Radimvalencik | TEORIE DNEŠKA: K programu KSČM/Diskuse/3/182

V rámci seriálu o dobré teorii stojí za zaznamenání diskuse ke dříve zveřejněným materiálům o programu KSČM.Z poměrně obsáhlého vyjádření Maxima Druhého, které z důvodu korektnosti uveřejňuji celé, vyberu jen dvě hlavní myšlenky, na které budu reagovat. To, co se jich týká, zvýrazňuji tučně.
Maxim Druhý:
Slovník spisovné češtiny (nakladatelství Academia, Praha 1978) u slova "bezplatný" uvádí významy 
1) konaný, poskytovaný bez úplaty, placení 
2) neplacený 
u prvního významu je jako příklad uvedeno "bezplatné ošetření". Mám tedy za to, že použití adjektiva v programu je z jazykového hlediska naprosto v pořádku. Autoři programu nezakrývají, že se zdravotnictvím jsou spojeny náklady (ostatně to každý ví) a v předchozím Vámi ocitovaném odstavci hovoří o službách, hrazených z veřejných zdrojů. 
Nějak nerozumím Vaší větě: "Není lepší, pokud by to bylo možné, kdyby každý platil přímo podle toho, kolik mu to vynese?"
Má to snad znamenat, že pokud si např. někdo zlomí nohu, měl si ošetření uhradit sám? A přitom by měl ještě zvážit, zda se mu vůbec vyplatí nechat se ošetřit - zda bude po ošetření produktivnější a vydělá potom víc peněz? 
Tak to je opravdu výborné. A co když na to někdo třeba nebude mít? Má se zadlužit, jinak smolík? 
No, ale abych odpověděl: Podle mne by to tedy lepší v žádném případě nebylo. 
Ano, tržní vztahy v této oblasti už byly naštěstí ve většině vyspělých zemí nahrazeny humánnějšími přístupy. O "zdokonalování tržních vztahů" ve zdravotnictví komunistické straně nejspíše nejde, tohle byste v jejich programu čekat opravdu neměl. Tím by se totiž zpronevěřili základním cílům své politiky a zpochybnili by tak smysl své existence. 
Pokud byste rád viděl ve větší míře tržní vztahy ve zdravotnictví, pak KSČM není pro Vás vhodná volba. Ovšem zvažte, zda by něco takového bylo pro Vás osobně výhodné. Pokud neznáte, pak doporučuji k zhlédnutí film Michaela Moora "Sicko". 
K návrhu programu se moc vyjadřovat nemohu, protože ho nemám jako celek k dispozici. 
Problém je myslím si v tom, že očekáváte, že KSČM bude svůj program koncipovat v duchu Vašich představ o nastupující éře "produktivních služeb". 
Podle mne k tomu ale stěží dojde, a to minimálně z těchto důvodů: 
1) Představa o mohutném rozvoji sektoru produktivních služeb je jen a pouze Vaše hypotéza, která není (mírně řečeno) všeobecně sdílena. A to se myslím si ani v budoucnu nezmění. 
2) Navrhujete zavádět tržní vztahy do oblastí, odkud již byly všeobecným pokrokem v oblasti humanizace společnosti vytlačeny. Nemůžete čekat, že zrovna KSČM bude něco takového prosazovat - bylo by to proti zájmům a očekáváním jejich voličů a v rozporu se smyslem její existence jako politické strany. 
Ještě krátce k bodu 1: Ve své tezi tvrdíte, jako by se jednalo o prokázaný a nezpochybnitelný fakt a kdo to nechápe, je líný nebo se nemůže vymanit za stereotypu. 
Přitom jde jen o hypotézu, navíc tvrzenou bez přesvědčivého odůvodnění. 
Srovnání s průmyslovou revolucí naprosto nesedí: ve vyspělých zemích je vzdělání nebo zdravotní péče poskytována v takovém rozsahu, že prostor pro expanzi o jeden až několik řádů prostě není - jedině snad, že bychom začali rozdávat diplomy i pejskům a kočičkám. 
A v neposlední řadě kolem sebe ani žádné náznaky nástupu nové éry produktivních služeb nepozorujeme. 
Pochopitelně máte plné právo toto hlásat, nic proti tomu. Ovšem nerozumím, proč očekáváte, že by se tyto hypotézy mohly promítnout zrovna do programu KSČM, pro kterou jsou z principiálních důvodů určité Vaše přístupy sotva přijatelné. 
Ještě k tomu "bezplatné":

Vy jste měl asi ve své poznámce spíše na mysli vysokoškolské vzdělání. 
To už zde bylo poměrně široce diskutováno, vyjádřil se k tomu i doc. Kroh. 
Jak už v těch diskusích bylo řečeno, výše příjmu závisí na mnoha okolnostech a kvalita poskytnutého VŠ vzdělání je jen jedna z nich. Rovněž by se nemělo přehlížet, že vzdělávacího procesu se účastní dvě strany, nejen škola, ale také student. Není to tedy jen tak, že stačí zaplatit (byť nějakým "motivujícím" způsobem) a kvalitní a dobře vydělávající absolvent je na světě. 
Navíc mám za to, že smyslem vzdělání není jen vydělávání peněz. 
Je to ovšem složitá diskuse a nebylo by asi účelné se k tomuto zde již vícekrát probíranému tématu vracet zrovna v souvislosti s návrhem programu KSČM. 

