázku týkající se toho, proč jsou někteří chudí a někteří bohatí, přeformulovat ještě jasněji a názorněji: Co chybí na obrázku popisujícím využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním lidského kapitálu, který vychází z modelu Nashova (S, d) vyjednávacího problému? Nebo stručně: Co nevidíme na obrázku a přitom v realitě působí?

Podívejme se dobře na následující obrázek:

Obrázek 5: Co by mělo být vidět, a co není vidět

Co vidíme? To, co chceme vidět, nevidíme. Tedy to, co nás zajímá. V oblasti označené otazníky. Nevidíme to, co by nám umožnilo odpovědět na otázku, proč jsou někteří bohatí a někteří chudí.

Připomeňme si. Pokud by v ekonomickém systému působil motor konkurence při využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností člověka, neexistoval by problém bohatství a chudoby tak, jak jej vnímáme dnes. Každý člověk by mohl rozvíjet a uplatňovat své schopnosti podle míry jejich výnosnosti, přitom využití těchto investičních příležitostí jedním člověkem by bylo ku prospěchu druhého člověka. Něco tomu však brání. A patrně velmi silně, protože ekonomika si plný rozvoj schopností jako zdroj své efektivnosti, jako faktor svého růstu stále více vyžaduje. Ale co tomu brání?

Na obrázku to v oblasti označené otazníky nevidíme. Vidíme jen to, jak by se mohla zvýšit efektivnost, pokud by kapitálový trh při využití investičních příležitostí sehrál svoji roli.

Na uvedeném obrázku ani nejsme schopni vidět to, co brání tomu, aby byly využívány investiční příležitosti podle míry jejich výnosnosti. Pokud bohatší hráč, který má více investičních prostředků, má dát přednost jiné alternativě, než mu nabízí pozice věřitele, kterou popisuje uvedený obrázek, musí tato alternativa existovat. Ukažme si, jak by mohla vypadat.

Obrázek 6: Alternativní příležitost bohatšího hráče. Bod p

Pokud má bohatší hráč možnost využít své majetkové převahy k tomu, aby dosáhl rozdělení v bodu p (a chudší hráč nebude mít možnost na to reagovat), nebude mít zájem (z hlediska individuální racionality) o účast na řešení Nashova vyjednávacího problému. To by mohlo být klíčem k odhalení podstaty jevů, které v souvislosti se vztahem bohatství a chudoby pozorujeme. Uvažování role bodu p ve vztahu k původnímu Nashovu vyjednávacímu problému můžeme chápat a návazně pojmenovat jako vícebodové rozšíření Nashova vyjednávacího problému. V tomto příspěvku nebudeme uvažovat možnost reakce druhého hráče na volbu strategie odpovídající bodu p, což by odpovídalo dalším bodům rozšíření Nashova vyjednávacího problému.

Podívejme se nyní na to, jaké situace z hlediska polohy bodu p mohou vzniknout.

Obrázek 7: Polohy bodu p

Pokud je bod p nad linií L₁ nebo na ní, bohatší hráč se rozhodne pro tento bod.

Pokud je bod p na linií L₂ a ta leží mezi liniemi L₁ a L₃ bude řešení Nashova vyjednávacího problému ovlivněno polohou bodu p.

Pokud je bod p pod linií L₃ nebo na ní, neovlivní hru.

K tomu vložená poznámka:

Za připomenutí stojí celá posloupnost modifikace výchozí otázky:

Proměna výchozí otázky do podoby, která umožňuje udělat si jasnou představu toho, o co jde, je významná.

(Pokračování)