K výše uvedenému poznamenávám:

Ano, zde je jádro pudla: "Srovnání s průmyslovou revolucí naprosto nesedí: ve vyspělých zemích je vzdělání nebo zdravotní péče poskytována v takovém rozsahu, že prostor pro expanzi o jeden až několik řádů prostě není - jedině snad, že bychom začali rozdávat diplomy i pejskům a kočičkám." 
Ten, kdo ten prostor nevidí, nemůže samozřejmě chápat, o co jde. Když řeknu, že v oblasti odvětví produktivních služeb se může zvýšit produktivita 100x, je to jen skromný odhad. Rovněž tak je toto odvětví schopno absorbovat neomezený počet osob, které se více než dostatečně uživí z efektů osobního jejich přínosu v oblasti poskytovaných služeb. Jen pro předběžnou představu uvedu některé možnosti zvýšení výkonnosti tohoto odvětví oproti současnému stavu:

1. Základem specificky lidského myšlení je schopnost přesahu, tzv. myšlení "ex box" (myšlení, které je schopno vyjít z krabice uzavřenosti ve stereotypech a předsudcích). Je založeno na schopnosti interpretovat, že to, co se mělo tak a tak a ne jinak, může být (a za určitých podmínek je) jinak. Schopnost přesahu je základem inovačních schopností (na základě ní se dělají objevy), systematizačních schopností (spojování dílčího poznání – odborného i zkušeností – do uceleného systému), komunikačních schopností (schopnosti předat druhému poznatky a současně se obohatit o poznatky, které získal druhý), realizačních schopností (toho, jak získané poznatky využít v praxi, při realizaci toho, co poznatky přinášejí). V současném systému poznání jsou využívány možnosti rozvíjení těchto schopností méně než z jedné setiny.

2. Vzdělávací systém by měl produkovat osoby schopné pracovat týmově jak z hlediska oborů, tak z hlediska mezigeneračního, jak z hlediska rozvíjení poznání, tak z hlediska jeho praktického využití. Možnosti vzdělávacího systému jsou v této klíčové oblasti využity méně než j jedné setiny. Výchově k týmovosti se věnují snad jen mateřské školky, možná i některé enklávy nadšenců na technikách.

3. Inovační potenciál ekonomiky nemůže být založen na ničem jiném, než na tvůrčích mezigeneračních týmech. Ty jsou výrazně závislé jednak na kvalitní produkci vzdělávacího sektoru, jednak na službách, které umožňují dlouhodobé uchování fyzických a psychických, zpravidla těžce nabytých poznatků a zkušeností. V současné době je tento potenciál na tak nízké úrovni, že může být více než stonásobně zvýšen.

4. Jedním z faktorů zvýšení tohoto potenciálu by bylo to, pokud by univerzity produkovaly jako svůj hlavní výstup nikoli jednotlivé absolventy, ale přímo absolventské sítě, v nichž by noví absolventi nacházeli uplatnění prostřednictvím těch, kteří se již dobře uplatňují (právě v tvůrčích mezigeneračních týmech). Toto se prakticky vůbec neděje a možnosti zvýšení efektivnosti tímto směrem jsou více než stonásobné. Přitom prostřednictvím absolventských sítí by docházelo k nesrovnatelně rychlejšímu využívání poznatků v praxi, nehledě na to, že tyto absolventské sítě by zásadním způsobem zvýšili i efektivnost působení tvůrčích mezigeneračních týmů z hlediska možností jejich spolupráce.

5. Nejen nabytí, ale i dlouhodobé uchování nabytých schopností je ekonomiky mimořádně významné. Dlouhodobé uchování průběžně získávaných poznatků a zkušeností je podmíněno vhodnou volbou trajektorie celoživotního uplatnění, včasným a efektivním využívám lázeňských služeb, efektivní zdravotní péčí včetně prevence a monitoringu, celoživotním vzdělávacím upgrade atd.

6. Velký prostor pro působení produktivních služeb nabízí oblast nápravy deformací v důsledku stávajícího vývoje (vzdělávacích nedodělků, zapouzdřenosti, sociálních deviací nejen jednotlivců, ale i různých a různě vytlačovaných sociálních skupin, které jsou nositeli dynastické nezaměstnanosti a nezaměstnatelnosti).

Suma sumárum:

Kdo nechce vidět možnost zvýšení výkonnosti a expanze odvětví produktivních služeb, neuvidí ji. A toto odvětví v současné době nemá natolik silnou ekonomickou pozici, není natolik rozvinuto a ještě natolik "neexpandovalo", že mu v tom ani nemůže pomoci.

Poznámka:

V dalším pokračování se budu věnovat otázce, zda je téma programu KSČM tím správným místem výměny názorů při diskusi k aktuálním otázkám současnosti.

(Pokračování)